Je lákavé si jako ty největší technologické výstřelky představovat umělou inteligenci či roboty, s inovacemi se ale někdy vyplatí držet při zemi. A to doslova. Minimálně ve stavebnictví či produkci obalů by mohlo přinést zajímavý pokrok využívání materiálu na bázi podhoubí. V Česku existuje hned několik mladých firem, které se tímto směrem vydaly. Moravský startup Myco plánuje na jaře spustit výrobní linku. Pozornost k houbovitým formám života poutá i populární seriál Last of Us.
Kromě Myca ale v Česku působí také společnost Mykilio, která už má za sebou mimo jiné spolupráci s designovým studiem Llev a sklářskou firmou Lasvit. Mykilio pro ně vyrobila speciální formy pro tvarování skla na bázi podhoubí. „Používáme i materiály jako piliny, slámu či kávovou sedlinu. Všechny tyto materiály propisují své mechanické vlastnosti do finální podoby produktu. Houba v podstatě slouží jako takové lepidlo, které všechno drží pohromadě,“ vysvětlil spoluzakladatel Mykilia Matěj Róth.
Startup spolupracuje také se stavitelem rodinných domů RD Rýmařov, který Mykilio označuje za partnerskou společnost. „Pracuje i na vývoji izolačních materiálů na bázi houbového mycelia,“ uvedl o Mykiliu šéf RD Rýmařov Jiří Buchal.
Biomateriál má však ještě další způsoby využití. Ty chce prozkoumat další moravská začínající firma s názvem Myco.
„Designových spoluprací jsme se v podstatě vzdali. Myco se snažím ze všech sil směrovat tam, kde dokáže v masprodukci mít nějaký výraznější ekologický dopad. Prostě nám jde o to, aby naše výroba dávala smysl z pohledu ekonomického i co se týče nějakého dopadu na udržitelnost. Na designové produkci je dost jednoduché se zaseknout, tam jsou dobré marže. My jsme ale řekli, že chceme být ti, co z produkce houbovitých materiálů udělají průmysl,“ popsal šéf Myca David Šohaj Minařík, jehož firma se nyní stěhuje do nové haly u Bzence.
Co čeká realitní trh v roce 2023:
Byty v roce 2023 zlevní • Videohub
„V našem pohledu by se to dalo nazvat masprodukcí, z pohledu plastařů je to spíš směšná produkce. Míříme ale k výrobě vyšších milionů kusů produktů za rok, i když pořád je to v našem případě stále poměrně malá experimentální linka. Věřím, že v září či v říjnu budeme mít normálně fungující provoz,“ dodal Minařík s tím, že jeho podnik by mohl v budoucnu produkovat mimo jiné náhradu polystyrenu. Materiál od Myca by prý měl mít podobné izolační vlastnosti jako tradiční bílý izolační materiál. Do budoucna se počítá, že by mohl být spíše levnější než polystyren.
„Nemáme ale ještě úplně ucelenou představu, jak by se dalo mycelium využívat ve stavebnictví. Obecně: do budoucna by bylo výhodnější izolace řešit jinak než jen lepit bloky polystyrenu z hub na barák. Mnohem zajímavější by bylo vymyslet komplexní řešení, kde by nosné prvky byly třeba ze dřeva a houby by tam figurovaly třeba v nějaké výplni. Protože ony jsou i zvukově izolační a umíme z nich vytvořit něco na způsob velkých lego kostek, když si to tak pro zábavu představíme,“ dodává Minařík.
Myco pracuje s houbou lesklokorkou kvůli její snadné kontrolovatelnosti, tvarovatelnosti a podhoubí, které vytváří. „V buněčné stěně se nachází chitin, známý jinak z korálů či vnější kostry hmyzu. Jde o dost pevnou část, ten materiál je úžasný, zároveň je jedním z vůbec nejčastěji se vyskytujících na planetě. Nejsme jediní, kdo se podobným materiálem zabývá, těch výzkumných týmů existovalo i v minulosti dost. Jenže nikdo to nepotřeboval, prostě polystyrenu bylo dost. Tohle se ted ale mění, cítíme obrovský tlak směrem k udržitelnosti. Já ani vlastně nevím, kde se ten tlak tak zničehonic vzal, protože rozsah průšvihu, v jakém se životní prostředí nachází, je znám už dlouho. Ale jsem za ten tlak rád, protože lepší teď než později,“ míní Minařík.
Mechanické, chemické či optické vlastnosti materiálu od Myca definuje mimo jiné substrát, kterým firma nechá houbu prorůst. „Když tam dáme třeba nasekaný bavlněný textil, tak budeme pracovat s jiným materiálem, než když to je složené z úplně jemňoučkých bukových pilin, díky nimž ta houba vlastně srůstá do hodně hutného materiálu. My jsme vlastně závislí na odpadu, i když mě nebaví tomu říkat odpad, prostě je to surovina, která někde sekundárně vzniká a my jí dokážeme dát ještě nějaký život,“ sdělil podnikatel. Zaznamenal, že spolu se zájmem o udržitelnost o něco vzrostl i zájem o houby jako takové.
„Lidé se využívání potenciálu hub včetně toho léčivého tolik nevěnují. Jakkoli je to teď celkem trend, tak si pořád myslím, že mykologů není dost. Ale co jiného bych si taky měl myslet, že,“ uvedl Minařík. Zájem o problematiku hub u laické veřejnosti podněcuje i seriál Last of Us.
„Jsem rád, že se tam ty houby objevují, protože mám rád to prostředí. Na Last of Us je hlavně zajímavý ten začátek, který zarazil i mě. Je v něm takový skoro až clickbait, který vezme nějakou myšlenku a zaseje kolem ní semínko nejistoty, a pak nás v ní máchají po zbytek seriálu. Mám na mysli scénu datovanou do šedesátých let, kde vědec mluví o tom, že se vlivem oteplování planety změní evoluční podmínky pro houby. Ty pak teoreticky dokážou prostoupit brány imunitního systému člověka. Já ale nevěřím tomu, že by houba jako cordyceps dokázala z lidí udělat zombie a ještě se velice rychle šířit. Ta houba se vyvíjela miliony let a jde o to, že její rozmnožování se změnám životního prostředí nedokáže tak rychle přizpůsobit. To neznamená, že by neuměla člověka napadnout a ošklivě mu ublížit,“ vysvětluje Minařík.
Riziko pro lidstvo ale vidí jinde: „Může se stát, že se rozšíří houbové infekce, které budou se šířit jako plísně na nohách. My si zaděláváme ale na jiný průšvih, nebál bych se použít slovo průser. Jde o to, že některé toxické organismy a houby se dokážou jakoby schovat do kousku mikroplastu a použít jej jako štít proti našemu imunitnímu systému. A jak víme, mikroplasty jsou teď všude. Jejich kombinace s houbami či jinými organismy nám bude způsobovat škaredé záněty a oslabení jedinci by mohli padat jako mouchy. Nechci však, aby to vyznělo moc dramaticky. Uvádím to jako možnost. Lidstvo by určitě našlo řešení i na takové infekce," nastínil Minařík.
