Čeští vědci představují naději v boji s HIV i dědičnými chorobami | E15.cz

Naděje v boji s HIV i dědičnými chorobami. Čeští vědci představují nové nanočástice

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR je příjemcem zdrojů z řady patentů. I díky tomu sídlí v moderní budově.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR je příjemcem zdrojů z řady patentů. I díky tomu sídlí v moderní budově.
• 
ZDROJ: UOCHB

Petr Weikert

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Česko je velmi blízko velkému transferu technologií z laboratoře do byznysu. Jde o nový typ nanočástic nazvaných XMAN schopných transportovat do buněk různé druhy nukleových kyselin. To, co zní pro laika poněkud složitě, ale znamená v důsledku rychlejší a levnější vývoj mRNA vakcín, klidně i proti HIV, nebo naději pro léčbu dědičných onemocnění.

Pod objevem je spolu s dalšími podepsána vědkyně Klára Grantz Šašková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Jméno vědkyně Kláry Grantz Šaškové ještě není široké veřejnosti známé, přesto na něj bude velmi brzy upřena pozornost. Tým, který testuje nový typ nanočástic nazvaných XMAN, vede spolu s kolegou Petrem Cíglerem a Akademie věd už vyjednává s komerční sférou o převedení objevu do praxe. Obvyklých deset až patnáct let, která trvá cesta z laboratoře k pacientovi, by se tak mohlo zkrátit na jednotky let.

Na látky, jako je XMAN, je totiž upřená celosvětová pozornost, protože jsou novou výzvou medicíny. Vakcínu budoucnosti na bázi mRNA už známe kvůli očkování proti viru SARS-CoV-2 a i XMAN funguje na podobném principu. Nukleové kyseliny jsou klíčovou věcí, jež dokáže léčit například dosud nevyléčitelná dědičná onemocnění. Je to díky tomu, že plní funkci pomyslného receptu pro syntézu konkrétního proteinu, který je v těle pacienta poškozený.

Za mRNA molekulami je výzkum trvající více než třicet let. Jenže tyto molekuly samotné tělem nedokážou doputovat do místa určení, brzy se rozpadají. Hledaly se tedy schránky, obaly, které je ochrání a zároveň transportují do místa účinku – samotných buněk.

Až dosud to nebylo lehké. Bylo nutné najít pro každý konkrétní typ RNA unikátní směs „ochránců“, lipidů a látek jim podobných, tvořící dohromady účinnou nanočástici. Nyní ale v Čechách vyvinutý nový typ lipidu umožňuje použít pouze jedinou kombinaci pro různé typy RNA, která se ukazuje jako nečekaně skvělá a univerzální. Ano, nápad pochází z týmu Kláry Grantz Šaškové. „Dveře jsou otevřeny. To, co dodnes nebylo možné léčit, by mohlo nyní nastat,“ říká vědkyně.

Do skládačky, která definitivě nastartuje vznik „léků na doručení“, už chybí jen poslední krok. Samozřejmě nejtěžší. A to naučit nukleové kyseliny obalené lipidy doputovat přesně do orgánu nebo místa v těle, kde mají působit. Ale i tady se vývoj posouvá dopředu.Některé lipidy v obalu nazvaném XMAN jsou známé a využívají se už ve vakcínách proti covidu. Jenže k nim přibyl právě ten jeden na bázi adamantanového jádra. Právě díky němu se obal nukleových kyselin ukazuje při výzkumu na zvířecích modelech v tak dobrém světle. Tým na nápadu pracoval pět let. „Nejdřív to byl spíše okrajový výzkum. Když jsme ale zjistili, co máme na dosah, všechny do té doby hlavní aktivity se staly spíše okrajové a právě tenhle hlavním,“ vypráví vědkyně.

Jak je to s léky na covid?

Video se připravuje ...

Pro Ústav organické chemie a biochemie může být nápad nejen prestiží, ale také cenným zdrojem peněz z patentů. Ty pomohou dalšímu výzkumu, podobně jako prostředky z patentů Antonína Holého pomáhají výzkumům, které vede Klára Grantz Šašková. „Odkaz pana Holého je tu stále přítomen. Díky tomu vidíme, že má naše práce smysl, že se dá z akademického prostředí dotáhnout do vývoje léky, které pomáhají milionům lidí,“ říká vědkyně.

Transfer z laboratoře do komerční sféry je nicméně složitou věcí. ÚOCHB, stejně jako další vědecké instituce a univerzity, k němu využívají svých spojek, takzvaných spin - off firem. „Je jasné, že firmy raději jednají se spin - offy než s ústavy akademie nebo veřejnými vysokými školami s ohledem na jejich řádově větší míru flexibility. Některá rozhodnutí musí v akademii i na vysokých školách projít schválením orgány, které zasedají jen několikrát do roka. Ve spin - off společnosti je možné rozhodovat okamžitě,“ říká odborník na financování vědy a výzkumu Matej Kliman.

V současnosti podle jeho odhadů v Česku existují až desítky projektů, kde se počítá se založením spin - off společností nebo se spin - off společnost již připravuje. Oborově se pohybují od strojírenství, přes multidisciplinární aplikace, chemii, fyziku materiálů a life sciences (vývoj léčiv, léčebných a rehabilitačních postupů a diagnostiky) až po software a dokonce humanitní vědy, výrobu parfémů a dokonce piva.

Mezi největší úskalí transferu technologií patří výčtem zkušeností Mateje Klimana rozdílná očekávání a rozdílnost kultur v akademické sféře a v podnicích.

Dva české spin - offy mají také podíl na zvládání pandemie covidu. Společnosti Gene Spector a Diana Biotechnologies dokázaly během dní vyvinout vlastní vysoce účinné a přesné PCR technologie a zaujímají teď přední místo na trhu PCR sad v Česku. Dosahují stamilionových ročních tržeb.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery