Cyklus Otevřená věda: Studium na SŠ není jen o učení aneb využijte svůj volný čas naplno | E15.cz

Cyklus Otevřená věda: Studium na SŠ není jen o učení aneb využijte svůj volný čas naplno

Tadeáš Herentin

Pod hlavičkou projektu Otevřená věda se Akademie věd ČR snaží nalákat středoškolské studenty na stáže a nadchnout je pro vědeckou práci. Ve spolupráci s projektem vám The Student Times přináší článek středoškolského studenta Tadeáše Herentina, který neotálí možnosti rozvoje mimo školní lavice využít naplno. Popisuje vlastní zkušenost s rozličnými projekty a inspiruje ostatní, jak během středoškolského života vytěžit maximum z příležitostí pro budoucnost po maturitě.

Většina středoškolských studentů ráno vstane, jde do školy zírat na vyučující, jak něco vypráví před tabulí, a následně jde spát. Přitom existuje nespočet možností, jak se této rutině vyhnout a nepromarnit nejlepší roky svého života. V následujícím článku vám shrnu čtyři tipy, jak si nejen užít docházku na střední škole, ale zároveň si i postavit pevné základy pro budoucí studium a zaměstnání.

Vycestujte s Erasmem+

Mnozí z vás určitě slyšeli o možnosti strávit semestr na vysoké škole v zahraničí díky projektu Evropské unie Erasmus. Ovšem věděli jste, že rovněž existuje jeho alternativa pro středoškoláky, takzvaný Erasmus+? Díky této iniciativě se studentům v celé EU otevírají nezměrné možnosti, o jakých se jim dříve ani nesnilo.

Pod záštitou Erasmu+ mají k dispozici celou řadu menších projektů, z nichž nejzajímavější je výměna mládeže, tzv. YouthExchange. Účastníci poznají nové kamarády z celé EU, procvičí si angličtinu, dostanou certifikát o účasti YouthPass a na konci jim ještě proplatí všechny cestovní náklady. Prostě perfektní zkušenost!

Podstatou každého YouthExchange je rozšíření povědomí o určitém problému mezi mladými lidmi, kteří mají dále možnost předávat nabyté zkušenosti dalším vrstevníkům v místech svých bydlišť. Typická výprava z jedné země se skládá nejčastěji ze šesti lidí, z nichž je pět účastníků a jeden group leader. Skupiny obvykle ze čtyř nebo pěti zemí se sejdou na určeném místě konání, kde se 8 dní intenzivně vzdělávají v předem stanovených tématech. Těmi bývají nejčastěji ekologie a ochrana životního prostředí, maximalizování uplatnění na pracovním trhu nebo různé sociální problémy. Nejedná se ovšem o klasické vzdělávání, které známe ze škol. Esencí všech výměn mládeže je tzv. nonformal education, neboli neformální vzdělávání, které spočívá v nenásilném přenosu informací zábavnou a hravou formou. 

První den patří výhradně poznávání svých kolegů, stmelení kolektivu a učení se společné kooperaci, což je možná nejdůležitější část, na kterou by nikdo z účastníků neměl chybět. Většina ovšem dobrovolně na místo dorazí o den nebo dva dříve, než je oficiální začátek, aby si mohli projít místní památky. Po teambuildingových aktivitách už následuje klasický program, při kterém se vždy klade důraz na práci v malých skupinách, procvičování komunikativní angličtiny a na zpětnou vazbu. Tím, že jsou ve skupinách namixované národnosti, jediným způsobem, jak vyjádřit svůj názor na věc, je aktivně používat angličtinu, což dříve či později přinutí mluvit všechny. Na konci každého dne se sejde tým z jedné země a sdělí group leaderovi svoje pocity z programu.

Tak se zpětná vazba dynamicky projevuje přímo během trvání projektu. Během večerního programu se poznávají kultury všech zúčastněných zemí a všichni se baví. Výměnu vždy zakončuje velká, často veřejná událost, na níž si každý vyzkouší nově nabyté dovednosti, ať už je to vedení a management průběhu celého projektu, audiovizuální dokumentace a editing nebo „jen“ realizování vlasních nápadů. Finále může mít podobu například pokojné demonstrace v centru města nebo organizace dne otevřených dveří ve vědeckém centru.  

Jedním z hlavních důvodů, proč je Erasmus+ tak skvělou možností pro středoškoláky, je jednoduchost přihlášení. Není potřeba, aby měl uchazeč hromadu zkušeností z neziskovek, ani aby měl angličtinu na úrovni rodilého mluvčího. Na začátek si stačí najít projekt, který vám vyhovuje svým datem, místem konání i tématem, na stránkách jedné z organizací, které vysílají studenty z ČR (Břeclav, YoungLeaders, Tmelník…). Pak vyplníte přihlášku se svými osobními údaji a písemně zodpovíte pár otázek. Při psaní přihlášky není ani tak důležitý rozsah vašich odpovědí, jako jejich kvalita. Vždy si proto ověřte gramatickou správnost i věcný obsah. Pokud jste vybráni, gratulujeme! Teď je na vás koupit si letenku a vše ostatní za vás zajistí hostitelská organizace. S ubytováním, stravou ani programem si nemusíte dělat starosti.

Já osobně jsem se zúčastnil již tří výměn mládeže. Ta první byla do Turecka a zajišťovala ji škola. Další dvě jsem si v návaznosti na ni obstaral sám. Po Turecku následoval projekt v polském Poroninu, což je vesnice blízko krásného městečka Zakopane v podhůří polských Tater. Jeho téma byla ochrana životního prostředí a během výměny jsem se naučil řadu ekologických opatření na minimalizaci svého objemu odpadu. Právě hlavní promenádou Zakopaneho jsme ve skupině uspořádali pochod s cílem upozornit veřejnost na aktuální problémy se znečištěním planety. Zatím poslední výměnu jsem absolvoval v estonském Tartu, v největším vědecko-zábavním centru v Pobaltí – AHHAA Centre. Kvůli svému zaměření na popularizaci vědy byl přesně tento projekt pro mě jako dělaný. Na jeho konci jsem pomáhal organizovat den otevřených dveří spojený s mezinárodní událostí Noc vědců. 

Vyzkoušejte stáž na Otevřené vědě

Ať už studenta baví prozkoumávat barvitou historii našeho státu, zajímá se o unikátní právnické problémy nebo ho, stejně tak jako mě, baví chemie, je stáž v programu Otevřená věda tím správným krokem. Projekt byl založen v roce 2005 Akademií věd ČR a od té doby se systematicky zaměřuje na popularizaci vědy a výzkumu. Pro studenty nejzajímavější činností je zprostředkování studentských vědeckých stáží, ovšem dále zajišťují i vzdělávací programy pro pedagogy, vytváří vzdělávací cyklus NEZkreslená věda a mnohem více. Díky stáži má student možnost pracovat ve vysoce odborném vědeckém pracovišti se skutečnými vědci, kteří mu podrobně vysvětlí náplň své práce a do výzkumu ho aktivně zapojí. Středoškolák tak získá jednak cenné zkušenosti s prací v laboratoři či jiném vědeckém pracovišti, ale také kontakty na vědce ve svém oboru, nesporné výhody při žádosti o přijetí na VŠ či do zaměstnání a mnoho dalších benefitů. Každý rok mají stážisté Otevřené vědy možnost prezentovat své výzkumy na Veletrhu vědy a soutěžit o největší přínos vědě na Studentské vědecké konferenci. Na ní se proti sobě utkají studenti ve třech oborově rozdílných kategoriích a vítězové v každé z nich obdrží kromě čestného diplomu i hodnotné ceny. Všichni dále dostanou certifikát o absolvování studentské vědecké stáže, který je skvělým doplňkem každého životopisu. 

A jak se můžete na stáž přihlásit? Rozhraní pro jejich výběr je velmi jednoduché a intuitivní, vše podstatné nalezne na stránkách Otevřené vědy. Jeden uchazeč se může přihlásit na libovolný počet stáží, ovšem vybrán může být pouze na jednu. Jakmile si ho lektor zvolí, je na studentovi, aby ho zkontaktoval a domluvili se na datu první schůzky, která je většinou převážně administrativní a spočívá ve vyřízení potřebného papírování. Poté se s lektorem domluví vždy na jedné schůzce za měsíc, ve které bude vykonávat zadanou činnost, přičemž každý měsíc je potřeba stručně zapsat náplň vykonané práce do internetového deníku. Vedle deníku je také možné zapsat i cenu cesty z místa bydliště na místo výkonu stáže, která bude následně proplacena až do výše 1500 Kč na 3 měsíce. 

Protože bych se rád v budoucnosti uplatnil jako chemik, přihlásil jsem se celkem na 4 stáže v tomto oboru a vybrán jsem byl na jednu s názvem Syntéza nanoporézních koordinačních polymerů. Laicky by se to dalo vysvětlit jako spojování částic kovu pomocí organických molekul, díky čemuž vznikají struktury s velmi malými póry, do kterých lze vstřebávat molekuly plynů. Vzniklé látky mají proto obrovský potenciál při transportu extrémně čistých plynů nebo při jejich přečištění. 

Cyklus Otevřená věda: Chemií k objasnění zločinu a objasněním zločinu k popularizaci vědy

Změňte svůj přístup

Nejdůležitějším předpokladem pro změnu je samotná vůle změnit se. Pokud se člověk chce změnit, pokud má odhodlání vystoupit ze šedé masy lidí, kteří vystudují, najdou si průměrně placenou práci, která je nebaví, a stráví v ní zbytek jejich života, pak se tento přístup automaticky projeví v jeho každodenním životě. Jinými slovy, člověk, který má neurčité, mlhavé sny, nebo dokonce nemá sny žádné, logicky nemůže ničeho dosáhnout. Proto si myslím, že změna myšlení je prvním a nejdůležitějším krokem, na který se potom nabalí vše ostatní. Na konferenci AIESEC FallCo 2018 mě mimo jiné naučili řadu myšlenkových cvičení, jak si své cíle a sny lépe vizualizovat. Tyto tipy jsou shrnuté například v tomto videu nebo také zde. Jakmile má před sebou člověk přesně stanovenou motivaci, intuitivně se za ní začne hnát a bude dělat vše pro to, aby jí dosáhnul. 

Toto je samozřejmě nutné pojmout celistvě, neměnit jen svoji část. Středoškoláci nejvíc času stráví docházkou do školy. Proto jako klíčové vidím přestat se dívat na školu jako na nepřítele, který nás okrádá o čas, nutí nás se učit a dělat domácí úkoly (a nikdo nám za to ani neplatí). Škola je naopak instituce, která studenty motivuje získat vzdělání, pokud využijí všech možností, které jim nabízí. Ve škole člověk pozná své první kamarády, naučí se řešit konflikty, najde svou první lásku. Do školy stejně všichni chodit musíme. Nechoďme tam tedy s každodenně narůstajícím odporem. Navštěvujme ji se zájmem dozvídat se nové věci, šlechtit svého ducha, poznávat nepoznané, objevovat principy fungování okolního světa nebo historické souvislosti, které formovaly současnou společnost. Z vlastní zkušenosti vím, že komu se podaří vytvořit a udržet si pozitivní smýšlení vůči škole, tomu se dostaví žádoucí motivace. 

Skvělým způsobem, jak se ještě lépe prosadit, je potom účast na školních soutěžích. Nejde jen o reprezentaci školy, ale převážně o zisk dalších důležitých zkušeností, které budou mít pozitivní dopad na další studium. Když například čeká nervózní účastník jazykové soutěže, než na něj přijde řada, dokážu si představit, že jeho pocity jsou srovnatelné s čekáním, než zavolají maturanta na potítko. Může si tak vyzkoušet, jak se ve stresu zachová a jestli si udrží chladnou hlavu.

Úkoly na nejrůznějších soutěžích a olympiádách také podněcují kreativní myšlení a nutí studenty myslet nejen tak, jak jim často stačí ve školním prostředí, ale také „outside the box“.

Vědec Lukačevič: Někdy mě hejty na sítích až překvapí

Věnujte svému cíli všechno

Pokud má student jasno v tom, čím se v životě chce stát a co chce dokázat, zaměstnavatelé jistě ocení, když cíli věnuje i část svého volného času. Prospěje tím jednak sobě, protože si zlepší znalosti v oboru, zároveň se v životopise bude skvěle vyjímat fakt, že je tomu ochoten věnovat i svůj volný čas. 

Vedle mentální aktivity je rovněž velmi důležitá i ta fyzická. Ne nadarmo se říká, že kultivovat se musí tělo i duch. Pozitivní účinek na duševní aktivitu má například pravidelný sport, navštěvování sauny nebo masážního studia. Mnoho ze svých pohledů na současnou společnost jsem nabyl během svých cest po Asii. Setkal jsem se s osobami žijícími v těžkých podmínkách, s dětmi, které musely pro obživu pracovat, s kojícími matkami, které žebraly přímo na ulici, a s mnoha horšími výjevy. Takto silné zkušenosti mi pomohly formovat osobnost a naučily mě velké pokoře a vděku za to, jak se my všichni v Evropě máme dobře. Objeví-li se na internetu levné letenky nebo se naskytne příležitost navštívit příbuzného či kamaráda, je skvělé toho využít. Bude to zaručeně zážitek, který zanechá hlubokou stopu.  

Autor: Tadeáš Herentin
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!