Zastupitelé městské části Brno-střed na úterním hlasování jednoznačně odmítli zapojení do výzvy ministerstva práce a sociálních věcí na zabydlování jednotlivců v rámci konceptu Housing first neboli „Bydlení především“. Městská část tak do projektu, který má pomoci lidem v nouzi a na který ministerstvo vyčlenilo 150 milionů korun, nenabídne třicet bytů, což navrhovali opoziční zastupitelé.
Brno, které za minulého vedení získalo za projekty Housing first a Rapid Re- -housing, několik ocenění, tak od projektů postupně upouští. Zhruba před měsícem brněnští zastupitelé oznámili, že je pro ně projekt Rapid Re-housing, který se zabýval zabydlováním bezdomoveckých rodin s dětmi, příliš drahý a navazovat na něj nebudou.
Na projekt přitom šlo v letech 2016 až 2018 9,7 milionu korun převážně z fondů Evropské unie. Podle náměstka primátorky pro sociální oblast Roberta Kerndla (ODS) se úspěšnost projektu postupně snižovala a z celkem padesáti zabydlených rodin jich v něm po dvou letech fungování zbylo jen 43.
O dalším osudu konceptu „Bydlení především“ bude brněnský magistrát hlasovat příští týden, zastánci sociálního bydlení se chystají protestovat za více bytů na brněnské projekty. „Koalice na velkém městě tvrdí, že do projektu nejde získat víc bytů, protože je městské části nechtějí poskytovat. A na to konto rozeslal náměstek pro sociální věci Kerndl na městské části dopis s prosbou o poskytnutí bytů do projektu,“ uvedl na Facebooku Martin Freund (Žít Brno).
Kromě Brna se ale do projektu „Bydlení především“ v nějaké formě zapojují i další česká města, jako je Benešov či Liberec či a městská část Praha 7.
Bytů má radnice Prahy 7 dostatek díky rekonstruování starých a zchátralých jednotek. Podle radního pro sociální oblast Jakoba Hurrleho se zapojování bezdomoveckých rodin zpět do života víceméně daří. „Ne vždy je to jednoduché. Pokud lidé bydlí dlouho venku a jsou součástí komunity lidí bez domova, tak mají určité zvyky, které není úplně jednoduché změnit,“ říká Hurrle. Městská část se podle něj snaží lidem ve složité situaci poskytovat sociální služby i psychologickou pomoc.
Koncept chce vyzkoušet i Jihlava, která by chtěla nabídnout byty rodinám i jednotlivcům. „Není to výmysl radnice. Potřebujeme vytvořit koordinovaný přístup, do kterého se zapojí i neziskové organizace,“ plánuje radní Daniel Škarda (Žijeme Jihlavou!).
Projekt „Bydlení především“ zkouší například i Vídeň, kde je už od roku 2012 součástí programu Wiener Wohnungslosenhilfe. V prvních dvou letech byl program velice úspěšný, dlouhodobě si bydlení udrželo 98 procent nájemců. Kromě Rakouska v nějaké míře zkoušejí program také města v Dánsku, Itálii nebo Francii.
Housing first vymyslela americká aktivistka Tanya Tull s organizací Beyond Shelter. V roce 1988 představila koncept řešení problémů bydlení v Los Angeles. Americký psycholog Sam Tsemberis pak program v roce 1992 modifikoval pro potřeby města New York. Po úpravě Tsemberise se o projekt začala zajímat i americká federální vláda a její Kabinet pro bydlení a městský rozvoj. Aktuálně program funguje v desítkách amerických měst, ale rovněž v dalších světových metropolích. |
