Trh průmyslových hal žil po léta ve stínu kanceláří a obchodních center. Pandemie covidu však převrátila svět nakupování naruby a ze zásobování e-shopů se stal klíčový byznys. Vizionář Milan Kratina, nadšený pro budování moderní výrobní a logistické infrastruktury, začal rychle stoupat po žebříčku miliardářů. Firma Accolade, kterou založil a z poloviny vlastní, investuje do výstavby hal, jež pak už pronajaté zpravidla končí v jejím fondu. Své peníze Kratinovi svěřily už tisíce investorů.
Volných průmyslových hal je teď obrovský nedostatek. O kolik jejich nájemné vyskočilo?
O vysoké desítky procent. Nejen v Česku a v Polsku, ale i na západních trzích. Nicméně pro mnoho výrobních společností není nájemné ten úplně zásadní náklad. Samozřejmě že u logistiky a e-commerce je poměr složky nájmu vyšší než pro výrobu. Ale hodně záleží na obratu, počtu zaměstnanců a dalších proměnných.
Nehrozí, že trh e-commerce začne brzdit?
Maloobchod bývá v krizi zasažen mezi prvními. V západní Evropě e-commerce stále roste. Pokrytí internetovými obchody tam bylo výrazně nižší, než je ve střední Evropě nebo v Británii. Obecně platí, že jihozápadní Evropa je v e-commerce dost pozadu v porovnání s Asií nebo Spojenými státy. Pozorujeme to na příkladu Španělska. V našem regionu vidíme spíš odpověď tradičního retailu. Gros našich klientů nyní netvoří firmy z e-commerce, ale velké maloobchodní značky, které reagují na svou on-line konkurenci. Chtějí tedy mít dobře zvládnutou logistiku, aby si z on-line prodejů také ukously co nejvíce.
Čím to, že je střední Evropa už tak dobře pokrytá?
Má strategickou pozici v zásobování směrem na západ i na jih kontinentu. Speciálně Polsko, ale i Česko jsou zajímavými destinacemi pro to, aby odsud firmy zásobovaly evropský trh, nebo tu dokonce vyráběly.
To jsou ty zmiňované montovny?
Teď jsem byl v našem průmyslovém parku ve Stříbře na otevření továrny Learu, která vyrábí pro značku BMW. Je to jedna z nejmodernějších fabrik na výrobu sedaček na světě. Lear má v Česku čtyři továrny a výzkumné a vývojové centrum. Takže tvrdit, že jsme montovna, mi přijde trochu hloupé. Přidaná hodnota už nemůže být o moc vyšší. Nejmodernější výroba tady je. Výzkum a vývoj také, i když pro jeho další rozvoj bychom potřebovali ty nejlepší inženýry.
Takže kvalitnější školství.
Pokud chce mít Česká republika vyšší podíl výzkumu a vývoje, musí mít lepší školství. Ale záleží také hodně na českých kapitalistech, kteří tu dlouho říkali, že k nám „chodí montovny“. Ne, ty sem nechodí, investují tady významné společnosti, které mohou platit více než ty tradiční, a snaží se zde mít výzkumné a vývojové kapacity. A měli bychom jich tady více, pokud by vycházelo z vysokých škol více technicky zdatných lidí. Bohužel stát zanedbával otázku školství uplynulých třicet let. Stačí se podívat, co řeší ministerstvo školství – čas začátku výuky nebo zda bude povinná maturita z matematiky. Nikdy neřeší upadající úroveň vysokého školství, jestli naše vysoké školy produkují absolventy, kteří budou schopni reagovat na poptávku po zaměstnání budoucnosti. Technické vzdělávání, vyhodnocování dat, moderní zemědělské obory, 3D realita. Prostě obory budoucnosti.
Vidíte v technickém vzdělávání v posledních letech aspoň nějaký posun k lepšímu?
Částečně ano. České technické školy mají vysokou úroveň a spolupráce s firmami je velmi dobrá, ale vzdělaných lidí potřebujeme víc. Třeba v Polsku jich ze škol vyjde ročně čtyřicetkrát víc a tím tato země také získává obrovskou konkurenční výhodu. Když jsme u toho lákání do výzkumných a vývojových kapacit, já jako absolvent právnické fakulty a někdejší student politologie a psychologie razím heslo: méně sociologů a více inženýrů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
