Uranové sklo si pro svou barevnost získalo oblibu už před 150 lety. Nyní se v tvorbě českého umělce Ronyho Plesla vrací v londýnském Victoria and Albert Museum (V&A) do popředí zájmu veřejnosti i odborníků. Odhady kurátorů hovoří o tom, že si jeho expozici Posvátná geometrie v rámci londýnského Design Weeku prohlédnou desítky tisíc návštěvníků akce. Pleslova expozice již oslovila i prestižní zahraniční média Financial Times, ELLE Decor, AnOther Magazine a další, které o ní informují.
Prestižní britská média zařadila Pleslovu instalaci mezi desítku těch, které návštěvník Design Weeku nesmí minout.
„Téměř by to mohly být uhlíky obřího ohně, kdyby oheň hořel zeleně. V instalaci českého sochaře Ronyho Plesla v londýnském V&A muzeu v rámci London Design Festivalu dominují obrovské skleněné větve stromů, které silně fluoreskují pod ultrafialovým světlem. Instalace s názvem Posvátná geometrie, která se nachází v renesanční kapli muzea, sestává ze tří dva metry dlouhých šestihranných profilů z čirého skla, které jsou položeny v pravém úhlu a jejich hladké roviny kontrastují s zářící spletí větví za nimi,“ píše ve svém víkendovém vydání list Financial Times.
Fluorescence větví je způsobena výběrem uranového skla. Plesl, který pracuje se sklem více než 30 let, říká, že jeho nedávná práce je založena na studiu geometrie přírody a výstava V&A je meditací o symetrii a asymetrii v přírodních formách. „Buďte fascinováni vytvořením tvaru založeného spíše na duchovní myšlence než na funkčnosti a praktičnosti,“ říká umělec pro britský list.
Artefakty vyrobené z uranového skla mají dnes stejnou průsvitnost, díky níž byly populární již před 150 lety, ale nově s obrovskou výhodou. Sklo totiž na rozdíl od minulosti nevydává žádné ionizující záření.
„Barevné sklo bylo obecně velmi populární ve druhé polovině 19. století,“ říká pro Financial Times Hanne Faurby, kurátorka muzea V&A s tím, že uranové sklo bylo populární i ve 20. a 30. letech minulého století.
Ve 40. letech vedly změny módních trendů a odklon dodávek uranu pro zbrojní průmysl k poklesu výroby tohoto skla v USA i v Evropě. „Pokud se uranovému sklu někdo věnuje nyní, tak se většinou jedná o řemeslné sklo a umělci s ním experimentují, ovšem radioaktivní záření již nehrozí,“ dodává Faurby.
Uranové sklo z devatenáctého a počátku 20. století totiž obsahovalo až tři procenta oxidu uranu, což je dostačující k tomu, aby se rozpípal Geigerův počítač a naznačil tak, že například nošení šperků z tohoto skla není moudré, i když korálky a přívěsky z uranového skla byly kdysi základem děl mnoha českých klenotníků.
Uran je těžký kov, který byl poprvé extrahován z černé rudy pitchblende na konci 18. století. Do čtyřicátých let minulého století sklárny v celé Evropě a USA chrlily tisíce uranových skleněných misek, svícnů, džbánů a parfémů. A Čechy byly jednou z nejplodnějších oblastí.
Zaujal vás článek a chcete celý časopis na toto téma? Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte a zítra máte ve schránce. Doprava je zdarma.
