Může být text stejně atraktivní jako video? Zakladatelé Instagramu si myslí, že ano

Jeden ze spoluzakladatelů Instagramu Kevin Systrom. Nyní se snaží s platformou Artifact vytvořit TikTok pro textový obsah.

Jeden ze spoluzakladatelů Instagramu Kevin Systrom. Nyní se snaží s platformou Artifact vytvořit TikTok pro textový obsah. Zdroj: Profimedia.cz

TECHNOVERSE NEWSLETTER – Už jednou dokázali vytvořit sociální síť, která přilákala miliardy lidí. Nyní se o to chtějí pokusit znovu, protože nejsou spokojení s tím, co se za uplynulou dekádu se sociálními médii stalo. Proto¨„otcové“ Instagramu Kevin Systrom a Mike Krieger nyní založili Artifact, který někteří označují za TikTok pro psané slovo. 

Prodej Instagramu za miliardu dolarů do rukou Facebooku byl ve své době obchod roku. Ačkoliv si mnozí klepali na čelo, tak se časem ukázalo, že lepší obchod už ve svém životě Mark Zuckerberg zřejmě neuzavře. Ze 30 milionů uživatelů, kteří používali Instagram v roce 2012, jich je nyní 2,35 miliardy. 

Svět sociálních sítí se zkrátka výrazně změnil, původní myšlenka propojení lidí se téměř vytratila, projekty jako Facebook nebo TikTok usilují hlavně o to, aby uspokojovaly potřeby zejména inzerentů. Uživatelům proto nabízejí obsah, který jejich pozornost udrží co nejdéle, ačkoli to pro ně nemusí být zrovna příliš přínosné. 

Chcete na obsah newsletteru reagovat? Máte pro tip, o čem by měl být další newsletter? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze Newsletteru je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů.

Výsledkem je, že sociální sítě jsou čím dále více o konzumaci obsahu, nikoli o jeho tvorbě, krutost internetu se na platformách snoubí s nevídanou koncentrací uživatelů. To si uvědomuje i Kevin Systrom. „Myslím, že lidé chtějí hodnotu a zábavu, ale nechtějí být uprostřed digitální rvačky. Nechtějí být terčem něčího bezbřehého hněvu nebo se nechtějí vystavovat nebezpečí, riskovat, aby se pokusili natočit vtipné video, které je odrovná,“ řekl v rozhovoru pro server Vox. To vedlo Systroma společně s druhým spoluzakladatelem Instagramu Mikem Kriegerem k tomu, aby založili novou platformu Artifact. 

Nová internetová služba má ambici hledat uživatelům články z webu na míru. Nejde o příliš převratnou myšlenku, zpravodajských agregátorů existuje už celá řada. Systrom chce nicméně vytvořit platformu, která se bude soustředit na pisatele článků, nemusí jít přitom jen o ryzí zpravodajství. Spoluzakladatel Instagramu se totiž domnívá, že jednou z hlavních bariér pro novináře a blogery je v současné době způsob, jak dostat obsah k lidem, které by mohl zajímat. Algoritmy ani aktuálně populární formy či obsahy jim nehrají do karet. 

V tom by měl být Artifact jiný, stejně jako na čínském TikToku by měl být obsah tím hlavním, co rozhoduje o jeho úspěchu – jinými slovy by nemělo záležet na tom, jaký tvůrce text vypustil do světa. „V zásadě si myslím, že by měl zvítězit obsah, což znamená, že by se měl šířit skvělý obsah bez ohledu na to, jak známý nebo velký je jeho výrobce,“ říká Systrom. 

Z pověstné demokratizace veřejného prostoru se spíše stala jen proklamace minulosti, nynější internet je poměrně zabetonovaný, což se Systromovi nezamlouvá. „Internet je úžasné místo, kde se potenciálně každý může stát vydavatelem stejně jako se každý může stát tvůrcem na TikToku nebo fotografem na Instagramu.“ 

Americký podnikatel zkrátka chce, aby autoři textů měli přehled o tom, jaké jejich články mají úspěch, kdo je čte a jak se šíří. Zřejmě ideální model by podle něj byl, pokud by se na servery Artifactu podařilo dostat autory z platforem typu Substack, tedy nezávislých tvůrců. 

Psal jsem v minulých newsletterech:

Jak ukázaly krachy médií, která byla závislá na sociálních sítích, je zřejmé, že platformy jako Facebook jsou jednou z hlavních příčin nynějšího způsobu konzumace obsahu a krize médií, díky kterým sociální sítě nejprve nalákaly uživatele na své stránky, aby jim následně převzaly za lepších podmínek inzerenty.

Hledat odpověď v dalším agregátoru, který chce být prostředníkem mezi autorem a konzumentem, nemůže být řešením. Média nikdy nebudou profitovat z distribuce třetí stranou, samostatní tvůrci šanci uspět mají, jelikož jejich náklady jsou zpravidla mnohem menší než v případě ucelených redakcí. 

Velká část obsahu na internetu stojí na informacích, které zveřejní novináři v tradičních médiích, celá řada novodobých projektů ze sociálních sítí stojí na schopnosti jiného vyprávění příběhu. Nepřinášejí žádnou novou hodnotu, o jaké mluví Systrom, ale dokážou se přizpůsobit změně konzumace informací. Právě to je způsob, jakým směrem by se měla média snažit řešit svůj úpadek. Spoléhání na sebelepší agregátor nepomůže, jelikož v případě jeho úspěchu vyroste do takové velikosti, že bude mít na média silnou páku, kterou je velmi těžké nezneužít. A přece jen, stále jde o hlavně o byznys. 

Německá podpora. Jednou z priorit aktuální německé vlády je podpora směrem ke startupům. Vláda Olafa Scholze chce navýšit daňové úlevy a také umožnit zavedení akcií s různými typy práv. Změny mají německým startupům ulehčit přístup ke kapitálu. 

Altman v Kongresu. Šéfovi Open AI se povedlo něco, o co se jeho kolegové z technologického světa snaží, ale nedaří se jim to: okouzlit americké zákonodárce. Průkopník umělé inteligence během slyšení v Kongresu vyzval politiky k regulaci a přiznal z obavy ze směru, jakým se by se mohl vývoj AI ubírat. 

Instagramův Twitter. Impérium Meta Marka Zuckerberga zřejmě chystá krok, díky kterému by si rádo sáhlo na uživatele sociální sítě Twitter. Ta zažívá chaotické časy od chvíle, kdy ji koupil miliardář Elon Musk, čehož by Instagram zřejmě rád využil a nabídl uživatelům možnost postování pouze textových příspěvků. Celý nápad je zřejmě teprve na začátku, nicméně pro Twitter by se mohlo jednat o prvního vážného konkurenta, který může na své stránky zlákat stamiliony uživatelů. 

Miliarda pro čipy. Britský vláda představila plán podpory polovodičového průmyslu pro další dvě dekády. Během té by Británie měla do čipů investovat miliardu liber, peníze budou směřovat například na domácí produkci, což by mělo zajistit větší národní bezpečnost. Podle premiéra Rishiho Sunaka by podpora měla směřovat také na vývoj a design čipů.