Na český trh s peněžními transakcemi vstoupil maďarský start-up Barion, ve kterém vlastní pětinu i společnost PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Vedle nižších transakčních poplatků Maďaři nabízejí ale také možnost sjednání úvěru při platbě on-line, a to ve spolupráci se společnosti Home Credit. „Expanze této služby pak bude směřovat na Slovensko a samozřejmě do Maďarska,“ říká obchodní ředitel společnosti Péter Kováts.
Zhruba před rokem a půl do Barionu vstoupila skupina PPF, jak byste toto období popsal?
Investice skupiny PPF pro nás byla významnou příležitostí. Nejenže jde o jednu z nejznámějších a největších skupin v regionu CEE, ale také její další entity jsou na trhu velmi významné. Hovořím o společnosti Home Credit, kterou bych vzhledem k její vedoucí pozici na trhu v Číně – a celkově vedení na osmi trzích z devíti, kde působí – už s klidem nazýval globální firmou.
Právě partnerství s Home Creditem je ale pro vás nejvýznamnější, že?
Podařilo se nám s nimi integrovat proces poskytnutí půjčky do on-line protokolu. Když si tedy chcete pořídit něco on-line, během dvou kliknutí si vyberete, zda za to chcete zaplatit klasicky kartou, na dobírku nebo právě půjčkou od HC, která proteče našimi platebními systémy.
Věřím ale také vizionářství Petra Kellnera, kterého zaujal náš byznys model, který je, podle mého názoru, v platebním byznysu zcela unikátní.
Můžete tu unikátnost trochu vysvětlit? Přeci jen, převádět peníze on-line dnes není tak těžké…
Na maďarském trhu, kde nyní držíme více než 50procentní podíl, jsme prokázali, že náš byznys funguje. Obsluhujeme platební brány na více než 5,5 tisícovkách tamních e-shopů. U drtivé většiny z nich máme navíc exkluzivitu. Navíc vlastníme evropskou licenci výdejce elektronických peněz, je tedy logické, že jako první zahraniční trh, na který vstupujeme, je právě Česko a Slovensko. A není to zrovna kvůli tomu, že Česko je domovskou zemí PPF, ale spíše z těch geograficky logických a historických spřízněností našich států. Další země, patrně Polsko a Rumunsko a zbytek Evropy, pak budou samozřejmě následovat, naše licence platí v celém evropském ekonomickém prostoru, nejen EU.
Kde je vámi zmíněná nová služba k dispozici? Doma v Maďarsku, nebo už i zde v Česku?
Zde v Česku je zatím jen na vybraných e-shopech. Momentálně pracujeme na plné integraci této funkce, aby ji mohl nabízet jakýkoliv náš partnerský e-shop. Pokud je mi známo, expanze této služby Home Creditu pak bude směřovat na Slovensko a samozřejmě do Maďarska.
Celý byznys stojí tedy na tom rychle a snadno půjčit klientovi peníze a prohnat je bezpečně internetem?
Kdepak, jako provozovatel platební brány tím získáváme také přístup k datům o klientovi, který na partnerském e-shopu provedl alespoň jednu transakci – obsah virtuálního košíku, cookies v jeho počítači, poloha a samozřejmě jeho kredibilita. A díky tomu všemu můžeme velmi rychle vyhodnotit, zda si uživatel může půjčit na ono jedno kliknutí, nebo ne.
Jak proběhl vstup na český trh?
Nechtěli jsme oslovovat prodejce napřímo, místo toho jsme se to vzali přes providery. Dohodli jsme se se společností NetDirect, která má již na trhu dlouhou historii a zkušenosti. To jsme přesně potřebovali. Navíc, obsluhuje tisíce malých a stovky velkých obchodů. Překvapila nás také rychlost jejich práce – po podpisu spolupráce zvládli naše technologické řešení implementovat do svých struktur během dvou týdnů.
Kolik e-shopů tedy díky NetDirectu „máte“?
NetDirect má nyní odhadem asi 20procentní podíl na českém trhu. V Česku je nyní aktivních asi 40 tisíc e-shopů. To je neuvěřitelné množství, čtyřikrát větší než v samotném Maďarsku.
Jaký je váš další plán pro český trh?
Nyní chystáme patřičnou kampaň, nejenom za účelem výšení povědomí o značce, ale také vzdělání uživatelů.
V čem je chcete vzdělávat?
Vezměte si takovou dobírku. Je to zde nejčastější způsob platby v Česku při nákupu on-line. To mi nejde na rozum. Je to přece nejdražší způsob platby pro všechny zúčastněné strany, a přesto si ji lidé stále vybírají.
To je takový český evergreen, Asociace pro elektronickou komerci s tímto bojuje již řadu let. Před pěti lety měla dobírka 60procentní podíl na všech nákupech on-line…
A nyní je to necelých 40 procent. Ukazuje se navíc, že pro zákazníka nejbezpečnější způsob, jak zaplatit, navíc není ani ta oslavovaná karta, ale elektronická peněženka. A právě o jejích možnostech chceme zákazníky trochu poučit. Je totiž levnější, snazší, rychlejší a samozřejmě také bezpečnější.
Jak technologie mění svět investic a zavedená odvětví? Dozvíte se v novém magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
Jak uspět v digitální době? Nový magazín E15 • E15
Bezpečnější v jakém ohledu?
Oproti běžnému bankovnictví naše systémy dokážou snížit transakční rizika až o 80 procent. Jen za loňský rok jsme s naší partnerskou společností Extreme Digital v Maďarsku ušetřili obchodníkům a klientům zhruba 12 milionů forintů. Umíme toho hodně udělat, proto máme do budoucna ještě větší ambice.
V čem přesně?
Nebudeme jen vydavatelem elektronických peněz, budeme mít i vlastní fyzické platební karty. Poplatky na nich budou mnohem nižší, než u třeba bankovní konkurence.
Bavíme se o nižších transakčních poplatcích?
Ano. Skombinujeme elektronickou peněženku a fyzické karty. Je to téměř stejný modus operandi, jako má britský Revolut, který nabízí účet a fyzickou kartu, které můžete využívat zdarma do určitého limitu. My na rozdíl od nich budeme mít na zmíněných účtech elektronické peníze. Ty lze převádět z peněženky do peněženky v podstatě beznákladově.
Hovoříte tu o výhodnosti, jaké poplatky jsou tedy s využitím Barionu spojeny?
Například v Maďarsku měl jeden z našich klientů smlouvu s bankou hovořící o poplatku 0,5 procenta z učiněných transakcí. My jsme jim nabídli 0,48 procenta. Na první pohled nicotné. Ročně to pro ně ale znamená úsporu 1,5 milionu. Navíc, nám nemusíte platit celou škálu tradičních bankovních poplatků.
Jaká čísla na konci roku budete považovat za úspěch?
Možná vás překvapím, ale tržby nepočítáme. V této fázi je nepovažujeme za důležité. Zato počet provedených transakcí a kolik e-shopů a uživatelů nás využívá, to je jiná. Ale spokojen budu s pár desítkami tisíc transakcí měsíčně na sklonku roku. A pak tu jsou samozřejmě data a kolik jsme jich nasbírali.
Například o čem?
Třeba jaký je rozhodovací proces zákazníka před tím, než si koupí on-line telefon. Jednou z našich vizí je to, že bychom lidem rádi jejich nákupní rozhodování urychlili. Když budeme znát jejich zvyky, finanční situaci či vkus, můžeme jim nabídnout velmi relevantní speciální nabídky. Toto know-how pak samozřejmě ocení prodejci, kteří budou vědět, koho a jak oslovit.
Dnes to neví?
Nyní obchodníci oslovují tak nějak naslepo. Nevědí, zda svou nabídkou cílí přesně. Pokud například budu vědět, že si pravidelně objednáváte piva z Belgie, může se stát, že v okamžiku, kdy pojedete kolem supermarketu, který zrovna má akci na belgická piva, dostanete push notifikaci do mobilu o této nabídce.
Další zajímavý fakt je ten, že lidé, kteří si kupují novou TV, se často zrovna stěhují do nového bytu. Proč jim nezkusit nabídnout také vybavení do bytu? Lampy, pohovku, koberce…
Můžeme také významně vylepšit boxy na e-shopech, v nichž se vám zobrazují nákupní doporučení.
Jak přesně?
Mnoho on-line obchodů za nimi nemá žádné algoritmy. Tedy nabízejí vám náhodně něco, co tam zrovna vystavili. Všem návštěvníkům. Pokud ale víme, že jste si nedávno koupil iPhone, můžeme vám v těchto boxech doporučit obal pro něj, nebo nějaký jiný doplněk. Řada obchodníků také tyto kolonky doporučeného zboží využívá pro to, aby si vyčistili sklad. Pro ně je to možná důležité, ale zákazníka ten produkt často vůbec nezajímá. To je mrhání reklamním prostorem.
Jsou push notifikace na chytrých telefonech tak silným prodejním kanálem?
Samozřejmě, ne každý je má zapnuté. Osobně v ně také moc nevěřím. Ale víme, že řada lidí je využívá, nebo minimálně neví, jak je vypnout.
