Přehledně: Zastropování cen elektřiny a plynu

Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, které mohou dodavatelé energií účtovat. Půjde o ceny pro maloodběratele a instituce, jako jsou školy nebo nemocnice. Zastropovaná cena elektřiny včetně DPH tak činí šest korun za kilowatthodinu (bez distribuce). U plynu pak tři koruny. Vláda návrhem reaguje na výrazný růst cen energií. Novela zákona více chrání ty spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.

Cena elektřiny se skládá z regulované ceny energie a ceny za poplatky pro přenosovou síť. Proto bude konečná cena vyšší, zhruba mezi 7 – 9 korun za kilowatthodinu podle konkrétního území. Poplatek za podporované zdroje energie se ale nebude platit celý letošní rok.

Nové regulované ceny elektrické energie a plynu ovlivnila kolísající situace na trzích. U elektřiny pro příští rok cena  klesá, v průměru to bude o 17 procent. Největší část této složky tvoří poplatky za distribuci a přenos energií. Ceny se budou mírně lišit podle konkrétního distribučního území. Nejvíce klesne u zákazníků PRE, a to o 18 procent. U plynu úřad ERÚ oznámil velmi mírný nárůst regulované ceny, a to o 1,7 procenta. Opět hraje roli distribuční území.

Zastropovaní cen elektřiny platí pro všechny odběratele připojené na  nízké napětí bez ohledu na to, zda se jedná o domácnost nebo podnik. Maximální cena plynu bez distribuce včetně DPH bude 3 koruny a zastropování cen platí i pro odběratele, kteří smlouvu již uzavřeli. Regulace cen plynu se týká všech subjektů s odběrem do 630 MWh, jde tedy i o domovní teplárny.

Od 1. ledna 2023, kdy nabyl cenový strop účinnosti, dodavatelé snížili ceny energií všem zákazníkům, kteří mají současnou cenu elektřiny a zemního plynu nad vyhlášeným cenovým stropem, a to bez ohledu na to, zda mají produkty s fixovanou nebo nefixovanou cenou.

Ostatních se úprava nedotkne. Od listopadu dodavatelé upravili předpisy záloh tak, aby odpovídaly budoucí regulované ceně. Rozdíl oproti velkoobchodním cenám, pokud bude nad cenovým stropem, a zastropovanou cenou, za níž budou elektřinu a dodávat zákazníkům, bude kompenzovat stát.

Čeho a koho se zastropování týká

Domácnosti budou mít cenový strop elektřiny nastaven na 100 procent své spotřeby. Cenový strop 5 korun bez DPH, tedy 6,05 koruny za kWh s DPH u elektřiny platí pro složku za odebranou energii. Zastropování se bude týkat i malých podniků do 250 zaměstnanců a obratem do přibližně 1,25 miliard korun na hladině vysokého napětí.

Malé a střední podniky odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí  mají zastropenou veškerou spotřebu. U malých a středních podniků odebírajících z vyšších napěťových hladin je cenový strop elektřiny stanoven na 80 procent nejvyšší roční spotřeby za uplynulých pět let.

• Ostatní odběratelé elektřiny či plynu budou mít možnost zpětné kompenzace zvýšených nákladů na energie z dotace od MPO prostřednictvím Dočasného krizového rámce.
• Stálé měsíční platby budou pro existující smlouvy zmraženy na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota v nařízení vlády na úrovni 130 korun za měsíc na odběrné místo.
• U plynu bude cenový strop zaveden ve výši 2,50 korun/kWh bez DPH, tedy 3,03 s DPH za odebranou energii.
• Maloodběratelé plynu do odběru 630 MWh za rok z řad firem a podniků budou mít zastropenu veškerou spotřebu.
• Střední odběratelé odebírající plyn nad 630 MWh a maximální roční odběr 4200 MWh, mají strop stanoven na 80 procent nejvyšší roční spotřeby za uplynulých pět let. 
• Stejně jako v elektřině u existující smlouvy na plyn bude zmražen na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota na úrovni 130 korun za měsíc na odběrné místo.

Kolik ušetřím po zastropování cen - orientační příklad

Před zastropováním cen energií rodina s běžnou spotřebou elektřiny, která dosahuje 2000 kWh za rok, aktuálně platí přibližně 23 tisíc korun ročně. Po zastropování cen energií rodina zaplatí 16 500 korun, a ušetří tak zhruba 6500  korun.

Například účet za energie čtyřčlenné modelové domácnosti, která žije v bytě a elektřinou svítí, topí a napájí jí běžné spotřebiče bude odpovídat 8197,5 korun za MWh. Podle dodavatelů by domácnost bez zastropování zaplatila by tedy 15 575 korun za rok, zatímco bez stropu by to bylo 24 740 korun. Úspora tedy činí 9185 korun.

K tomu je nutné přičíst  fixní platby, které odběratel zaplatí, i kdyby žádnou elektřinu nespotřeboval. S přičtením 3343 korun tak bude od ledna nová měsíční záloha čtyřčlenné domácnosti s nižší spotřebou činit 1576,5korun, v případě vyšší spotřeby pak 2874,4 korun. Roční náklady se tak budou pohybovat od 18 918 do 34 493 korun.

Pokud modelová domácnost bydlí v domě a elektřinou navíc ohřívá ještě vodu (sazba D25d), její cena za MWh bude činit 7 320 korun. Průměrná roční spotřeba se může pohybovat kolem 4,37 MWh, takže celkové roční náklady budou odpovídat 35 595 korun. Bez vládního zákroku by za megawatthodinu silové elektřiny v sazbě D25d domácnosti v roce 2023 platily 8500korun, což by celkovou částku za MWh posunulo na 12 154,4 korun za MWh.

Podobná situace panuje i u odběratelů zemního plynu. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo by příští rok vyúčtování  4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 korun.

S rostoucí spotřebou roste také rozdíl mezi výdaji, které domácnost měla zaplatit bez cenového stropu a mezi výdaji, které nakonec zaplatí reálně. U domácností využívajících plyn na ohřev vody i topení, činí tento rozdíl až přes 70 tisíc korun.