Ochrana soukromí začíná fungovat. Ve jménu bezpečnosti ji ale ohrožují vlády

Zdá se, že nároky na ochranu soukromí rostou. Ale vlády by naopak chtěly větší moc.

Zdá se, že nároky na ochranu soukromí rostou. Ale vlády by naopak chtěly větší moc. Zdroj: Tereza Kovandová

TECHNOVERESE NEWSLETTER – Trvalo to pět let, ale v EU konečně začíná fungovat ochrana osobních údajů. Otázkou je, jak zareagují firmy, které si udělaly z prodávání či využívání velkého množství osobních dat svůj hlavní, velmi výnosný byznys. Některé z nich možná budou brát pokuty za protiprávní nakládání s daty Evropanů jako jakýsi poplatek za svůj byznys model. Důležité také bude, jak se k soukromí svých občanů postaví jednotlivé evropské státy. Některé jsou velmi aktivní v prosazování jejich ochrany, jiné by jim ale do soukromí sem tam rády nahlédly.

Několik událostí z posledních měsíců vypovídá o tom, že právě spory o osobní údaje internetových uživatelů budou poměrně žhavým tématem. Nejvyšší soud Evropské unie nedávno rozhodl, že způsob, jakým Facebook cílí personalizovanou reklamu na své uživatele, je v EU nelegální. V reakci na to mateřská společnost této sociální sítě Meta zavedla nová pravidla a svých uživatelů se bude odteď explicitně ptát na to, zda může sledovat jejich pohyb po internetu a na základě toho jim zobrazovat reklamy.

Minulý týden deník e15 přinesl zprávu o tom, že na Avast míří žaloba deseti tisíc Nizozemců, kteří by chtěli na původně české kyberbezpečnostní společnosti vysoudit odškodné za její údajně protiprávní jednání. Avast mezi lety 2015 až 2020 přeprodával na marketingové účely osobní data až milionu svých uživatelů, jejichž součástí byly například informace o tom, co na internetu hledali včetně porno videí, která zhlédli.  

Tato praxe byla přípustná zhruba do roku 2018, kdy v celé Evropě vstoupily v platnost zákony o ochraně osobních údajů GDPR, pak už něco takového legálně nebylo možné. Kromě této žaloby Avastu hrozí ze stejných důvodů také pokuta od českých úřadů ve výši 350 milionů korun.

Pokud by Avast soud prohrál, mohlo by to inspirovat i další občany ze států EU. Podle informací deníku e15 projevili zájem o následování nizozemské žaloby vůči této společnosti už i někteří němečtí či belgičtí uživatelé jejích bezpečnostních programů.

Chcete se vyjádřit k obsahu newsletteru? Máte tipy, o čem bych měl napsat? Napište na e-mail filip.zelenka@cncenter.cz

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde.

Letos také poprvé vyšlo najevo, jak moc do našeho soukromí vidí obchodníci s osobními daty v Evropské unii. Nedávno se tomuto tématu věnoval německý server netzpolitik.org, který na základě uniklých dokumentů známých jako The Xandr Files popsal detailním způsobem obchod s osobními daty v EU. V praxi není problém cílit reklamu na lidi podle výše jejich příjmů, víry či míry ovlivnitelnosti. Máme tedy zmapováno, jakým způsobem dochází k možnému porušování pravidel pro nakládání s osobními údaji. Nyní je čas tato pravidla vymáhat. 

Na to, že se zvedá zájem lidí o ochranu soukromí na internetu, sází i jeden z hříšníků Avast, který ve své nové éře pod značkou GEN chce lidem dopřát „digitální svobodu“. „Chceme umožnit fundamentální změny správy identity lidí na internetu. Hodláme nabídnout alternativu, kdy nebude třeba žádná banka, stát, Google nebo Facebook,“ popisoval před rokem Ondřej Vlček, který v posledních letech řídil Avast. Z ochrany soukromí se zkrátka stává cenná služba a zároveň ti, kteří porušují pravidla, jsou po dlouhých letech hnáni k zodpovědnosti.

V EU v současné době ovšem svobodu a soukromí ohrožují zejména některé vlády a legislativní návrhy. Aktuálně například probíhá bitva o to, zda připravovaná regulace umělé inteligence kompletně zakáže rozpoznávání lidí v reálném čase na kamerách umístěných na veřejných prostranstvích. Europoslanci jsou tvrdě pro zákaz, členské státy však usilují o vyjmutí této podmínky, tedy aby bylo možné technologii rozpoznávání lidí i nadále používat. 

Minulé vydání newsletteru Technoverse: 

 

Podobně se nyní v EU řeší extenzivní skenování mezilidské komunikace ve jménu ochrany dětí a boji proti jejich zneužívání. Aktuální návrh Evropské komise počítá s tím, že by záminka ochrany dětí před predátory mohla být důvodem k prolomení koncového šifrování jednotlivých platforem a tímto způsobem by došlo k výraznému zásahu do soukromí lidí a de facto šmírování veškeré komunikace. O tomto návrhu ještě není rozhodnuto. Tento návrh možná podpoří i Česko, ačkoliv třeba vládní Piráti jsou výrazně proti. 

Nesmíme zapomenout na zneužití izraelského špionážního softwaru Pegasus ke sledování politické konkurence nebo zástupců občanské společnosti, k čemuž došlo hned v několika unijních státech. Dosud nicméně nedošlo k detailnímu vyšetřování, které by s jistotou určilo, jak přesně k tomuto selhání došlo. V současné době to tak vypadá, že šmírovací software mohou bezpečnostní složky využívat i nadále, a to přesto že se jeho zneužití potvrdilo například v Maďarsku, Polsku, Španělsku nebo v Řecku. Na otázku, zda mohlo dojít ke zneužití izraelského softwaru i v případě Česka, neexistuje jednoznačná odpověď. Nicméně s jistotou můžeme říct, že tuzemské vládní složky dostaly možnost seznámit se přímo s Pegasem, který do Česka přivezl nynější poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. 

Ochrana soukromí má hned několik rovin, ať už jde o sledování pohybu uživatelů po internetu, nebo hromadné sledování privátní komunikace, a je dobře, že toto téma začíná rezonovat. Je ovšem možné s jistotou říct, že pokud se o tomto tématu nebude mluvit, vlády i firmy dojdou tak daleko, jak je budeme ochotní pustit. Což může v případě nezájmu o téma znamenat až do našich domovů a možná i ještě dál až tam, kam nepouštíme ani naše nejbližší. 

Přivítejte Gatekeepery. Evropská komise označila „strážce obsahu“ (Gatekeepers), na které se budou v rámci aktu o digitálních trzích (Digital Markets Act) vztahovat nové povinnosti.  Nově budou muset vybrané komunikační služby spolupracovat mezi sebou, tedy z aplikace Facebook Messenger by mělo být časem možné poslat zprávu na Signal. Vybrané služby naopak nebudou moci upřednostňovat další své služby před obdobnými od konkurence. Povinností a zákazů ale bude mnohem více. (Evropská komise)

Obří Seznam. Seznam Medium, tedy v podstatě blogovací platforma Seznam Zpráv, hlásí po pár měsících provozu 33 milionů zobrazení návštěv měsíčně a zhruba 400 pravidelných autorů. To znamená, že se Seznamu povedlo s pomocí své tradičně silné homepage Seznam.cz vytvořit další magnet na čtenáře, což je vedle Seznam Zpráv a serveru Novinky.cz další silné médium. (MediaGuru) 

Problémové čipy. Když se západní svět probudil a uvědomil si, že čipová závislost na jihovýchodní Asii není ideální, rozhodly se vlády povzbudit lokální výrobu čipů miliardami dolarů. Jak se ovšem ukazuje, představa, že by se na Západ mohla přesunout výrazná část této výroby, je zřejmě mylná, a to hned z několika důvodů. (Un-Diplomatic) 

Claude Pro. Odpověď na ChatGPT Plus na sebe nenechala příliš dlouho čekat, společnost Anthropic brzy na trh vypustí speciální verzi jazykového modelu Claude. Nová verze bude vynikat zejména kontextovým oknem a rychlostí. (ArsTechnica)