Další utlumení ekonomiky bude znamenat zvýšení schodku veřejných financí a povede k vyššímu zadlužení veřejného sektoru. Vládní zadlužení vůči HDP se z úrovně 30 procent nejspíš vrátí někam ke 40 procentům HDP, míní člen Národní rozpočtové rady a bývalý rektor VŠE Richard Hindls. „To ale není žádná tragédie. Oproti průměru na Západě to je stále zhruba polovina. Vláda vypíše dluhopisy a soukromí investoři si je nakoupí. Nic, co bychom dosud neznali,“ říká Hindls.
Vláda rozhodla o uzavření většiny obchodů a služeb. Co to znamená pro veřejné finance?
Další růst plánovaného schodku. Pro představu – na jaře podobné uzavření znamenalo ztrátu čtyř miliard denně. Nemůžeme totiž počítat jen s nižšími příjmy z daní, ale také s vyššími výdaji. Vláda už oznámila, že podniky mohou opět počítat s podpůrnými finančními opatřenými.
Jaký schodek tedy letos čekáte?
Nyní jsme v minusu asi 250 miliard. Ještě před dvěma týdny jsem věřil, že oproti plánovanému schodku 500 miliard výrazně ušetříme, nyní se ale obávám, že od něho až tolik vzdáleni nebudeme. Je tu celá řada podniků a živnostníků, kterým bude muset vláda pomoci. Přesto si myslím, že i přes nejčernější scénář lockdownu bude konečný deficit nižší než 500 miliard.
A příští rok?
Tam bude záležet na politice. Například zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení sazby daně na 15 procent znamená náklad zhruba 80 miliard. Ve státním rozpočtu, který počítá se schodkem 320 miliard, přitom tento efekt není zohledněn. Takže pokud by k takovému kroku došlo, dá se odhadovat deficit kolem 400 miliard.
Počítá rozpočet i se snížením DPH vlivem snížení spotřeby? V minulé krizi bylo zřejmé, že Češi z obav před budoucností svou spotřebu odkládají.
To je otázka. Já kvůli tomuto známému jevu například nepodporuji zrušení superhrubé mzdy. Pokud je krize delší a lidé nevidí světlo na konci tunelu, spotřeba a tím i výběr z DPH klesá, a to i přes snížení daně z příjmu.
S jakým počítate zadlužením veřejných financí vůči HDP?
Tady je potřeba říci, že v tomto směru jsme na tom skutečně mnohem lépe než většina evropských zemí. Zřejmě se v relativním zadlužení vrátíme na 40 procent HDP. To ale není žádná tragédie. Oproti průměru na Západu to je stále zhruba polovina. Vláda vypíše dluhopisy a soukromí investoři si je nakoupí. Nic, co bychom dosud neznali. Důležité však je, aby takto vysoké deficity nebyly dlouhodobé. Až krize odezní, budou se muset veřejné finance znovu uzdravit.
Budou dluhopisy skutečně skupovat soukromí investoři, bude po nich dostatečná poptávka? Ke koupi státních dluhopisů je oprávněná i ČNB.
Centrální banka tento nástroj zatím nepoužila a věřím, že k tomu ani nedojde. Je sice pravda, že v těžkých dobách investoři vyhledávají spíše klidnější a větší přístavy – což je dolar či euro – přesto náznaky z finančního trhu zůstávají stále pozitivní.
