Stavební firmy v současnosti dojíždějí rozdělané zakázky, propad bytové a kancelářské výstavby a počtu veřejných zakázek ale brzy dopadne i na ně. V letošním roce očekávají firmy podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research pokles stavebního trhu o 1,5 procenta, v příštím roce čekají stagnaci nebo mírný pokles. Jako v dalších oborech se i zde firmy obávají nedostatku pracovníků, což může ztížit i realizaci velkých státních zakázek.
„Významný propad objemů sledujeme u bytové výstavby, kde již koncem minulého roku bylo patrné, že trh zamrzá a dochází k odkladu realizace mnoha připravovaných bytových projektů. Rovněž výstavba administrativních objektů je od doby covidového šoku stále výrazně utlumená,“ upozornil ředitel Metrostavu Jaroslav Heran, podle kterého se ale letos daří v dopravním stavitelství, kam stát nalil rekordní objem peněz. Stavařům se také ulevilo, že pominulo období drahého a nedostupného stavebního materiálu.
Co rozvoj stavebnictví významně brzdí, je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných dělnických i technických pracovníků. „Stavebnictví saturují hlavně Ukrajinci. Nikdo ale neví, co se stane, až začne poválečná obnova země. Potečou tam peníze ze Západu a tamním lidem může scházet motivace vydělávat si v zahraničí,“ podotkl Pavel Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví na zářijové konferenci České stavebnictví 2023. „Bez nějaké řízené migrace si neporadíme. Víc dětí tato republika neporodí,“ dodal šéf svazu Jiří Nouza.
Vláda se snaží nyní firmám vyhovět a začala se zabývat uvolňováním kvót pro vydávání zaměstnaneckých karet a pracovních víz pracovníkům ze zahraničí, zejména z Ukrajiny a také třeba z Filipín. „Jako vláda tu stagnaci vnímáme a snažíme se najít řešení,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na konferenci Očekávaný vývoj a udržitelnost českého stavebnictví, která se konala u příležitosti zahájení letošního stavebního veletrhu FOR ARCH.
Vláda se podle Hladíka snaží kromě uvolnění pracovní migrace také zrychlit stavební řízení nebo investovat do dopravní infrastruktury. Jeho rezort navíc spustil štědrý dotační program Oprav dům pro babičce, který by měl tuzemským firmám přinést nemálo zakázek na rekonstrukce rodinných domů. Stát kromě toho připravuje několik velkých investičních akcí, například vysokorychlostní železnice nebo dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Praha a další města také chystají velké projekty bytových domů.
Hodnota veřejných zakázek klesá
Stavební firmy ale už nyní sledují, že největší veřejní zadavatelé – tedy stát, kraje, obce a jejich firmy – jsou rozpočtově opatrnější. Podle analýzy CEEC Research sice letos vzrostl počet veřejných zakázek, ale jejich hodnota meziročně klesla o 11,5 procenta. „Stavebnictví se dostává do velké krize. Stavební firmy sice ještě mají práci na zakázkách nasmlouvaných v předchozích letech, ale nových zakázek je velmi málo,“ řekl šéf developera Central Group Dušan Kunovský.
Firmy chtějí po vládě dlouhodobější vizi pro směřování země. „Když vláda nic neudělá, nebudeme křižovatkou Evropu, ale skanzenem Evropy. Potřebujeme vizi nejméně na deset let. A je třeba, aby na ni vláda pracovala s opozicí,“ řekl Nouza s odkazem na slova premiéra Petra Fialy (ODS), který v září představil vlastní rozvojovou vizi pro Českou republiku. Ta by se měla podle předsedy vlády stát ve všech ohledech křižovatkou Evropy, ať už půjde o vzdělávání, jadernou energetiku nebo lithium.
Nejvíce ovšem stavební rozvoj v zemi brzdí zastaralá legislativa. „V zájmu státu je, aby se stavělo. Tímto způsobem získá spoustu peněz na daních bez toho, aby musel cokoli udělat. Je to přitom on, kdo výstavbě brání nesmyslnými regulacemi a dlouhými stavebními procesy. To tu výstavbu následně prodražuje pro koncové zákazníky,“ řekl na konferenci hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který je zároveň poradcem Fialy. V příštím roce by měla postupně nabíhat účinnost nového stavebního zákona, který má za cíl digitalizovat povolovací proces a urychlit ho.
