Zakladatel a generální ředitel brněnské společnosti Y Soft Václav Muchna je už přes dvacet let řazen k nejinovativnějším podnikatelům v Česku. Tenhle sympatický čtyřicátník neustále srší nápady, třeba do čeho se pustí za dalších dvacet let, a rád dělá věci jinak než ostatní. Právě to se podle něj v současné Evropě příliš nenosí.
Y Soft mimo jiné vyvíjí unikátní roboty AIVA. Ty slouží k testování softwaru například pro obsluhu tiskáren nebo chytrých zařízení v automobilech. Jsou vybaveny umělou inteligencí a během koronavirových uzávěr nahrazovaly v kancelářích vývojáře z masa a kostí.
Špičková technologie světové úrovně. Když je Y Soft poprvé uvedl na trh, zájem ze strany evropských kupců byl velmi pomalý. „První velký zákazník, který si objednal naše roboty, byl ze Spojených států, a druhý z Japonska. Neumím si to vysvětlit jinak, než že Evropa zkrátka není tak progresivní jako její konkurenti,“ kroutí hlavou Muchna a stejně kriticky hodnotí i další oblasti, v nichž náš kontinent podle něj za ostatními světovými mocnostmi výrazně zaostává.
Asie vyvíjí, Evropa pájí
Y Soft se kupříkladu v posledních třech letech stal jednou z „obětí“ globální čipové krize, kdy západní firmy nebyly schopné dovážet polovodiče, které se vyrábějí téměř výhradně ve východní Asii. Jejich nedostatek paralyzoval technologické podniky i automobilky. „Hodně jsme trpěli hlavně ve fiskálním roce 2022, kdy kvůli čipům nebyly na trhu tiskárny a kopírky, a tudíž nebylo k čemu dodávat náš software. Došlo k obrovskému propadu v celém odvětví, a to až o třicet procent,“ popisuje Muchna.
Situace se zlepšila až v letošním roce. Evropská unie následně oznámila miliardové investice do domácí výroby čipů. Nové továrny na polovodiče mají vzniknout třeba v německém Magdeburku či v polské Vratislavi. Muchna je ale přesvědčen, že tyto kroky příštím krizím rozhodně nezabrání. „Evropa tím čipově soběstačná nebude. Sice se tu postaví nějaké fabriky, ale to technologické know-how zůstane na Tchaj-wanu. Takže budeme jen takovou montovnou čipů a až přijde další pandemie nebo nedej bože Čína vojensky zaútočí na Tchaj-wan, nijak nám to nepomůže,“ myslí si podnikatel.
Čína a USA jako technologičtí lídři
Podobně kritický postoj jako Václav Muchna zastávají další lidé z oboru. „Hlavními soupeři v technologických závodech jsou bezesporu USA a Čína,“ podotýká viceprezident globální analytické společnosti IDC Jan Burian a jako důkaz uvádí několik zajímavých statistik. Až dvě třetiny všech patentů na světě se podává v Asii. Asijské země zvýšily tento svůj podíl na inovacích z 54 procent v roce 2011 na 67 procent v roce 2021. Naopak podíl Evropy spadl za stejné období z patnácti procent na deset.
„Čína je lídrem ve výrobě a vývoji technologií hlavně v energetice, přičemž čerpá nejen ze své bohaté surovinové základny, ale i z obrovského know-how, získaného v rámci působení zahraničních firem na čínském trhu, prostřednictvím akvizic zejména v Evropě a díky studiu čínských studentů na prestižních evropských a amerických univerzitách,“ vypočítává Burian.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
