České profesní organizace vyzvaly vládu, aby začala řešit dlouho zanedbávané problémy českého hospodářství. Vedle investic do dopravy, energetiky a digitalizace požadují i změny na pracovním trhu. V průzkumu Hospodářské komory označily firmy za největší riziko pro podnikání právě nedostatek zaměstnanců. Komora proto podle svého šéfa Zdeňka Zajíčka (ODS) chce tlačit na vládu, aby zásadně zrychlila udělování pracovních povolení pro pracovníky ze zahraničí. Podle Zajíčka jich tu pro velké investiční stavby v dopravě a energetice bude potřeba až 100 tisíc ročně.
V čem se aktuální prohlášení profesních organizací liší od jiných podnětů, které tu v posledních třicet letech byly?
Výjimečné je právě v tom, že se asi poprvé v historii všechny podnikatelské a zaměstnavatelské organizace shodly na tom, že budou postupovat jednotně. Česká republika potřebuje nový směr, novou vizi, novou cestu, jak se stát opět konkurenceschopným, úspěšným a moderním státem v měnícím se světě. Dokonce se nám podařilo v mezidobí oslovit zástupce zaměstnanců, kteří mají stejný pocit a vidí stejné věci, které by se měly změnit.
Za hlavní problémy české ekonomiky označujete pomalou výstavbu, zaostávající energetickou, dopravní a datovou infrastrukturu, nedostupnost bydlení, kvalitu školství, nedostatek kvalifikované pracovní síly nebo nadměrnou administrativu. Tedy v podstatě totožná témata, jako jsou ta, se kterými vystoupil premiér Petr Fiala na zářijové konferenci Česko na křižovatce. Je něco, v čem se s vládou neshodnete?
Žádné rozpory nevnímám. Nám se projev premiéra líbil. Pojmenoval klíčové oblasti, v nichž je potřeba udělat zásadní kroky. Já často zdůrazňuji, že nemáme moc času a musíme konat v řádu měsíců. Tady se dlouhá léta diskutovalo, pak se dlouhá léta povolovalo. Teď je potřeba ten čas co nejvíce zkrátit, protože okolní svět zkrátka nepočká. Závod o to, kdo bude úspěšný v budoucí Evropě, už začal a my bychom měli vyrazit.
S opozicí už jste jednali?
Ano, sešli jsme se s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, předsedou stínové vlády Karlem Havlíčkem a s předsedkyní poslaneckého klubu Alenou Schillerovou. Dostali jsme jasnou zprávu, že ani opozice není proti tomu, aby se sledovaly tyto konkrétní strategické oblasti, tedy doprava, energetika, bydlení, datové sítě, ale také trh práce, školství a vzdělávání, věda, výzkum, inovace.
Stát by měl zestátnit i Unipetrol, pokud bude příležitost, říká ministr financí
V Česku byste asi nenašel nikoho, kdo by byl proti. Liší se ale názory na to, jak to provést. V tom se s opozicí shodnete?
Vezměte si třeba dopravní stavby. Ty je potřeba povolit a postavit. Tady není žádný spor o to, jakou cestou se vydat. Není úplně zdravé, že po třiceti letech nemáme dálniční spojení s Rakouskem, že máme nedostatečné spojení s Německem. S tím je potřeba pohnout a v tom nevidím žádný rozdíl v pohledech na věc.
Může se ale lišit třeba názor na financování těchto investic, nemyslíte?
Ano a my do té diskuze přinášíme možná nový pohled. Říkáme, že na strategické investice tohoto typu by mělo být pohlíženo horizontem deseti let. To se dá připravit a zrealizovat. Podobně se to podařilo právě Polákům. Zároveň říkáme, že u takovýchto strategických investic stojí za to uvažovat, jak připustit financování i ze soukromých zdrojů. Tedy vytvořit nějaký model, který by dokázal zapojit soukromé zdroje do financování těchto strategických staveb.
To už se přece děje. PPP projekty běží na D4, připravují se na D35. Ministr dopravy Martin Kupka nedávno oznámil, že plánuje využít soukromý sektor i při výstavbě vysokorychlostních tratí.
My ale přicházíme ještě s dalším modelem. Například v Rakousku existují fondy, které jsou schopny zapojit soukromý kapitál a financují výstavbu třeba právě dopravní infrastruktury. Je to osvědčený model, který by se dal použít i v České republice. Částečně k tomu ale budeme potřebovat změnit legislativní prostředí. My se nezříkáme PPP projektů, ale pokud existuje další varianta, jak zapojit soukromé zdroje, tak si myslím, že to je k diskuzi a budeme to navrhovat.
Zdeněk Zajíček (56)Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je průkopníkem e-governmentu a digitalizace. Podílel se například na projektech Czech Point, datové schránky nebo bankovní identity. Pracoval jako náměstek na ministerstvech financí, spravedlnosti a vnitra. Je poradcem premiéra Petra Fialy pro digitalizaci a digitální transformaci a také poradcem ministra dopravy Martina Kupky pro stejnou oblast. Prezidentem Hospodářské komory je od května 2023. |
Z vašeho srpnového průzkumu vyšlo, že firmy a podnikatelé považují za největší hrozbu pro své podnikání nedostatek lidí na trhu práce. Jak to chcete řešit?
Po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí a dalších dotčených rezortů to vypadá, že budeme velmi brzo schopni předložit celý komplex legislativních úprav, který bude mít podporu. Potřebujeme více zapojit vlastní domácí pracovní sílu, ať už jsou to ženy na mateřské dovolené, nebo senioři, kteří by se mohli daleko aktivněji zapojit do pracovního trhu. Nebo jsou to lidé, kteří jsou v ohrožení, že by přišli ve svém oboru o práci, potřebují se rekvalifikovat nebo zvýšit svoji kvalifikaci. Platí ale, že budeme kvůli demografickým změnám potřebovat také pracovníky ze zahraničí, a to méně i více kvalifikované. Musíme jim dát atraktivní nabídku a její součástí je zjednodušení administrativy, aby se celý proces zkrátil.
Zahraniční pracovníci dnes běžně čekají na pracovní povolení měsíce. Na jaký čas by se podle vás mělo řízení ideálně zkrátit?
Myslíme si, že existují bezpečná teritoria, která teď nechci zmiňovat, abych nevzbudil zbytečné vášně, z nichž můžeme zaměstnance pozvat velmi rychle. Může to být otázka dnů či týdnů. Nabízíme silnou péči ze strany firem, které by na sebe mohly převzít větší díl odpovědnosti. Například se postarají o sociální aklimatizaci toho člověka nebo o jeho jazykovou připravenost. Chceme ale také zdigitalizovat a do jisté míry zkrátit standardní povolovací proces z ostatních, řekněme, rizikovějších teritorií.
Hospodářská komora spolupracuje na vládním programu zrychleného příjmu kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Letos do něj firmy podaly žádosti pro celkem 4474 pracovníků. Na jaké číslo byste se chtěli dostat?
Ten nárůst by měl postupně směřovat až ke 100 tisícům zaměstnanců během roku. Zvlášť pokud bychom rozeběhli velké investiční stavby v dopravě a energetice. Dnes bychom některé ty stavby ani nemohli kvůli nedostatku lidí realizovat.
Uvědomujeme si samozřejmě riziko, které s větším počtem pracujících cizinců na území České republiky může přijít. Na základě zkušeností ze zahraničí od začátku říkáme, že je třeba doladit systém sociálního zabezpečení, to znamená začlenit ty lidí do českého prostředí. Zároveň jde i odpovídající bezpečnostní opatření. Musíme být v tomto směru opravdu velmi obezřetní, ale neznamená to, že se bez těch lidí obejdeme.
Podle dat ministerstva vnitra bylo letos na jaře v Česku 220 tisíc Ukrajinců v produktivním věku. Nemáte pocit, že to je potenciál, který se zatím nepovedlo dostatečně využít?
Souhlasím, že potenciál Ukrajinců dostatečně nevyužíváme, a myslím si, že to je velký úkol, který před námi stojí. Ukrajinci jsou pro nás velmi blízcí jako národ, i svou prozápadní orientací. Proto si myslím, že stojí za to pracovat na tom, abychom je lépe využili.
Česká populace stárne, průměrný věk zaměstnanců se tak bude zvyšovat. Jsou firmy připraveny více nabízet částečné úvazky důchodcům?
To je jedna z věcí, na kterou jsme upozorňovali při tvorbě konsolidačního balíčku, tedy že nové zdanění dohodářů může vést právě opačným směrem. To znamená, že mnoho firem bude zvažovat, jestli zaměstnají třeba ženy na mateřské dovolené nebo seniory. Možná že si to sedne, ale první reakce firem jsou velmi opatrné.
Co se týče zaměstnávání seniorů, musíme daleko intenzivněji pracovat s mobilizací seniorské generace a na jejím zapojení do práce. Ukazuje se, že i v pokročilém věku jsou lidé připraveni se rekvalifikovat a možná zaplnit díru v některých nedostatkových profesích, jako jsou třeba řemesla. Tím pádem doplníme pracovní trh lidmi, kteří chtějí pracovat, kteří mají dobré pracovní návyky, mají zkušenosti a jsou připraveni na sobě pracovat.
Je ale rekvalifikace důchodců dlouhodobé řešení?
Já mluvím o lidech, kteří ještě nejsou v důchodovém věku, ale blíží se mu. Mnozí z nich pracovali celý život někde úplně jinde a dnes uvažují o tom, co budou dělat těch pár let, než odejdou do penze. Ale potřebujeme změnit i systém školství. Potřebujeme, aby byl daleko pružnější a odpovídal potřebám trhu. Nejvíce je to citelné u středních odborných škol a učilišť.
Soukromé firmy chceme daleko více zapojit do vzdělávacího procesu v podobě takzvaného duálního vzdělávání. To znamená, že žáci, studenti budou do školy chodit na všeobecné předměty, ale na praxi a odbornou přípravu budou docházet do firem, kde do budoucna s největší pravděpodobností budou i pracovat. I tak je ale jasné, že nikdo nevystačí s tím, co vystuduje. Dřív bylo zvykem, že kdo například vystudoval střední odbornou školu stavební, tím oborem se pak živil celý život. Nyní se budeme muset daleko víc přizpůsobovat poptávce na trhu a svoji profesi budeme měnit klidně několikrát za život.
Budete navrhovat nějaké další změny v oblasti vzdělávání? Například zakládání a rušení některých učebních oborů?
Určitě vnímáme, že počet oborů, který máme k dispozici, je poměrně velký. Myslíme si, že by se to mohlo zúžit do nějakých balíků a doplňovat flexibilnějším vzděláváním během studia, anebo následně po jeho dokončení v rámci další profesní kvalifikace. Ty kurzy nemusejí být mnohaleté a mnohé z nich bude možné absolvovat za několik měsíců.
Mohly by se změny, o kterých mluvíte, projevit už v příštím školním roce?
Záleží na tom, kdy by ten zákon byl přijat. Přijímací řízení na střední školy probíhají už od konce března, takže si tím nejsem úplně jist. Chce to ale neztratit tempo.
