Víra v technologie opadá, pokrok není vždy nejlepší cestou

Marc Andreessen se považuje za technologického optimistu. Dělá ale veškerý pokrok opravdu svět lepším?

Marc Andreessen se považuje za technologického optimistu. Dělá ale veškerý pokrok opravdu svět lepším? Zdroj: Profimedia.cz

TECHNOVERSE NEWSLETTER - Marc Andreessen, jeden z nejúspěšnějších amerických podnikatelů a investorů, který naplno vytěžil nástup internetu a přechod společnosti z doby analogové na digitální, věří v technologie. Zdůrazňuje to ve svém manifestu, ve kterém je spojuje také s volným trhem. Tvrdí, že sázka na růst díky technologiím je jediný způsob, jak přežít, a kritizuje ty, kteří by je chtěli svázat regulacemi. 

Růst, nebo zemřít. Technologie vyřeší jakýkoli problém. Pokrok a přibývání pracovních míst mohou být nekonečné. Všechny stroje pracují pro nás.

To jsou základní teze eseje Marka Andreessena, který založil například jeden z prvních komerčně úspěšných internetových prohlížečů Netscape. Nejde ovšem jen o technologie, Andreessen z velké části také obhajuje systém, ve kterém žijeme, a proto by se podle magazínu Wired neměla jeho esej jmenovat The Techno-Optimist Manifesto, ale spíše The Techno-Billionaire Manifesto. 

Chcete se vyjádřit k obsahu newsletteru? Máte tipy, o čem bych měl napsat? Napište na e-mail filip.zelenka@cncenter.cz

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde.

Andreessen, který seděl v představenstvech společností jako Facebook, eBay nebo HP, věří ve volný trh, centrální plánování považuje za zhoubné, zisky kapitalistů jsou podle něj v souladu se sociálním systémem a tvrdí, že díky technologickému pokroku vznikají další pracovní místa. „Lžou nám. Říkají, že technologie nám berou práci, snižují naše mzdy, zvyšují nerovnost, ohrožují naše zdraví, ničí životní prostředí, degradují společnost, kazí naše děti, poškozují lidskost a ohrožují budoucnost,“ píše americký investor. 

Naráží tak na převládající příběh poslední dekády o tom, jak některé z technologických inovací, jako jsou třeba sociální sítě, mají negativní dopad na společnost v několika různých rovinách, jako jsou psychické problémy dospívajících nebo vzestup krajně pravicových stran. Důraz na negativní efekty moderních technologií ještě vzrostl poté, co se v závěru loňského roku naplno rozjel všeobecný zájem o umělou inteligenci. 

Je tedy zřejmé, odkud vychází potřeba amerického miliardáře vystoupit na podporu technologií a jejich přínosů pro lidstvo. Dalo by se říct, že to je ostatně jeho práce, jelikož pro něj jako investora do startupů jsou jeho případné zisky závislé na tom, jak se nové technologie uchytí na trhu. 

Jeho přístup je ovšem plochý a nebezpečný. Nemyslím si, že by se ve společnosti formovala skupina lidí, která by chtěla podobu světa zakonzervovat. Zároveň nejde říct, že by veškerý pokrok dělal svět lepším, důkazem může být skutečnost, že jedním z historicky největších hybatelů vědeckého vývoje jsou armády, které usilují o to být o krok před svými rivaly. 

Co by třeba na Andreessenovu neochvějnou víru v pokrok bez omezení řekl Robert Oppenheimer? Navzdory poválečnému přesvědčení, že jaderné zbraně svou ničivostí zabrání válkám, se o 70 let později ukazuje, že i v roce 2023 v ozbrojených konfliktech umírají tisíce lidí. Některé názory amerického investora jsou tradičními mantrami podnikatelů, kteří na základě svého úspěchu došli k tomu, že přece každý může být úspěšný, když chce, a proto ideální systém je ten, kde vše řeší volný trh.

Ale právě pokrok společnosti, který byl díky technologiím dosažen v posledních 75 letech, dokazuje, že i růst a vývoj potřebují své mantinely a nasměrování. Jak píše sám Andreessen, lidé nejsou dokonalí (a to je dobře, dodává investor), a proto potřebují seberegulační pravidla. 

S autorem textu lze ale souhlasit v myšlence, že víra v lepší zítřky, ke kterým by nás měly dovést právě i nové technologie, lidstvo částečně opouští. Nemyslím si ale, že někdo zná způsob, jak tuto situaci spravit, naopak jsem si jistý, že jednoduchá mantra o tom, že jakýkoli pokrok je dobrý a kdo by ho chtěl usměrňovat, tak je špatný, není tou správnou cestou. 

Prodeje zboží během živých vysílání na sociálních sítích rostly v Číně v průběhu pandemie závratným tempem. Jejich prostřednictvím nakupoval každý druhý zákazník. Novodobý teleshopping ale zřejmě narazil na svůj strop a jednotliví prodejci čelí stále složitějším podmínkám. Nově se navíc musejí vyrovnat s virtuální konkurencí, avataři pohánění umělou inteligencí jsou totiž levnější a nestěžují si na mrzké platové podmínky. (Rest of the World)

Tchajwanský Foxconn začaly vyšetřovat čínské úřady kvůli daním. Důležitý dodavatel Applu založil Terry Gou, který bude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Foxconn je zároveň největší zaměstnavatel na Tchaj-wanu, nicméně řadu továren má také v pevninské Číně, která považuje ostrovní území za svou „vzbouřenou“ provincii. (Financial Times)

Uber bude nově v Turecku nabízet rezervaci letu balonem nad turisticky oblíbeným územím Kappadokie. Americká společnost se tak snaží rozšířit své služby o turisticky lákavé formy dopravy, podobně v Indii nabízí svezení v tuk-tuku, sezonní plavby lodí v Řecku nebo letenky ve Velké Británii. Uber letos v Turecku registruje meziroční nárůst počtu jízd o padesát procent. (Bloomberg)

Wikipedia by se mohla stát o něco více důvěryhodným zdrojem informací, pokud by využila umělou inteligenci. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna v časopise Nature. Citace zdrojů, které doporučil AI program, si vybralo 71 účastníků výzkumu, zjistili odborníci. V budoucnu by tak mohlo dojít k pozitivnímu zlepšení důvěryhodnosti jednoho z nejdůležitějších zdrojů informací na světě. (Engadget)