Dominik Feri: Co že je to ta životní zkušenost?

Dominik Feri

Dominik Feri

Dříve než dostal maturitní vysvědčení, stal se Dominik Feri teplickým radním. Komunální politiku vnímá jako skutečnou, uchopitelnou a dobře sdělitelnou a angažovat se ve svém městě by doporučil i dalším mladým lidem. Svému regionu se věnuje například i na facebookové stránce Sudety – nejkrásnější místo v pekle.

Změnilo vás nějakým způsobem působení na radnici?

Myslím, že mi docela významně pozměnilo osobnost. Naštěstí nepokřivilo, ale v lecčem mě posunulo dál. Politika mne naučila více naslouchat a být lepším a vstřícnějším diskuzním partnerem. Dále jsem díky svému působení v radě města v dospělém pracovním prostředí již od 18 let, což se mi bude v budoucnu nepochybně hodit. Člověk přilne k mluvení před lidmi, má dobrou pracovní morálku. Je to jednoznačně skvělá zkušenost.

Co vás na této práci nejvíce překvapilo, ať už pozitivně, či negativně?

Překvapilo mě, kolik dveří se mi rázem otevřelo. Nečekal jsem, že by pozice radního měla takový zvuk, ale nyní mi úředníci města a zaměstnanci příspěvkových organizací zřizovaných městem vychází vstříc, potřebuji-li například poradit nebo s něčím pomoci (ne, že by tomu tak nebylo i dřív, teď ale cítím větší ochotu). Začali se na mě také se svými dotazy a žádostmi obracet občané, z čehož mám velkou radost. Se vším jim poradit nemohu, ale pokud usnadním člověku konfrontaci s byrokratickým molochem, udělá mi to radost. Negativně mě překvapila zdlouhavost realizačních procesů. Výběrová řízení, posudky apod. – to vše realizaci zpomaluje a na úrovni samosprávy trvá vše dlouho. V soukromém sektoru by věc byla raz dva hotová, zařízená či smluvená, ale na městě je to zcela jiné.

Stal jste se radním dřív, než jste měl maturitu. Nedělali si z vás na radnici legraci?

Dělali (smích). A dělal jsem si z toho legraci i já. Je to svým způsobem docela komické. Zákon takovou možnost připouští, ale už s takovým stavem nikdo nemá zkušenost. Souběh funkcí (puberťák a radní) je někdy jak z absurdní komedie.

Jak prozatím hodnotíte svou vlastní práci v městské radě? Daří se vám plnit vaše cíle nebo je to složitější, než jste čekal?

V dost věcech je to složitější. Často jste totiž konfrontováni s lidmi, kteří jsou zvyklí věci dělat rutinně určitým způsobem, a vy byste to chtěli změnit. Zároveň je také nutné respektovat hlas koaličních partnerů. Dokázali jsme se však vždy domluvit, ať již na přípravě koaličního prohlášení nebo pří standardní práci.

Nebojíte se, že by vám mohla chybět životní zkušenost nebo vzdělání v odpovědích na různá závažnější témata? Přeci jen jsou ve společnosti otázky, kterým se i zkušenější politici raději vyhnou.

Vždycky odpovídám otázkou „Co že je to ta životní zkušenost?“. Rozvod? Narození dítěte? Stárnutí samozřejmě člověka utváří a myslím, že s časem se dost mých vlastností pozmění či zahladí. Že bych však postrádal nějakou zkušenost, jež by případně mohla ovlivňovat moje rozhodování, říct nemohu.

Dostal jste se na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Plánujete do Teplic každý týden z Prahy dojíždět nebo svou činnost na radnici trochu omezíte?

Rozhodně budu každý týden dojíždět. Z Teplic to do Prahy není daleko. Hodina autem, hodina a půl vlakem. Díky Facebooku budu moci udržovat kontakt s přáteli i veřejností a v Teplicích budu v pátek, přes víkend a možná někdy ještě více. Dost věcí se dá vyřídit z Prahy přes email, čili v tomto nebude problém.

Od května jste členem TOP 09, ale prohlásil jste, že názorově blízcí jsou vám i Piráti. V čem přesně a platí to i nadále? Jste spokojený i s tím, jak se v současnosti TOP 09 profiluje?

U Pirátu se mi líbí zejména aspekty transparentního řízení státu, některé prvky přímé demokracie (s těmi je ale nutné počítat do budoucna a postupně na ně společnost připravovat) a jistá soudobost a progresivnost jejich myšlení. Z aktuální činnosti Topky jsem nadšený. Myslím, že odvádí kvalitní opoziční práci a nenechala se ještě zdeptat probabišovskou a povšechně negativní náladou ve společnosti.

Které strany nebo jejich členy naopak moc nemusíte?

Jsem velmi kritický k populistickým hnutím, ať se již jedná o ANO, SPD Tomia Okamury či Úsvit, potažmo Blok proti islámu. A s tím souvisí, že jsem dost kritický vůči všem, kteří hrají na protiuprchlickou strunu. Politici by měli veřejnost v první řadě uklidnit, zásobit objektivními informacemi, a ne jim naopak podsouvat svoje panikářské a účelové názory.

Vyhrazujete se proti tzv. „celoživotním politikům“?

Proti celoživotním politikům se nevymezuji. Je jistě prospěšné, když někdo věnuje politice všechen svůj čas a může se jí tak věnovat na plno. Já osobně ale tímto směrem jít nechci. Je to šikmá plocha. Tím nemyslím jen to, že volby mohou člověka připravit o zdroj příjmů, ale například i to, že na úrovni městských samospráv je politik téměř vždy jednou nohou v kriminále, neboť legislativa je v tomto drsná a nekompromisní. Stačí jedno pochybení, a to může mít fatální konsekvence.

Dominik FeriDominik Feri

Co byste doporučil mladým lidem, kteří by se chtěli angažovat v politice?

Rozhodně do toho jděte. Zajímejte se o dění, přispívejte svým názorem do veřejného diskurzu. Nezapomínejte, že ta skutečná, uchopitelná a dobře sdělitelná politika se dělá na komunální úrovni. Nežeňte se za sny, že v 25 letech budete v Poslanecké sněmovně. Podle mě je kouzlo v tom spoluřídit město, zlepšovat klima ve vlastním městě a osobně se tak zasadit o zvýšení kvality života občanů. Třeba v příštích volbách nemusíte uspět nebo zasednete v místním zastupitelstvu v opozičních lavicích, ale i to k politice patří, a když si to „odsedíte“, budete lépe připraveni na budoucí práci.

Hodně se věnujete tématu odsunu sudetských Němců a následnému osidlování Teplic a okolí. Proč právě toto období? Odsun Němců ovlivnil ohromné množství lidských osudů a změnil identitu města. Ta jakoby na chvíli naprosto zanikla a pak se počala znovu vytvářet. Kvůli odsunu se také na severu agregovalo velké množství problémů (nezaměstnanost, nízká občanská angažovanost atd.), na které je nutné reagovat. Samotný odsun je již vyprahlé téma. Jeho důsledky jsou ale stále živé.

Na Facebooku jste také založil stránku Sudety - nejkrásnější místo v pekle. Tvrdíte, že se tím snažíte kultivovat občanskou společnost a přispět k vyrovnání se s minulostí. Jak se vám to podle vás zatím daří?

Věřím, že ano. Minimálně ve virtuálním prostoru se tak díky stránce se slovem Sudety potkávám častěji. Zároveň začaly Sudety platit za nějaký obskurní a podivný region, což teda v rámci sebeironie kvituji s povděkem. Teď si dávám menší tvůrčí pauzu. Stále ale cítím velký potenciál, zejména s ohledem na blížící se krajské volby, kdy bude nutné aktivizovat veřejnost, aby šla volit.

Tato aktivita a některé vaše názory mohou budit v jistých lidech negativní emoce. Setkáváte se s nenávistnými projevy? Reagujete na ně?

V květnu a v červnu, tedy těsně po založení stránky, to byla jízda. Chodily mi nenávistné maily, smsky apod. Vždy jsem ale reagoval s nadhledem, a když někdo nebyl vyloženě sprostý, snažil jsem se i vysvětlit skutečné intence, v nichž stránka vzniká.

Čím si vysvětlujete, že jste některými lidmi nazýván bojovníkem za islám, islamistou apod.?

Polarizovaný celospolečenský diskurz nepotřebuje víc pojmů než „sluníčkář“ a „konvičkovec“. Neexistuje pochopení pro člověka, který je pragmatický a na věc střízlivě nahlížející. Svými filipikami na adresu IVČRN ve vztahu k Teplicím jsem si tudíž tento cejch vysloužil a již se ho asi nezbavím.

Na svém blogu jste se označil za člena spokojené generace, tedy generace, která nezažila minulý režim. Cítíte se v tomto směru skutečně spokojený?

Já jsem až nezdravě naivní. Věřím v pokrok a s očekáváním se dívám na globalizaci a to, co přijde po ní. Možná se takové optimistické smýšlení nezdá být zrovna na místě v kontextu se současnou geopolitickou situací, nicméně myslím, že právě realistický náhled, optimismus a snaha dojít shodě, nám pomůže všechny velké výzvy zdolat.

Jaký je podle vás největší problém dnešní české mládeže?

Pravděpodobně lenost, nezvídavost. Jinými slovy, že mladí neprahnou po informacích, ačkoliv žijí ve věku, kdy je jejich nabývání nejsnazší v historii. A také až přehnaná indiferentnost a sklony k průměrnosti. Nikdo se dnes nechce ze středu svých vrstevníků vydělit. Subkultury se slily do jednoho dravého centrálního proudu. Do budoucna se to ale možná změní.