ESG už není jen výhoda, ale nutnost, říká Sláčík z PPF Telecom | E15.cz

ESG už není jen výhoda, ale nutnost, říká Marek Sláčík z PPF Telecom

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Telekomunikační část skupiny PPF ročně vypustí 859 tisíc tun oxidu uhličitého, z čehož dvě třetiny produkují její dodavatelé. Její cíl je přitom jasný – do roku 2030 chce toto číslo dostat na polovinu. „Do budoucna tedy bude důležité, abychom s dodavateli pracovali na snížení objemu jejich emisí, nebo si dokonce dodavatele vybírali i podle jejich uhlíkové stopy,“ říká šéf zahraniční části PPF Telecom Group Marek Sláčík, který má zároveň v celé skupině na starosti ESG.

PPF Telecom Group nedávno zveřejnila svůj první ESG report. Proč, když v této oblasti ještě nejsou sjednocená pravidla pro hodnocení firem?

Pro nás není důležitý jen reporting, ale především ta filozofie jako taková. Udržitelnost je součástí toho, jak o byznysu přemýšlíme. Naše firmy měly celou řadu udržitelných aktivit dříve, než se koncept ESG objevil. Takže report je prostředek, jak ukázat, co všechno už děláme a čeho chceme konkrétně dosáhnout. Společnost a prostředí, ve kterém podnikáme, se mění, a pokud chceme být za deset patnáct let úspěšní, musíme na změny reagovat. Zároveň víme, že se musíme připravit na dobu, kdy ESG reporting bude povinný. Už jen sběr dat je pro firmu naší velikosti docela náročné cvičení.

Jak rostla cena elektřiny?

Video se připravuje ...

Dostali jste v rámci reportu i celkové ESG skóre, nebo jste jen zhodnotili svůj současný stav a vytyčili si cíle do budoucna?

Pro rating si půjdeme v některém z následujících kroků. Zatím jsme si postavili strategii, podle které chceme udržitelnost rozvíjet, a zavázali jsme se ke konkretním cílům a plánům pro příští roky.

Můžete být konkrétnější?

Například jsme se přihlásili k tomu, že do roku 2030 snížíme naše emise skleníkových plynů na polovinu a budeme směřovat k uhlíkové neutralitě. Vůbec poprvé jsme si zmapovali vlastní uhlíkovou stopu. Dnes jde asi o 859 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, což znamená, že toto číslo chceme do osmi let dostat někam na hranici 430 tisíc tun. Spoustu udržitelných aktivit jsme dělali už předtím, než vlna ESG přišla. Jen je teď zastřešujeme formální strategií a cíli na úrovni celé skupiny a budeme je pravidelně vykazovat.

V reportu jste emise skleníkových plynů rozdělili do tří kategorií. Proč?

Protože si myslíme, že to bude časem klíčové. A je to nejlepší praxe. V počátku se sice můžeme soustředit jen na sebe a naši spotřebu, což jsou ty první dvě kategorie, pokud ale budeme chtít plány na snížení emisí do roku 2030 skutečně splnit, budeme muset snížit spotřebu i celého našeho dodavatelského řetězce včetně životního cyklu výrobků. Zjistili jsme, že až dvě třetiny emisí neprodukuje PPF Telecom Group jako taková, ale souhrnně její dodavatelé – například mobilů nebo serverů. Do budoucna tedy bude důležité, abychom s dodavateli pracovali na snížení objemu jejich emisí, nebo si dokonce dodavatele vybírali i podle jejich uhlíkové stopy.

Jak konkrétně chcete emise skleníkových plynů snížit uvnitř skupiny?

Určitě plánujeme další energeticky úsporná opatření, bavíme se o nákupech zelené energie, zasmluvnění dodávek elektřiny od provozovatele zdroje prostřednictvím dlouhodobých PPA kontraktů a přemýšlíme i o investicích do vlastních solárních elektráren. Například naše společnost CETIN už dnes v Srbsku využívá téměř 70 procent energie z obnovitelných zdrojů. Další oblast, která je pro celý telekomunikační průmysl z pohledu životního prostředí významná, představuje elektronický odpad. Naše firmy už nyní propagují recyklaci telefonů a obecné snížení objemu produkovaného odpadu. Projektů máme v této oblasti více. Teď je chceme podpořit strategií na úrovni skupiny.

Když tuto část celou shrneme, kolik vás to bude stát?

To je zatím předčasná otázka. Na stole máme několik projektů a nápadů, ale celkové náklady zatím nejsme schopní vyčíslit.

Jak vaše skupina přistupuje k dalšímu z kritérií, tedy k sociálním otázkám (S)?

Písmeno S sleduje oblasti, kde má podnikání nějaký významný celospolečenský nebo ekonomický dopad. V našem případě jde o výstavbu moderní telekomunikační infrastruktury a poskytování kvalitních, bezpečných a dostupných služeb maximálnímu počtu lidí včetně venkovských a málo obydlených oblastí. Dali jsme si závazek do roku 2024 zajistit nejmodernější 5G technologii nejméně 50 procentům populace a do roku 2027 dosáhnout 80 procent. Klíčová je pro nás i odpovědnost za rozvoj digitální gramotnosti nebo péče o zaměstnance.

Přiznám se, že jsem očekával, že v této kategorii zmíníte spíš neziskové aktivity. Lze rozvoj 5G sítě, který jste slíbili už v rámci aukce kmitočtů, považovat za společenskou odpovědnost?

Smysl telekomunikací je propojovat lidi, podnikatele, podporovat digitalizaci společnosti a ekonomiky, takže  z toho pohledu má naše práce jednoznačně pozitivní vliv i na veřejnost. Koneckonců pandemie, jejíž nejhorší část máme snad za sebou, jasně ukázala, jak důležitá digitální konektivita je, a nikdo asi nechce domýšlet, jak by situace bez digitální infrastruktury vypadala.

K tomu máme i celou řadu edukativních projektů, což je přesně ten typ obecně prospěšných aktivit, o kterém mluvíte. Chtěl jsem ale říci, že je pro nás důležité, aby bylo udržitelné i samo naše podnikání a abychom v tomto podnikání zůstali úspěšní i z finan­čního hlediska. Tento princip smýšlení je pro nás jako PPF klíčový – totiž aby šla udržitelnost a ziskovost ruku v ruce. V opačném případě, tedy bez ziskových firem, se k udržitelnosti určitě nedopracujeme. Někdy mám pocit, že si to ne každý uvědomuje.

A co poslední písmeno – G?

Pokud jde o oblast Governance, fungování našich firem, jejich procesy a reporting musejí odpovídat všem standardům. Tam se pro nás nic nemění. Co nás v této oblasti čeká především, je zapracovat principy udržitelnosti do řízení zmíněného dodavatelského řetězce.

Řada firem v rámci této kategorie nastavuje cíle pro vyšší počet žen v managementu. Je to cesta, kterou se chcete vydat i vy?

Nemáme na vybranou, byť jsme v tom možná trochu pozadu, protože působíme ve velmi technickém oboru, který byl dosud chápán jako ryze mužský. V budování infrastruktury jde o instalaci techniky na stožárech, o výkopy a podobně, proto je to pro nás výzva. V komerční části našeho byznysu, kde jde více o vztah se zákazníkem, a v marketingu se nám z hlediska kariérního růstu žen poměrně daří.

Konkrétní cíle ale nemáte, například že byste chtěli mít v managementu každé země jednu ženu?

Cíle máme, ale začínáme odspodu. Chceme především podpořit kariéru žen, které u nás pracují, aby se posunuly do vyšších úrovní managementu.

Objevují se úvahy, zda se některým podnikům nevyplatí ESG neřešit a čelit pohoršení veřejnosti, zato dosahovat vyšší ziskovosti. Dává vám to smysl?

Nemyslím si. Už nyní, kdy pravidla ještě ani nejsou sjednocena, si podniky prostřednictvím ESG konkurují například na trhu dluhopisů. V tomto kontextu si absolutně nemůžeme dovolit být pozadu.

Očekáváte, že zveřejnění prvního ESG reportu přinese pozitivní efekty do hospodaření firmy?

Očekávání, že firmy budou aktivně přispívat k řešení aktuálních společenských a environmentálních problémů, rostou a už teď na našich trzích vidíme, že aktivity spojené třeba s ochranou životního prostředí fungují jako způsob, jímž se firmy vymezují vůči konkurenci. Jinými slovy v aktivitách spojených s ESG vidíme i příležitosti pro další rozvoj našeho byznysu.

Řada firem říká, že důraz na ESG jim přinesl nižší úroky. Máte to podobně?

Co se financování týče, reportem jsme se zařadili k firmám, které si mohou sáhnout na takzvané zelené peníze. I proto jsme tento krok vnímali jako nevyhnutelný. Když jsme před rokem s přípravou reportingu začínali, mohla ESG strategie ještě někoho finančně zvýhodnit oproti konkurenci, v současnosti je ESG mezi naší konkurencí už standardem. Těžší přístup k financování má už naopak ten, kdo se ESG reportem neprokáže. Kdo chce jít proti proudu, může to v krátkém horizontu vydržet, z dlouhodobého pohledu ale bude ten tlak tak enormní, že firma, která ho bude ignorovat, nepřežije. A nejde jen o Evropskou komisi, potažmo o banky a investory, ale hlavně o zákazníky a zaměstnance, kteří si budou vybírat podle toho, jak odpovědně se firma chová. Mnozí to dělají už dnes.

Zmínil jste, že pravidla pro ESG ještě nejsou stanovena. Podle čeho se tedy rozhodujete, u koho budete rating dělat?

Na trhu dnes působí celá plejáda ratingových agentur, takže cílíme na ty, které naši investoři nejvíc používají. Zároveň sledujeme přípravy nové evropské směrnice CSRD, podle které bude nefinanční reporting od roku 2026, tedy za rok 2025, povinný. S ní se vyjasní oblasti určené k reportingu a vytvoří jednotné standardy, podle kterých budou firmy klíčové informace zveřejňovat. V řadě oblastí ještě přetrvávají nejasnosti, ale předpokládám, že nejpozději do poloviny desetiletí budou jasně nastavená pravidla ve všech částech ESG. 

Marek Sláčík

V telekomunikacích má bohaté zkušenosti, které nabral především v zahraničí. V Česku jeho kariéra v oboru začala u konkurence, a to ve společnosti Vodafone, kde měl na starosti marketing. Této činnosti se pak věnoval ještě u O2 a například i u mobilního operátora U-fon. Pak už následovala práce v zahraničí – v Srbsku, Švédsku, Dánsku a v Rusku. V roce 2018 se vrátil do Česka, respektive do investiční skupiny PPF Telecom Group. Dnes řídí mobilní operátory PPF v Bulharsku, Srbsku, v Maďarsku a na Slovensku. Kromě toho má na starosti ESG celé telekomunikační divize PPF.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery