TECHNOVERSE NEWSLETTER – Ochrana dětí před pohlavním zneužíváním je v Evropské unii aktuálně velmi žhavé téma. V rámci legislativy, kterou prosazuje Evropská komise, totiž hrozí, že by došlo k výraznému prolomení soukromí. Postupně vyplouvají na povrch pravé důvody a okolnosti připravované legislativy. V posledním případě jde o unijní policejní úřad Europol, který by rád nová pravidla využil a díky nim pátral v našich soukromých online konverzacích po možném porušení zákonů.
Původně to byl ušlechtilý cíl ochrany dětí před nástrahami internetu, aby se přes něj nešířily jejich intimní fotografie. Evropská komise se ovšem rozhodla zajít tam, kam ještě žádný z demokratických států, tedy přímo ke sledování veškeré soukromé komunikaci či privátních úložišť fotek, videí a zvukových záznamů. V EU se proti tomu strhl silný odpor, některé neziskové organizace věnující se digitálním svobodám mluví o „nejkritizovanějším návrhu legislativy v historii“.
To ovšem není vše. Trojice novinářů – Apostolis Fotiadis, Luděk Stavinoha a Giacomo Zandonini – zjistila, že unijní organizace Europol po Evropské komisi chtěla, aby s návrhem zašla ještě dál. Konkrétně Europol požadoval „nefiltrovaný přístup ke všem datům“, a to i těm, která se sexuálního obtěžování dětí netýkají. Asistovat by ji v tom měla nově vzniklá instituce Centrum EU.
„Všechny údaje jsou užitečné a měly by být předávány orgánům činným v trestním řízení. Centrum EU by nemělo provádět žádné filtrování, protože i nevinný snímek může obsahovat informace, které by mohly být v určitém okamžiku užitečné pro orgány činné v trestním řízení,“ uvádí se v zápisu ze schůzky mezi zástupci Evropské komise a Europolu, který se podařilo novinářům získat.
Ve výsledku hrozí, že by Europol nejen narušil soukromí stamilionů občanů EU, ale zároveň jejich data využil pro trénování vlastního AI nástroje pro detekci závadného obsahu. Data uživatelů by tak posloužila k tomu, aby měl Europol lepší možnosti ke špehování. To má zároveň v současné době zakázané.
Znovu se tak ukazuje, že unijní i státní orgány se vytrvale snaží prosadit možnost co nejplošnějšího sledování společnosti, a tím si i značně ulehčit práci. Vždy se tyto orgány ohánějí bezpečností a o dopadech pouze na lidi, kteří provedli něco špatného. Pokud by ovšem docházelo ke sledování v tomto rozsahu a bylo například i prolomeno koncové šifrování, o což Evropská komise původně usilovala, došlo by paradoxně k ohrožení bezpečnosti.
Zároveň je paradoxní, že tento návrh vzniká v Evropské unii, která v rámci GDPR dosud zašla nejdále, co se týče možnosti zaručení soukromí, tímto směrem také směřuje například Akt o umělé inteligenci či Akt o digitálních službách.
Jak popisuje technologický konzultant Ben Evans, nelze prolomit online soukromí pouze pro tu hodnou stranu, v tomto případě evropské bezpečnostní složky. Pokud by se jednou rozjelo sledování soukromí, mohly by toho využít i bezpečnostní složky ze zemí, jako jsou Rusko nebo Čína. „Posledních 25 let inženýři říkají: „Můžeme to zabezpečit, nebo můžeme umožnit přístup orgánům činným v trestním řízení, ale to znamená, že se tam dostanou i Číňané.“ A politici odpovídají: „Ne, zabezpečte to, ale lidem, které máme rádi, to zpřístupněte,“ popisuje Evans.
V současné době to ovšem vypadá, že by tento návrh mohl časem spadnout pod stůl kvůli rostoucímu odporu nejen neziskového sektoru, ale i dalších technologických expertů či některých státních institucí zemí EU. V současné době již bylo odloženo projednávání návrhu mezi členskými státy, jelikož ani mezi nimi o tomto tématu nepanuje příliš shoda.
Šéfka sociální sítě X Linda Yaccarinová už zřejmě zažila lepší rozhovory než ten na konferenci Code 2023. V rozhovoru s novinářkou televize CNBC Julií Boorstinovou nevypadala Yaccarinová příliš sebejistě, takřka na žádnou otázku neodpověděla a vrcholem jejího vystoupení zřejmě bylo, když chtěla ukázat ikonu sítě X na svém telefonu, kde ale mezi všemi aplikacemi zrovna tato nebyla. Jednalo se zkrátka o nadupaných 40 minut. (YouTube)
Digitální dekáda 2030 je plán Evropské komise zdigitalizovat členské státy v následujících letech. Jak se to Česku daří? Na to odpovídá letošní report. Podle něj má 60 procent Čechů základní digitální schopnosti, což je o šest procentních bodů více, než je unijní průměr. Problém ovšem máme, když přijde na IT specialisty. Ze všech zaměstnanců jich přibližně 4,5 procenta pracuje v IT, což je zhruba na průměru zemí EU, nicméně pouze 10,9 procenta z nich jsou ženy. Je to nejnižší podíl v unii, je tak co zlepšovat. (Evropská komise)
Izrael jako vzor technologického pokroku a země zaslíbená startupům. To byl stav, který platil několik posledních let. Nyní se ovšem ukazuje, že ekonomické problémy dolehly na tamní startupový svět ve větší míře, než tomu bylo v případě evropských a amerických firem. Podle reportu organizace Startup Nation Policy Institute za poklesem financí investovaných do tamních začínajících společností mohou nejen ekonomické otřesy, ale také nestabilní politická situace v zemi. (Bloomberg)
Básníci a spisovatelé jsou v současné době velmi žádaní ve firmách, které se zabývají vývojem velkých jazykových modelů. Ukazuje se totiž, že ačkoliv existuje celá řada zdrojů v různých jazycích, tak jen málokteré jsou schopné učit umělou inteligenci kreativitu. Proto firmy ze Silicon Valley najímají autory, kteří píší příběhy pro systém a případně i kontrolují jejich výstupy. Díky svým titulům z filozofických fakult si tak mohou přijít i na 50 dolarů za hodinu, pokud ovládají některý z méně známých jazyků. (Rest of the World)
