Hlavní město čeká nová budoucnost. Zatímco v uplynulých desetiletích developeři skupovali pozemky, plánovali jejich zástavbu a dohadovali se s úředníky o nezbytná razítka, nyní se začalo stavět. Pražský Institut plánování a rozvoje nedávno spočítal, že největší rozvojové lokality čítají dohromady 940 hektarů a mohlo by na nich vzniknout bydlení až pro 154 tisíc obyvatel a kanceláře pro více než 200 tisíc bílých límečků. Komu tyto pozemky a budoucnost Prahy patří?
„Vezmi kolo a jeď se projet po Praze,“ radí šéf menší developerské firmy svému podřízenému. Ne, nejde o to, že by přetížený manažer dostal několik hodin volna k relaxaci. Účel je ryze pracovní – najít vhodnou volnou parcelu, podívat se na ni do katastru nemovitostí a v ideálním případě oslovit jejího majitele.
Pozemky jsou v hlavním městě nedostatkovým zbožím. Klíčová otázka pro developery proto nezní, kde chtějí stavět, ale co postavit tam, kde to lze nebo kde je naděje, že to po změně územního plánu možné bude.
Zatímco menší, hlavně rezidenční developeři už jen paběrkují a shánějí stavební parcely, kde se dá, a neváhají třeba rozesílat majitelům rodinných domů a zahrad dopisy s nabídkou na odkup, rozlehlá rozvojová území metropole si už na přelomu tisíciletí rozebrali velcí hráči.
Zprvu mezi nimi figurovala řada zahraničních firem. Po světové finanční krizi v roce 2008 se však mapa vlastníků začala překreslovat. Především irské a britské, ale také nizozemské, italské nebo americké realitní firmy osekávaly své investice či rovnou zavíraly pobočky ve střední Evropě. Otěže převzaly domácí skupiny.
Kancelářský specialista
Typickým příkladem investora, který získal projekty po ustupujících zahraničních vlastnících, je česko-slovenská skupina Penta Investments. Brownfield bývalé továrny Walter (později Motorlet) v Jinonicích, kde Penta dosud postavila pět kancelářských budov, sedm set bytů a mateřskou školu, koupila od irských investorů ze společnosti Red Group. Irové tam plánovali mimo jiné mrakodrap, pak jim však došly peníze. Penta tak v roce 2012 vyjednávala o koupi přímo s věřitelem developera Red Group, kterým byla irská Národní agentura pro správu majetku. Také další klíčový projekt Penty u Masarykova nádraží měl původně zahraničního investora. V konsorciu s Českými drahami byla zpočátku nizozemská finanční skupina ING.
Spolumajitel Penty Marek Dospiva, který řídí její byznys v Česku, se v realitách nejdřív soustředil na výstavbu kancelářských center. Vlajkovou lodí se před deseti lety stalo Florentinum, v jehož prostorách dodnes sídlí. Díky Florentinu, Waltrovce a také projektu Churchill vedle hlavního nádraží se Penta rychle vyšvihla mezi největší pražské stavitele kanceláří.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
