Českobudějovická teplárna bude od roku 2029 nezávislá na uhlí

Jak jste zvládli loňský rok přelomových investic a změn?

Rok 2023 byl zatím pouze jedním dílem stavebnice popsané v naší dlouhodobé koncepci nazvané Strategie pro zelené město. Popisuje desetiletou intenzivní investiční činnost na výrobních zdrojích tak, aby se mohlo v Českých Budějovicích ustoupit od spalování uhlí. V energetice i teplárenství určitý čas plánujete, poté nějaký čas realizujete a uvádíte do provozu. A to chvíli trvá. Například Strategie pro zelené město se v návaznosti na legislativu a požadavky moderní doby připravovala v letech 2018 až 2020. Její realizace potrvá do roku 2029, kdy bychom měli odstavit poslední uhelný kotel K11. Tento koncept jednomyslně schválily orgány jediného akcionáře teplárny, statutárního města České Budějovice, tedy rada i zastupitelstvo města. Díky této společné shodě a konzistentní vůli napříč politickým spektrem ve městě lze realizovat takto finančně i časově náročné úkoly. Jde o naprosto zásadní předpoklad smysluplného a koncepčního fungování městské komunitní energetiky.

V čem byl rok 2023 tak zásadní?

Do historie teplárny i města se zapsal spuštěním dodávek tepelné energie prostřednictvím horkovodního napáječe od společnosti ČEZ. Druhým rokem pak probíhala výstavba retrofitu kotle K12 na dřevní štěpku včetně skladu a logistiky. Už loni se nám tak podařilo snížit spotřebu uhlí a dále v tom pokračujeme. Všechny tyto investice běží bez přerušení dodávek tepelné energie zákazníkům.

Jak to bylo, je a bude se snižováním spotřeby uhlí v českobudějovické teplárně?

Dříve jsme spálili přibližně 230 tisíc tun uhlí. Od roku 2025 se jeho spotřeba sníží zhruba o dvě třetiny právě díky dodávkám tepelné energie z jaderné elektrárny Temelín a zprovozněním retrofitu K12 na dřevní štěpku. A ano, v roce 2029 chceme ukončit provoz posledního uhelného zdroje, který bude nahrazen zařízením na energetické využití odpadů ZEVO Vráto. Kromě dodávek tepelné energie a výroby elektřiny tento zdroj navíc pomůže Jihočechům s blížícím se zákazem skládkování energeticky využitelného odpadu od roku 2030. Díky všem těmto projektům snížíme produkci emisí včetně CO2 na unikátní hodnoty, které budou mimo jiné důležité i pro vykazování energetické náročnosti budov. To znamená, že objekty napojené na soustavu centrálního zásobování teplem ve městě budou připraveny na bezemisní budoucnost. Zákazníci teplárny tak ušetří další peníze a starosti.

Jak projekty financujete?

Správnost a koncepčnost nastaveného směru potvrzuje fakt, že jsme získali již stovky milionů korun ze Strukturálních fondů EU, jak v programu OP PIK při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, tak i z Modernizačního fondu SFŽP zřizovaného Ministerstvem životního prostředí ČR. Zapojujeme samozřejmě vlastní i cizí zdroje. I díky této spolupráci můžeme nabízet zákazníkům tepelnou energii za dlouhodobě předvídatelné a stabilní ceny stejně, jako tomu bylo doposud.

Co dělá naplňování koncepce s firemní ekonomikou?

Soustředíme se na synchronizaci jednotlivých úkolů, abychom udrželi vysokou kredibilitu a finanční stabilitu v každé fázi rozvoje firmy. Jinak to ani nejde s ohledem na spolupracující bankovní instituce nebo evropské fondy. Není to jednoduché, protože průběžně se realizují i další investice do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje i modernizace rozvodné distribuční soustavy. Ta měří 167 kilometrů a její součástí je i 203 předávacích stanic. Dobré finanční plánování nejen v ročním, ale i střednědobém až dlouhodobém horizontu je základem zdravé podnikové ekonomiky.

Jak to bude se ZEVO, kde se náklady odhadují na osm miliard korun?

Projekt ZEVO jsme po důkladné analýze vyčlenili do samostatné akciové společnosti už v roce 2021. Jediným akcionářem je Teplárna České Budějovice, která do ní převedla majetek v lokalitě Výtopny Vráto včetně souvisejících pozemků a také s lokalitou souvisejících obchodních vztahů. Cílem tohoto kroku byla budoucí variabilita uspořádání samostatné akciové společnosti a její široká paleta možností financování tohoto projektu, kde samozřejmě počítáme i s účastí bankovních institucí. ZEVO Vráto je navíc notifikováno evropskou administrativou, protože je plně v souladu s vizemi na proměnu evropské energetiky. Proto předpokládáme, že část finančních zdrojů se bude čerpat z Modernizačního fondu Státního fondu životního prostředí.

Jak jste daleko s jeho přípravou?

V dubnu 2022 jsme dokončili proces EIA mapující dopady projektu na životní prostředí a získali souhlasné stanovisko ministerstva. Máme i kladné územní rozhodnutí a požádáme o stavební povolení. Současně se řeší budoucí organizační a ekonomické uspořádání akciové společnosti ZEVO Vráto. Také jsme dokončili na české poměry pozoruhodný mezinárodní architektonický workshop, který hledal řešení využití vnitřního areálu i okolní krajiny. Přihlásilo se 22 architektonických a urbanistických týmů ze šesti zemí. Práce čtyř finalistů jsme představili přímo v areálu Výtopny Vráto. Brownfield, na němž nový Energetický park vyroste, má i díky workshopu a odborníkům, kteří do něho zapojili, obrovský potenciál a nepochybně přispěje k rozvoji celé východní části Českých Budějovic. To je velká přidaná hodnota celého projektu.

Představenstvo teplárny je tříčlenné a také ji manažersky řídí. Stíháte vše?

Před mnoha lety vlastníkem zvolený model vedení teplárny je pro aktéry náročný, ale velmi efektivní. Významným orgánem řízení je navíc dozorčí rada společnosti s posílenou pravomocí. Dohlíží na kroky představenstva nejen v teplárně, ale i na postupy v dceřiné společnosti ZEVO Vráto. Její členové jsou zástupci delegovaní subjekty napříč politickým spektrem a jedná se o osobnosti s letitými zkušenostmi v oborech relevantních pro fungování městské komunitní energetiky. Tříčlenné představenstvo zastává roli statutární i výkonnou, čím se ušetří na nákladech na management.

Ceny tepla v Českých Budějovicích jsou třetí nejnižší mezi krajskými městy. Projevuje se to na zájmu spotřebitelů?

Ano, jde o strategický přístup k cenotvorbě, a proto v roce 2023 přibylo městské teplárně 19 333 gigajoulů nových odběrů, zvláště pak v bytových domech. Šlo o nejvyšší meziroční objem dodávané tepelné energie do nově připojených objektů za posledních dvacet let. K důvěryhodnosti městské teplárny přispěl i fakt, že v dodávkách tepelné energie zákazníci nepocítili dopady energetické krize. Ceny zůstaly vždy po celý rok zafixované podle předem avizovaného ceníku. Jeho meziroční úpravy na přelomu let pak nedosahovaly ani průměrné roční inflace. Při zohlednění zvyšujícího se trendu vývoje průměrné mzdy nebo také starobního důchodu, platily za teplo nejen domácnosti v průběhu posledních let stále nižší procento ze svých příjmů. Také letos zaznamenáváme zájem o tento druh vytápění.

Tomáš Kollarczyk (50)

Je místopředsedou představenstva akciové společnosti Teplárna České Budějovice. Absolvoval Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity, obor ekonomika a strukturální politika EU a MBA se zaměřením na podnikovou ekonomiku a management.