Česko stojí na pokraji propasti. Podzim hrozí dvouciferným propadem ekonomiky

S nouzovým stavem se pojí i některá nová opatření v boji proti pandemii.

S nouzovým stavem se pojí i některá nová opatření v boji proti pandemii. Zdroj: E15 - Michal Šenk

Rodinná restaurace Gourmet pauza během druhé vlny pandemie dostála svému jménu
Nejen olomoucká restaurace Entrée opět zeje prázdnotou
3
Fotogalerie

Vyhlídky na rychlé oživení tuzemského hospodářství během podzimu vzaly za své. Opětovné uzavření části byznysu na pozadí boje s druhou vlnou pandemie pošle v závěru letošního roku ekonomiku znovu až o deset procent dolů.

Dosud poslední verze lockdownu má firmy den co den připravit zhruba o miliardu korun výdělků. Každý měsíc uzavírky navíc má pak ukrojit z ročního růstu ekonomiky zhruba jeden procentní bod. Právě poslední letošní čtvrtletí mělo ještě podle letních prognóz přinést ostrý obrat k lepšímu a udržet celoroční propad hospodářství v jednociferných hodnotách. 

„Pokles ekonomiky ve čtvrtém kvartálu by pravděpodobné nastal i bez posledních vládních restrikcí,“ uvádí analytik UniCredit Pavel Sobíšek s tím, že poslední balík opatření včetně stopky restauracím propad jen výrazně prohloubí.

„Po zohlednění významných multiplikačních efektů předpokládáme propad ekonomiky v posledním čtvrtletí oproti létu o 6,7 procenta. Jedinou šancí na zmírnění efektu je uvolnění restriktivních opatření dříve než na konci roku,“ dodává Sobíšek. 

Pro Česko by propad v závěru roku znamenal po jaru už druhé čtvrtletí, během něhož by ekonomika ve srovnání s loňským rokem zaznamenala dvouciferný propad. A to i přesto, že říjnová podoba uzavírky ekonomiky je navzdory statistikám nakažených koronavirem stále významně slabší než na jaře.

„Jarní celorepublikový lockdown stál ekonomiku 4,4 miliardy korun denně. Současná opatření by se měla vejít do jedné miliardy,“ soudí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že o konečném čísle rozhodne především ochota spotřebitelů utrácet v nejisté době.

Celoroční skóre ekonomiky nyní analytici vidí nejčastěji kolem minus osmi procent. „Celoroční prognóza pro rok 2020 se tím posunula z poklesu o 6,9 procenta na minus 7,7 procenta,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Odhady celoročního vývoje ekonomiky se nicméně zatím poměrně liší v závislosti na délce omezení podnikání a  jeho dosahu.

„Pokud by se krize stupňovala do konce roku, můžeme očekávat celoroční propad ekonomiky výrazně nad deseti procenty,“ varuje ekonom a partner poradenské společnosti PwC ČR Petr Kříž. Pokles by mohl být zesílen skutečností, že zatímco firmy během jarní uzavírky sahaly především do svých rezerv z dob konjunktury, nyní budou řešit častěji problém přežití.

„Týká se to firem, které už mají problémy z první vlny, tedy především spojené s cestovním ruchem a osobně zaměřenými službami. Je to umocněno tím, že nejzasaženější části ekonomiky typicky patří mezi hůře kapitalizované a s menšími rezervami,“ připomíná ekonom poradenské společnosti EY Jan Fanta. Sektory, na které pandemie zatím měla pozitivní nebo neutrální dopad, jako například podstatná část IT sektoru nebo telekomunikace, by měly podle něho pokračovat bez větších problémů. 

„Pozitivní zprávou je především vývoj u našeho největšího obchodního partnera, Německa, kde je situace relativně dobrá,“ dodává Martin Lobotka z Consequ. Připomíná ovšem, že český stát vystřílel většinu podpůrných zbraní už během první vlny. „Čekám, že dopad druhého lockdownu bude zejména na nezaměstnanost a spotřebitelskou důvěru vyšší než na jaře,“ upozorňuje analytik.