Regulační velmoc EU odradila umělou inteligenci od Googlu. Vypovídá to o dušení inovací

Šéf Googlu Sundar Pichai během konference I/O oznámil, že jazykový model Bard se rozšíří do 180 zemí světa. Země EU na seznamu chyběly.

Šéf Googlu Sundar Pichai během konference I/O oznámil, že jazykový model Bard se rozšíří do 180 zemí světa. Země EU na seznamu chyběly. Zdroj: Profimedia.cz

Regulace versus inovace. Odvěké téma, ke kterému každá světová velmoc přistupuje trochu jinak, se nyní znovu otevírá. EU finalizuje pravidla, která budou muset tvůrci AI dodržovat, zatím ale většina klíčových hráčů v oblasti umělé inteligence vznikla ve Spojených státech. Načase je tedy otázka, zda se přístup, kdy se EU dobrovolně a cíleně posunula do role regulatorní velmoci, neukazuje jako slepá ulička pro ekonomický rozvoj.

Tvrdý přístup k AI ze strany EU se již projevil a to regulace nebyla ani schválena. Minulý týden totiž technologický gigant Google představil vylepšenou verzi svého jazykového modelu Bard, který má být primárně konkurencí pro Chat GPT od Open AI a také základem pro další aktivity Googlu. Šéf společnosti Sundar Pichai na konferenci I/O oznámil, že k Bardu nyní budou mít přístup uživatelé ze 180 zemí a teritorií na světě. Dosud přitom bylo nutné pro použití Bardu vystát čekací listiny a uživatel musel být z USA nebo Velké Británie. Mezi státy, jejichž uživatelé mohou využít jazykový model Googlu, překvapivě chybí členské země EU. 

Zatím ani není znám časový plán, kdy by se mohl nástroj od Googlu dostat k českým uživatelům. „Google I/O je hodně vizionářská konference a novinky se zavádějí postupně. Platí to i v případě Bardu,“ odpověděla na dotaz Iva Fialová z české pobočky Googlu. „I ten se bude zavádět postupně a Google se k tomu snaží přistupovat hodně zodpovědně, společnost chce být také partnerem regulačním orgánům při zavádění těchto technologií. Proto bohužel zatím konkrétní časový plán nemáme,“ doplnila. 

Chcete na obsah newsletteru reagovat? Máte pro tip, o čem by měl být další newsletter? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze Newsletteru je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů.

Ačkoliv to Google neříká natvrdo, právě vznikající regulace nebo například nedávný zákaz Chat GPT v Itálii jsou důvody, proč se Bard do členských států EU jen tak nevydá. Reputační riziko, že by si unijní orgány došláply na Google, je zřejmě až příliš velké.

Už při tvorbě Aktu o umělé inteligenci na konci loňského roku v Radě EU, které v té chvíli předsedalo Česko, znění návrhu kritizoval český byznys, jehož zástupci se obávali možného přílišného svázání regulacemi, které by zablokovaly vznik a úspěch nových firem. Nyní se zdá, že se jejich obavy zřejmě vyplní. 

Nejde přitom jen o umělou inteligenci, EU se v posledních letech pustila do regulací celé řady odvětví z digitálního světa. Unie tak pokračuje v tažení stát se regulatorní velmocí, což se jí, zdá se, daří. Ve světě se dokonce zažil termín Bruselský efekt, kdy se regulace z EU šíří i mimo její území tím způsobem, že se jim firmy přizpůsobují a aplikují stejná pravidla i v jiných zemích. Je to ovšem příklad hodný ocenění? 

Psal jsem v minulých newsletterech:

Není primárně špatně, že se nová odvětví byznysu, jako jsou sociální sítě, ochrana osobních údajů nebo zmíněná umělá inteligence, regulují. Otázkou je, zda se legislativní filozofie EU vydala správným směrem. Protože základem bohatství současných členských států nejsou inovativní technologie, ale spíše tradiční obory průmyslu.

Dobře to demonstruje například nejhodnotnější evropská korporace LVMH, jejíž základ bohatství tvoří luxusní kabelky – zřejmě neexistuje byznys, který by se tolik lišil od firem jako Apple nebo Microsoft, které patří mezi nejúspěšnější na druhé straně Atlantiku. Vypovídající je také statistika stáří nejhodnotnějších firem: čtyři největší evropské firmy jsou starší než jedno století, čtyři největší americké firmy jsou mladší než 25 let a vždy jde o technologické společnosti. 

Jádro problému shrnula Carla Hobbsová z think-thanku European Council on Foreign Relations. „EU bude mít problém působit jako regulační velmoc v digitálním prostoru, pokud se sama nestane skutečnou digitální velmocí,“ napsala. Jinými slovy evropské regulace možná lehce předbíhají vývoj a brání tak evropským podnikatelům, aby zde vznikl nový Apple nebo alespoň Airbnb. Výsledkem tak je, že mezi 50 nejvíce navštěvovanými webovými stránkami světa jsou jen tři původem z EU a ve všech případech jde o pornostránky. 

Problém přitom nevězí v tom, že by v Evropě byly méně schopné inovační mozky. Například na počátku současných jazykových modelů typu ChatGPT byl projekt českého odborníka na AI Tomáš Mikolova, který vytvořil na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). Jeho práce si všimli obři Google a Microsoft a postavili na něm pokročilejší systémy. Stejně tak podle veřejných metrik je České vysoké učení technické (ČVUT) mezi nejlepšími vědeckými institucemi v oblasti počítačového vidění nebo robotiky. Přenos do byznysu ale vázne.

Symptomem nepřívětivosti systému k podnikání z Česka může být stále absence zákona o zaměstnaneckých akciích, což je ve světě běžný nástroj, díky kterému z úspěchu startupů profituje více lidí, kteří pak mohou získaný kapitál vrátit formou investice do dalších projektů. Jinými slovy, úspěch generuje úspěch.

Evropa a Česko tak zkrátka nejsou v současné době byznysovou velmocí, která by mohla své know-how vyvážet do světa – jsme závislí z velké části na amerických a čínských technologiích. A tak to zřejmě ještě nějakou dobu zůstane, ačkoliv zde na zemi leží obří potenciál. 


✅ Sečtelý Claude. Startup Anthropic patří na AI scéně mezi méně známé, ale rozhodně ne méně inovativní projekty. Jeho jazykový model Claude je nyní schopný přečíst knihu Velký Gatsby za jednu minutu a následně o ní konverzovat či najít konkrétní pasáž. Právě paměť je značně limitovanou schopností současných jazykových modelů. Novinky Anthropicu zároveň ukazují vysoké tempo zlepšování systémů na bázi AI. 

Kontrakt na zázrak. Microsoft podepsal smlouvu se společnosti Helion Energy o tom, že nejpozději od roku 2028 od ní bude odebírat energii vytvořenou jadernou fúzí. Problém zároveň je, že se lidstvu zatím nepodařilo vyvinout technologii, která by dokázala tento fyzikální svatý grál udržet v kontrolovatelné podobě. Nicméně součástí kontraktu jsou prý i finanční postihy, pokud firma Microsoftu tuto energii nedodá. 

Čínské firmy přicházejí. Úspěch společností jako Shein, Temu, BYD nebo TikTok povzbudil mladé čínské firmy k tomu, aby se více koukaly směrem na Západ. Čínské technologické firmy jako jednu z výhod vstupu do západních zemí uvádějí menší konkurenční boj, navíc mají často výhodu levnějšího provozu. 

Musk se stahuje. Elon Musk už nebude dohlížet na každododenní chod sociální sítě Twitter z pozice generálního ředitele, miliardář za sebe našel náhradu. Novou šéfkou bude Linda Yaccarinová, která má zkušenosti z televizního byznysu, zejména s reklamou. I to byl zřejmě důvod, proč si ji Musk vybral jako svou nástupkyni. Současný majitel společnosti zůstane ve firmě jako technologický šéf.