Tenhle příběh se začal psát skoro před deseti lety, kdy se manažeři tehdejší Siemens Enterprise Communications rozhodli využít příležitosti a z odnože globální firmy vytvořili čistě lokální IT firmu. Dnes společnost IXPERTA investuje do start-upu na umělou inteligenci a vyvíjí další sofistikované systémy. Patří mezi ty, na kterých by mělo Česko postavit svou novou ekonomiku. „Všechno začíná u vzdělání. Potřebujeme reformu školského systému se zaměřením na obory a činnosti, ke kterým máme v Česku tradičně blízko a také na ty, kde brzy vznikne velká poptávka,“ říká spolumajitel a předseda správní rady Tomáš Hájek.
Vy jste se v roce 2014 společně s dalšími členy managementu rozhodli odkoupit stoprocentní podíl ve společnosti Siemens Enterprise Communications a stali jste se z manažerů rázem majiteli. Proč jste se k tomu kroku rozhodli?
Společnost Siemens v dané době některé trhy a oblasti podnikání opouštěla. Mohli jsme buď u firmy zůstat na jiné pozici, nebo odejít jinam. Napadla nás ale třetí cesta, která se zdála být zpočátku šílená. A sice zkusit část zde a na Slovensku odkoupit. Udělali jsme si analýzu silných a slabých stránek, a i když jsme viděli více nevýhod než výhod, tak pohledem na naše zaměstnance a zákazníky nám bylo pocitově líto o to všechno přijít.
Neměli jste ze začátku obavy? Přeci jen připadlo pod vás 120 zaměstnanců a rozjeté zakázky. Jaká to byla výzva?
Obavy jsme zpočátku měli velké. Byl to krok do neznáma. Je velký rozdíl být manažerem v globální společnosti a být společníkem ve středně velké společnosti. To je úplně jiná manažerská disciplína.
Rozdíl je v tom, že nemáte nikoho za zády?
Nemáte krytí. To je jako když se dítě osamostatní od rodičů. V koncernu je za vámi silný vlastník, kapitál, nepřeberné množství kvalitních zdrojů, které dostáváte ve všech oblastech. Máte jméno, pojem, který vám otevírá dveře. Ve chvíli, kdy jste bezejmenná lokální firma, o tohle všechno přicházíte. A hlavně nemáte tu bohatou maminku.
Jak se u technologické firmy, jako je ta vaše, podepsaly poslední roky provázené nedostatkem čipů, přetrhanými dodavatelskými řetězci či vysokou inflací?
Právě nedostatek některých komponent byl velkým tématem. Realizujeme poměrně velké IT zakázky a zákazník očekává, že to dílo bude kompletní. Ve chvíli, kdy máte zakázku třeba za deset milionů, a chybí komponenta za padesát tisíc, tak ji zákazník nepřebere, a to je velký problém pro vaše cash flow. Jak jste takové situace řešili? Skvěle tu zafungoval bankovní sektor a neměli jsme problém, pokud bylo třeba, získat provozní financování.
Vy jste původem finanční manažer. Jak se tahle vaše zkušenost projevuje v řízení firmy?
Hlavně tím, že všechno hned vidím v číslech a penězích. To znamená, že jsem mezi společníky ten nejkonzervativnější. I míra vnímání rizika je u mě jiná. To je to, co možná dělá naši společnost silnou. Když se čtyři názory sejdou a jsme schopni se domluvit, najdeme nejlepší řešení.
Jak vnímáte podnikatelské prostředí v Česku?
Jsem životní optimista a nesdílím názor, že je to tady v tomto směru špatné. Pamatuji dobu v devadesátých letech, na konci tisíciletí. Dnešek s tím je naprosto nesrovnatelný. Mám na mysli vymahatelnost práva, vztah ke korupci, schopnost firem splácet závazky, kvalita pracovní síly a podobně. Ano, je tu řada problémů jako nedostatek pracovních sil, jejich špatná struktura, častá a mnohdy nepředvídatelná změna zákonů a podobně. Ale obecně jsme na tom významně lépe, než jsme na tom byli v minulosti. Tím jsem si jist.
Jak se na formování současné společnosti podílí IXPERTA?
Máme přes 200 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a hlásíme se ke znalostní ekonomice, což je cesta, kudy si myslím, že by Česká republika měla jít. Neměli bychom být jen montovnou, ale být zaměřeni na obory s vysokou přidanou hodnotou. K tomu trendu určitě IXPERTA přispívá.
Co by z vašeho pohledu měla vláda dělat pro to, aby takových firem bylo na trhu více?
Všechno začíná u vzdělání. Potřebujeme reformu školského systému se zaměřením na obory a činnosti, ke kterým máme genetické předpoklady a také na ty, kde brzy vyskočí poptávka. Mluvím o službách, IT, vzdělanostní ekonomice obecně. To je něco, co nám sedí a na co máme dobrý lidský potenciál.
Vy také pracujete pro budoucnost, protože jedním z vašich oborů je umělá inteligence. Vaše nástroje umějí kontrolovat sto procent odeslaných e-mailů, textových zpráv, přepisů hovorů a zpětné vazby. Jak mohou v důsledku zlepšit zákaznickou zkušenost?
Investovali jsme do start-upu SentiSquare. Jsou to šikovní kluci z plzeňské univerzity. Vymysleli algoritmus na bázi umělé inteligence, který funguje skvěle na rozpoznávání textu. Geniální je, že je ten systém jazykově nezávislý. Dáte mu libovolný text v libovolném jazyce a systém je schopen ho pochopit. Využití je třeba ve schopnosti přečíst veškerou korespondenci ve firmě. Dnes dostáváte stovky mailů denně a je nereálné je číst. S tímhle systémem to zvládnete a na velkou část systém i sám odpoví, protože si informace dokáže získat. Pokud informace nemá, předá je odpovědným lidem ve strukturované podobě.
Co pro vás fenomén umělé inteligence znamená a kde všude přemýšlíte, že byste ho mohli uplatnit?
Jsme úplně na začátku. Za pár let to bude něco, o čem uslyšíme daleko více. Je to stejné, jako byl před pár lety nástup digitalizace. Veškeré rutinní operace, co dnes děláme, začne brzy zpracovávat právě AI. My se budeme moci soustředit na kreativní činnost.
Jak se vám podařilo udržet zaměstnance a zákazníky, proč od vás v době odchodu z globální korporace neodešli?
To bylo to nejlepší, co se nám povedlo. Udrželi jsme všechny kolegy i zákazníky. Podařilo se nám jim předat náš příběh o tom, že jsme schopni společně s nimi vybudovat silnou stabilní IT společnost. Bylo to dáno i tím, že jsme se nějakým způsobem chovali už jako manažeři. Uvažovali jsme dlouhodobě o hodnotách té společnosti, eliminovali jsme byrokracii a další věci, které bývají na globálních firmách kritizovány. Výsledkem je, že nám díky transformaci neodešel ani jeden zaměstnanec a ani jeden zákazník.
To znamená, že jste budovali specifickou firemní kulturu v tomto směru?
Je to dáno tím, jak jsme vznikli. Nebylo to tak, že by geniální vizionář založil v garáži firmu. Byli jsme kolegové našich zaměstnanců. Máme společnou historii, transformovali jsme se do menší společnosti a zachovali si otevřený vztah. To samozřejmě znamená unést i tvrdou zpětnou vazbu, pokud něco drhne nebo pokud lidé některým našim krokům nerozumějí.
Co pro vás bylo v dalších letech obtížné zvládnout? Narážím na to, že po transformaci přišel covid a svět byl vzhůru nohama.
Pořád vidím tu největší výzvu hned na začátku. Jak globální společnost přepnout na lokální. Jak přinést nové uvažování, myšlení, náplň práce. Ta další výzva, o které hovoříte, to byl pak velký úkol pro celou ekonomiku. Něco takového se v historii nikdy nestalo, že by se najednou celá ekonomika zastavila. Víte, my pracujeme s poměrně vysokou přidanou hodnotou, a tudíž máme velký podíl lidské práce. Najednou jsme poslali 180 zaměstnanců domů na home office, k tomu řada zákazníků omezila spolupráci, přičemž lidé na výplatní pásce zůstali. Naštěstí jsme do té éry vstoupili jako kapitálově silná společnost, a nakonec z ní vyšli ještě silnější.
Tomáš Hájek (49)
Absolvoval VŠE v Praze v roce 1997, obor Podniková ekonomika.
Titul MBA získal v roce 2008 na Pfeiffer University v USA.
Je předsedou správní rady zodpovědným za strategický a finanční rozvoj a řízení skupiny IXPERTA.
Ve společnosti Controller Institut dlouhodobě vede řadu odborných seminářů a přednášek.
Pracoval pro koncern Siemens v oblasti financí a na manažerských pozicích v Evropě a CIS.
Kromě rodiny se věnuje sportu, cestování a své oblíbené Škodě Felicia z roku 1959.
