Vizionářství po česku. Průša, SatoshiLabs a další ukazují, jak mohou Češi udávat trendy

Guru 3D tisku v Česku Josef Průša a jeho Prusa Research

Guru 3D tisku v Česku Josef Průša a jeho Prusa Research Zdroj: Prusa Research

Pavel Konečný, spoluzakladatel společnosti Neuron soundware
Pavel Konečný, spoluzakladatel společnosti Neuron soundware
Oliver Dlouhý
Oliver Dlouhý
Vize, ilustrační foto
8
Fotogalerie

Globální byznysovou celebritu Česko nemá, nedostatkem podnikatelských talentů ale netrpí. Možná jen musejí dozrát obory, kde už teď patří Češi ke světové špičce.

Je poměrně málo osobností, které lze v současnosti označit přízviskem „vizionář“ a zároveň ještě nespadly pod nálepku „utopista“. To samo o sobě jako by značilo životaschopnost vizí, respektive společenskou důvěru v jejich uskutečnitelnost. Byť se nedá říct, že by se takový Elon Musk s plánem na osídlení Marsu držel ve svých vizionářských ambicích nějak zkrátka. Charakteristickým rysem současnosti přitom je, že v případě nynějších vizionářů nejde o náboženské či politické vůdce, ale v první řadě o podnikatele jdoucí s trendy doby – ponejvíce těmi technologickými.

Nejde ale jen o technologie samotné. U Applu například hraje stejně silnou roli jako funkčnost vzhled a design jeho produktů.

Vše o velkých disruptivních vizích a především jejich nositelích najdete v magazínu E15 Premium s názvem Vizionáři

Jde o také o to měnit zaběhnuté rutiny. Dělal to tak třeba Charles Saatchi, když pomohl nastartovat kariéru britského umělce Damiena Hirsta. Definitivně zbořili představu (kterou ale už před nimi podkopal třeba Andy Warhol), že dobrý umělec musí být především chudý. Hirstovo jmění přesahuje 400 milionů dolarů.

Cena absence inovace

Greg Larkin, který předpověděl hypoteční krizi v USA a poté pomáhal rozjíždět inovativní produkty v zavedených korporacích jako Bloomberg či Google, míní, že pro podnikatele je v současnosti zásadní vyčíslit si hlavně cenu za to, když inovovat nebudou.

„Ta nikdy v historii nebyla vyšší, neboť se v mnoha oborech radikálně snížily překážky vstupu na trh,“ popsal ve svém vystoupení na letošním ročníku pražské konference WebExpo a dodal, že prosadit inovace v obří firmě vyžaduje ohromné množství odvahy.

Zároveň tím jen podtrhuje, že správně uchopené novátorství představuje předpoklad nejen komerčního úspěchu, ale vlastně i prostého setrvání v prestižním žebříčku Fortune 500 mapujícím největší firmy světa co do výše jejich tržeb.

O krok za světem

Z českého hlediska zaujme při pohledu na seznam globálních vizionářů, absence tuzemských současníků. Jiným srovnatelně velkým státům se ale průnik do byznysových hitparád podařil. Své zástupce má vezmíněném žebříčku Fortune 500 Finsko, Belgie, Dánsko, Irsko i sousední Polsko.

Cesta do globální byznysové extraligy v současnosti nejspolehlivěji vede právě přes technologie. Indikátorem je už sám fakt, že osm z deseti nejhodnotnějších korporací světa lze do technologického sektoru zařadit. Značné množství pozornosti i kapitálu se ale točí i okolo začínajících firem. Na kapitálové ohodnocení čítající miliardu dolarů už dosáhly i start-upy ze zemí, s nimiž by se Česko vynakládající prostředky na propagaci pod heslem The Country for the Future mělo zvládnout měřit.

Jednorožce dokázali vychovat například Portugalci, a to hned několik. Miliardový start-up se může zrodit i v zemi bývalého východního bloku – například UiPath na automatizaci firemních procesů vznikl v rumunské Bukurešti. Taková firma pak může být celkem vážným kandidátem na zařazení mezi ty největší na světě. Někdy to netrvá zase tak dlouho. Muskova automobilka Tesla stihla průnik do Fortune 500 za sedm let od vstupu na burzu.

Chtěli byste si delší články číst raději v tištěné podobě? Tento text vyšel i v magazínu E15 Premium >>>

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!