V prvním článku finské ústavy se píše, že by stát měl zajistit důstojnost všech lidí. A jako důstojnost je tam bráno právě i bydlení. Jedním z příkladů je nadace Y Foundation, která na programu „Bydlení především“ pracuje už více než třicet let.
Jen za posledních 22 let klesl počet lidí s potížemi s bydlením o více než polovinu na sedm tisíc lidí. Přesné počty bezdomovců v Česku sice nikdo nezná, ale podle odhadů ministerstva práce je jich v tuzemsku zhruba 68 tisíc.
Jak „Bydlení především“ ve Finsku funguje? Nadace Y Foundation vykupuje byty od soukromých vlastníků – aktuálně jich vlastní přes 16,5 tisíce. V těchto bytech pak poskytuje stálou péči sociálních pracovníků, kteří dotyčným pomáhají si bydlení udržet. „Pro některé byl ze začátku dokonce problém i se spaním v posteli, ale časem si i díky pomoci sociálních pracovníků a psychologů zvyknou a byt už si dokážou udržet,“ říká Maria Ohisalo z Y Foundation.
Jak vydělat na rostoucích cenách bytů? Vyplatí se pronájem přes Airbnb? A jak si koupit dům u moře? Dozvíte se v novém magazínu E15 Premium >>>
• E15
Kromě zmíněného projektu se ale ve Finsku lze inspirovat i v dalších aspektech bytové politiky. Díky tomu, že země začala se skupováním bytů už v sedmdesátých letech minulého století, jich už dneska má celkem 400 tisíc, a to v držení měst, městských částí či fondů. Finsko má přitom zhruba jen 5,5 milionu obyvatel. Pro srovnání: Praha s 1,28 milionu obyvatel jich má ve svém majetku zhruba jen 35 tisíc. Základem finského modelu sociálního bydlení jsou fondy, které byty stavějí, vlastní a zhruba po čtyřiceti letech se jich zbavují, aby mohly stavět zase nové.
Takové byty si ve městě Lahti nedaleko od Helsinek koupila britská společnost Round Hill Capital. Ta vlastní i 43 tisíc severomoravských bytů, které dříve patřily OKD. Díky prodeji získalo město finance na stavbu nových jednotek. Round Hill Capital, která byty ve Finsku pronajímá pod značkou Olo, se zase musela zavázat, že je bude poskytovat s dostupným nájemným.
O podporu mladých rodin se ve Finsku stará výše zmíněná organizace Youth Foundation, kterou tamní občané svépomocí založili v roce 1962. Jejím cílem byl přesun mladých občanů z vesnic do měst. V současnosti má v majetku zhruba 3900 bytů v 65 lokalitách a soustředí se hlavně na podporu pracujících mladých lidí ve věku od 18 do 29 let. Nájmy jim dokáže poskytnout až o dvacet procent nižší, než je tržní cena.
Celý finský systém je založen na důvěře, takže se ani jemu nevyhnou problémy. Pokud může být v mnoha aspektech Finsko inspirací pro Česko, tak Youth Foundation může být zase příkladem toho, kdy se Finové (naneštěstí) inspirovali v Česku. Minulé vedení totiž mezi lety 2014 a 2018 organizaci vytunelovalo.
Ve Finsku a Estonsku zmizelo asi 60 milionů eur z jejího majetku. To je právě největší problém nadačního financování a celého finského systému. A ještě nedostatek lidí, kteří ho monitorují, a trvá dlouho, než se na nesrovnalosti přijde.
Bývalé vedení organizace předražovalo kontrakty na stavbu nových budov i smlouvy o pronájmu pozemků. Nové vedení organizace v čele s Ollim Alanenem musí udělat kroky, aby se vyhnulo bankrotu. Youth Foundation se podle jejího šéfa musí přestat angažovat na soukromém trhu a opět získat status neziskového fondu.
| • Housing first vymyslela americká aktivistka Tanya Tull s organizací Beyond Shelter. • V roce 1988 představila koncept řešení problémů bydlení v Los Angeles. • Americký psycholog Sam Tsemberis pak program v roce 1992 modifikoval pro potřeby města New York. • Po úpravě Tsemberise se o projekt začala zajímat i americká federální vláda a její Kabinet pro bydlení a městský rozvoj. • Aktuálně program funguje v desítkách amerických měst, ale rovněž v dalších světových metropolích. |
