Do opatření proti změnám klimatu se chtějí zapojit i mimoevropské státy. Indie prostřednictvím premiéra Nárendry Módího na klimatické konferenci OSN v Glasgow oznámila záměr dosáhnout do roku 2070 uhlíkové neutrality. Na akci však chyběli lídři Ruska a Číny. Tyto státy přitom patří mezi největší světové znečišťovatele. Bez zeleného úsilí zemí mimo EU nemohou ekologické deklarace přinést výraznější efekt, jak vyplývá z infografik E15.cz.
Indie následuje se svými cíli další významné ekonomiky. Spojené státy s Evropskou unií zveřejnily záměr dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, Čína o deset let později podobně jako Rusko. Peking ovšem současně upozornil, že jeho emise oxidu uhličitého v následujících letech ještě porostou. Z dalších států se připojil Vietnam, který chce přestat s vypouštěním skleníkových plynů do roku 2050.
Členským zemím Evropské unie, Velké Británii a Spojeným státům se již několik desetiletí daří snižovat objem vypouštěných skleníkových plynů. Například EU a Spojené království se na světových emisích oxidu uhličitého podílejí z necelé desetiny. Výrazně naopak vzrostly podíly Číny, Indie a zbytku světa.
Poněkud jiný pohled i argumentaci nabízí vývoj emisí oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele. Statistiku i přes dlouhodobý pokles vedou Spojené státy. Následují Rusko a Čína, která předběhla Evropskou unii a Velkou Británii.
Čína, Rusko a Indie se však odmítly připojit k některým střednědobějším závazkům, jež v Glasgow zazněly. Například k plánu snížit emise metanu, který představili americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.
Se záměrem souhlasili lídři takřka stovky zemí. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
Nová regulace, která začne platit pravděpodobně od roku 2023, bude namířena na snížení emisí při těžbě ropy a zemního plynu.
Podívejte se, co si o zeleném směřování Evropy myslí guvernér ČNB Rusnok:
Část států, tentokrát včetně Ruska, se na konferenci zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes sto států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů.
V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů, kolem 423 miliard korun, z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a na podporu původních obyvatel.
Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec jim nedostála.
Také podle českého premiéra Andreje Babiše konference nepřinesla v zásadě nic nového. Stanoviska jsou stále stejná, apeluje se na všechny státy světa, ne všichni se ale snaží jako Evropa, míní předseda vlády.
Postavení jím vedené země je ovšem v rámci evropských zelených snah relativně kontroverzní. Česko kvůli svému energetickému mixu a průmyslové hospodářské orientaci patří při přepočtu na hlavu mezi největší znečišťovatele v rámci unie.
