Kopírování indexů skončí díky umělé inteligenci, věští šéf fondu Conseq
Zakladatel společnosti Conseq Investment Management Jan Vedral, chodí do práce s tím, že se musí postarat o 145 miliard korun, které mu svěřili tuzemští investoři. Je strohý, zásadně se neusmívá a na novináře obvykle nemá čas. Nechodí daleko pro zemitější výraz, kterým často podpoří svůj kritický názor na ten či onen zrovna populární investiční trend. Mainstream pro něj nebyl nikdy důležitý. Pro investičního manažera je taková schopnost otázkou profesního přežití.
Zmíněných 145 miliard je kupříkladu částka zhruba odpovídající součtu tří a půl vedle sebe na burze stojících Moneta Money Bank(s). Skromně, minimalisticky a s papírovým diářem řídí Jan Vedral pátou největší finanční skupinu v zemi – takové postavení má Conseq Investment Management podle výše spravovaných aktiv.
Přestože má tahle práce širokou auru prestiže a atraktivity, odvahu vykonávat ji v sobě najdou jen ti výjimeční: přes dvacet let zodpovídat za miliardy korun svých klientů na pozadí finančních krizí i válek není triviální úloha.
Lehkovážní investoři
„Cenová úroveň mnoha trhů stále primárně odpovídá stabilnímu makroekonomickému prostředí s vysokým růstem a nízkou inflací, kde geopolitická rizika jsou považována pouze za teoretická,“ říká šéf Conseq Investment Management Jan Vedral. Investoři jsou podle něho jednoduše tak trochu neadekvátně lehkovážní.
Po letech, kdy centrální banky hrnuly do ekonomik peníze zdarma a vlády svým lidem populisticky financovaly právě díky levnému dluhu první poslední, je právě pokus o přepnutí do normálu nadmíru bolestivý. Zvláště když jsou globální akcie nepříliš daleko od svého cenového vrcholu v závěru roku 2021. Vedral na to ale má v investorské lékárničce rovnou dva léky.
Rozděl to
„Připravit se na takovéto prostředí je možná jednodušší, než se zdá. Stačí mít peníze v hotovosti či krátkodobých bezrizikových nebo nízkorizikových instrumentech a počkat si, až se výše uvedené změny propíšou do cen na finančních trzích,“ dodává Vedral ovšem s tím, že budoucnost je jako vždy nevypočitatelná a zdánlivě logické strategie se na trzích mohou snadno a rychle vyjevit jako totálně jalové.
„Může se stát, že inflace nějakým zázrakem zmizí, měnověpolitické sazby spadnou k nule, ekonomiky budou růst vysokým tempem, Rusko se stáhne z Ukrajiny a Číňané si padnou s Američany do náruče. A k tomu ještě přijdeme na to, jak vyrábět levnou elektřinu i v době, kdy nesvítí slunce ani nefouká vítr. Pak si budeme rvát vlasy, že jsme nevydělali hromady peněz investicemi do rizikových aktiv,“ zdůrazňuje nutnost „zajistit“ se proti nejistotě vlastního úsudku. Řešení je stejné, jako bylo před rokem dvěma, či třeba před dvěma dekádami.
„Je jím široce diverzifikované portfolio různých tříd aktiv v různých regionech. Řečený pesimistický výhled je pak lépe reflektovat pouze snížením podílu akcií, nemovitostí, venture investic a zvýšením podílu hotovosti a dluhopisů investičního stupně a to vše v řádu jednotek nebo nízkých desítek procent celku,“ zdůrazňuje Vedral. Nepatří k lidem, kteří by se podbízeli investorské veřejnosti přílišným důrazem na právě rezonující burzovní trend.
Čas pro chytré
Masivnější zapojení umělé inteligence do života společnosti včetně populace burziánů považuje za nevyhnutelný, ovšem spíše marketingový krok. Nicméně s reálnými následky pro fungování trhů. Nástup AI totiž urychlí smrt jedné z nejoblíbenějších investičních strategií lidstva, té nejjednodušší.
„Vyšší volatilita finančních trhů společně s nástupem AI povede k zastavení, nebo otočení trendu v popularitě pasivních investičních strategií. Již nadále neporoste všechno a stále, ale jenom něco a občas, takže bude více záležet na tom, kdy co koupím a prodám. Takže indexy nebudou to nejlépe performující aktivum,“ říká Vedral, podle něhož by to mohlo vést k renesanci aktivního investování.
Zásadní výhybkou bude v nadcházejících letech spojených pravděpodobně s etapou relativně drahých peněz odklon od investičních aktiv, se kterými nelze běžně obchodovat na burzách, k těm tradičnějším. „Nástroje neobchodované na veřejných trzích v poslední dekádě zažily neuvěřitelný boom, týkalo se to primárně private a venture kapitálu, nemovitostí či nestátních dluhopisů,“ zdůrazňuje Vedral. Renesanci popularity čeká Vedral u hedgeových fondů, jež obvykle sázejí na relativní výkonnost jednoho aktiva vůči druhému a neprofitují pouze z rostoucího trhu jako celku. Což je trend, který odezní jen s trochou nadsázky s loňskými sněhy.
Jan Vedral (56)
|
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
