Růst důchodů, zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo sociální dávky a růst investic. To všechno jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) důvody, proč vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují.
Na návrhu rozpočtu se neshodlo ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, nejspíše ve středu 16. prosince.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z Evropské unie 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle ministerstva financí také počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu. Návrh rozpočtu naopak neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy.
Rozpočet tak počítá s růstem důchodů na základě zákonné valorizace o 839 korun měsíčně, což přijde na 29,5 miliardy korun. Dále návrh například obsahuje necelých dvacet miliard korun na zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví o 52,8 miliardy korun, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky nebo nárůst investic na 186,9 miliardy korun.
Zároveň ministerstvo očekává pokles daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nebo pokles příjmů z dividend u firem, kde má stát podíl. Jde například o Letiště Praha.
Navržený schodek rozpočtu podle Národní rozpočtové rady přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc neponechává prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová uvedla, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun.
Rada také upozornila, že MF by mělo vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.
Nejsilnější opoziční strany upozorňují, že vládní návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun nemusí odpovídat realitě, protože nezohledňuje plánované daňové změny. ODS v této souvislosti mluví o fikci a o absurdním postupu vlády, Piráti návrh označují za nedodělek. Podle ODS je navržený deficit obří a neodpovídá tomu, co si ekonomika může dovolit.
„Vláda schválila rozpočet na rok 2020, o kterém sama ví, že jde o fikci. Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 miliard korun nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun,“ uvedl poslanec Jan Skopeček (ODS). „Rozpočet má formu zákona, a měl by tak odrážet realitu, nikoli započítávat jen to, co se vládě hodí a ostatní ignorovat,“ doplnil.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2022 mohl činit 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.
Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
