TECHNOVERSE NEWSLETTER – Google v USA čelí soudnímu sporu s federální vládou, podle které americký gigant zneužívá svou pozici na trhu s vyhledávači. Ani česká anomálie v podobě dominance Seznamu zhruba do roku 2014 nepřežila a v současné době Google zpracuje přes 90 procent dotazů, které internetoví uživatelé po celém světě zadávají do vyhledávačů. Bylo vůbec možné, aby Google nedosáhl této pozice?
Jako nejvíce problematické se jeví nastavení spolupráce Googlu s firmou Apple. Google dlouhé roky v oblasti operačních systémů provozuje jedinou konkurenci systému iOS od Applu – Android. Na něm logicky dominuje prohlížeč Googlu Chrome, který zase využívá vyhledávač Google. Celý propojený řetězec je v rukou jedné společnosti.
Zároveň ale Google platí jednotky až desítky miliard dolarů ročně Applu za to, aby i na jeho zařízeních uživatelé na internetu vyhledávali pomocí Googlu, tedy aby měli jeho vyhledávač nastavený jako výchozí. Ve své podstatě tak Google drží víc než polovinu podílu na trhu vyhledávačů na chytrých telefonech díky svému systému Android a druhou polovinu si kupuje od „konkurence“. To označuje americká vláda za problém a pokusí se před soudem prokázat, že toto nastavení škodí americkým spotřebitelům.
„Google na to reaguje tím, že to pomáhá uživatelům, a proč bychom jim neměli platit, stejně jako dodavatel výrobků platí obchodu s potravinami za viditelné umístění svých výrobků na pultech? A pak budou muset prokázat, že to uživatelům pomáhá,“ vysvětluje pozici Googlu ekonom Shane Greenstein z Harvardovy univerzity.
Také zůstává nezodpovězená otázka, jaké řešení se pro případ, že by americká federální vláda zvítězila, nabízí. Jak ukazuje zkušenost z Evropské unie a jejího boje proti dominanci Googlu v oblasti prohlížečů, tak řešení moc neexistuje. Evropská komise totiž před časem Googlu nařídila, aby na zařízeních se systémem Android měli zákazníci na výběr z různých prohlížečů. Jak se později ukázalo, toto řešení nevedlo ke snížení podílu Google Chrome na trhu, lidé si i v případě možnosti vybrali prohlížeč od Googlu.
Síla Googlu je zároveň v šíři jeho nabídky, není to jen o vyhledávači. Více než padesátiprocentní podíl na trhu má Google také v případě prohlížeče Google Chrome, Google Maps, Google Překladače, Androidu nebo v případě YouTube. Solidní podíly má Google také na světovém trhu s online reklamou nebo u nástrojů potřebných pro videokonferenci. Zkrátka a jednoduše na internetu se takřka nedá pohybovat bez toho, aniž byste použili nebo narazili na nějakou službu od Googlu.
Jedním ze základních problémů ovšem je, že v takovém stavu se může přínos původně velmi kvalitní služby pro uživatele výrazně snížit, pokud nemá na trhu v podstatě konkurenci. Google byl dlouhé roky jednoduše nejlepší produkt na trhu, pokud člověk používal jiný vyhledávač, dostával zkrátka méně relevantní výsledky.
Situace se ale za poslední roky poměrně změnila. S tím, jak Googlu ubývala konkurence, upravoval Google svůj vyhledávač v zájmu co největšího zisku, zkrátka šel až tak daleko, jak je možné. V praktickém důsledku to znamená zejména čím dál více prvních pozic obsazených reklamou, problém ale je ale i se samotnými výsledky, které se některým serverům podařilo „acknout“ v tom smyslu, že se z přizpůsobování fungování vyhledávacího algoritmu stal samostatný obor.
V konečném důsledku se tak internetový uživatel musí proklestit velkou spoustou nechtěných výsledků. I tak může vypadat důsledek laxnosti ochrany hospodářské soutěže, což umožní zabetonování monopolu.
Hrozba AI. Britský premiér Rishi Sunak bude hostit listopadový summit o umělé inteligenci, kde by se měli potkat nejvýznamnější státníci s těmi nejdůležitějšími podnikateli z oboru AI, zaměřit se na existenční rizika pro svět a na to, jak se jim vyhnout. Původně Sunak neupřesnil, jaký přínos by měla akce mít a jak by se měla odlišovat od podobných platforem, nyní to ovšem vypadá, že státníci a špičky technologického sektoru budou debatovat o hrozbách pro národní bezpečnost, mezi které by mělo patřit například i zneužití AI teroristy. (Politico)
Foxconn v Indii. Důležitá tchajwanská firma Foxconn, která například sestavuje zařízení Applu, výrazně posílí svou pozici v Indii. Podle Bloombergu tak jde o potvrzení trendu odklonu od Číny jako světového výrobního hegemona, kdy se firmy soustředí spíše na posilování pozic v zemích, jako je právě Indie nebo Vietnam. Celkově by nová investice Foxconnu měla vytvořit kolem sta tisíc pracovních míst. (Bloomberg)
Nenaplněné ambice Starlinku. Podle prospektu pro investory z roku 2015 služba Starlink, která nabízí širokopásmové připojení i v těžko dostupných regionech, měla mít touto dobou 20 milionů předplatitelů, tržby ve výši 12 miliard dolarů a provozní zisk zhruba sedm miliard dolarů. Realitou ovšem je, že v současné době má Starlink 1,5 milionu platících uživatelů a za rok 2022 vykázala tržby 1,4 miliardy dolarů. Starlink je tedy ve výsledku užitečný pro některé uživatele, otázka ovšem je, zda je tento byznys model udržitelný. (TechDirt)
Dr. ChatGPT. Dlouhé roky si lidé nemoci, kterými trpěli, ověřovali pomocí Googlu. Nyní se zdá, že ho možná vystřídá ChatGPT či jiné jazykové modely na bázi AI. Ukazuje se totiž, že na rozdíl od vyhledávače jsou AI chatboti nejen přesnější, ale například i více empatičtí, než jsou lidští lékaři. Někteří odborníci ovšem varují, že pro podobné účely by AI nástroje měly projít určitou certifikací, která by potvrdila schopnosti systému. Pokud by potenciál v této oblasti potvrdil, mohlo by to znamenat přelom pro zdravotní systémy pro celém světě. (NPR)
