Urban Dictionary definuje internetového trolla jako osobu, jejímž životním posláním je vyhledávat na internetu lidi a vést s nimi hádky o zpravidla triviálních problémech. S tím, jak se v poslední době internet stává čím dál významnějším komunikačním a sdělovacím médiem, rostou také rizika spojená s internetovým trollingem. Ten už se neomezuje pouze na „triviální problémy“, ale naopak se začíná dotýkat takových témat, jako je zahraniční i domácí politika či zdravotnictví, a stává se z něj velmi nebezpečná a účinná technika masové manipulace. Proto se internetovým trollingem a jeho vlivem na společnost začínají vážně zabývat média, internetové společnosti i vědci po celém světě.
Revírem internetových trollů jsou především sociální sítě, blogy a komentářové sekce některých zpravodajských portálů. Jinak však může mít internetový trolling mnoho forem od teenagerů, kteří jen „zabíjí nudu“, přes důchodce šířící nepravdivé informace z poplašných emailů až k lidem, kteří jsou za šíření lživých informací poměrně dobře placeni.
Přesto však existuje několik poznávacích znamení, která mají trollové společná.
· Anonymita. Internetoví trollové nepoužívají své pravé jméno a nezveřejňují své fotografie. Jejich účty na sociálních sítích jsou poměrně chudé a často se prezentují ukradenými fotografiemi.
· Radikální, urážlivé nebo provokativní komentáře. Jejich záměrem je především vyvolat hádku a vtáhnout do ní co největší počet oponentů. Útočí proto na emoce a způsobují chaos, čímž odvádějí pozornost od reálných problémů nebo ověřených faktů.
· Ignorace nebo popírání faktických informací. Trollové svá prohlášení nepodkládají věrohodnými zdroji a jakýkoli odkaz na ně buď přecházejí, nebo vehementně popírají.
Když je trolling sponzorovaný státem
Ze své podstaty internetový trolling může dobře sloužit především autoritářským režimům, které si sponzorují celé společnosti trollů, již pak šíří státní propagandu a dezinformace. Tato forma trollingu vzkvétá především v Rusku, kde vznikají celé organizace známé jako „Troll farms“ nebo „Russian web brigades“ (česky trollí farmy nebo také armády trollů). Na černo jsou zde zaměstnány stovky lidí, kteří tráví celé dny publikováním komentářů s proruským a proputinským obsahem.
V roce 2015 se podařilo poukázat na tento problém ve světových médiích ruské novinářce Ljudmile Savčukové, která se nechala sama zaměstnat v jedné z tajných organizací internetových trollů. Poté, co odešla, začala v médiích a na přednáškách po celém světě mluvit o problémech státem podporovaného trollingu v Rusku, který měl údajně ovlivnit i americké prezidentské volby. Rusko však není zdaleka jediná země, ve které stát využívá internetový trolling ve svůj prospěch. Podobné praktiky jsou v různé míře využívány také v Číně, na Ukrajině nebo v USA.
Když trolling ohrožuje zdraví
Dalším odstrašujícím příkladem sílícího vlivu online trollingu je účast trollů ve veřejných debatách o očkování. V roce 2018 byla publikována studie, ze které vyplývá, že internetoví trollové a tzv. „boti“ (programy, které produkují např. spamové komentáře nebo nevyžádané emaily) jsou v diskuzích o vakcinaci aktivnější než běžní uživatelé. Nemalé procento z nich tvoří opět členové ruských „trollích farem“. Není těžké si představit, jaké škody dokáže šíření dezinformací o tomto tématu napáchat. Pro příklad nemusíme chodit daleko – v loňském roce ztratila Česká republika status země, kde byly vymýceny spalničky, kterým se dá předcházet právě očkováním.
Co už nám nemusí být tolik jasné, je důvod, proč trollové a jejich organizace podporují antivax hnutí. Ačkoli se může zdát, že z boje proti vakcínám nikdo přímo finančně neprofituje, jedná se o silnou politickou zbraň, skrze níž lze opět manipulovat lidmi, aby sympatizovali s politikem, který zastává jejich názor. A že na toto téma voliči po celém světě opravdu slyší, dokazují například časté výroky Donalda Trumpa, jehož styl vyjadřování se občas až nebezpečně podobá tomu internetových trollů.
Když trolling ohrožuje ty, kdo se nemohou bránit
Dávno již odzvonilo podomním prodavačům hrnců. Nebezpečí teď na seniory číhá úplně jinde. Lidé, kteří přišli do styku s internetem až v pokročilém věku, jsou tváří v tvář trollingu snad nejohroženější skupinou. Většina z nich si totiž neuvědomuje rizika a nebezpečí, která je v online prostoru mohou potkat, a také nejsou zvyklí ověřovat informace. Často se tedy stávají oběťmi různých internetových pastí, typicky například řetězových e-mailů. Jedná se o hromadně rozesílané emaily, které mohou obsahovat hoaxy, poplašné zprávy, politické dezinformace nebo viry. Ačkoli se to tak nemusí jevit, tento způsob internetového trollingu má opravdu široký dosah. S řetězovými emaily se setkala drtivá většina seniorů a nemalá část z nich se aktivně účastní jejich přeposílání. Tématy těchto zpráv bývají aktuálně nejvíce diskutované a kontroverzní problémy, v poslední době tedy hlavně uprchlická krize, členství v Evropské unii a NATO, domácí politika a opět vakcíny. Senioři necítí potřebu tyto informace ověřovat, neboť e-mail zpravidla obdrželi od svých známých a s důvěrou jej posílají dál. Naštěstí se v Česku čím dál více organizací věnuje vzdělávání seniorů v této oblasti. Kurzy digitální gramotnosti pořádají univerzity třetího věku nebo různé komerční organizace, např. Elpida, o.p.s.
Co však v Česku stále chybí, je plošné zavedení digitální a mediální gramotnosti do školních osnov. Vzdělávací programy zatím silně zaostávají za rychlým rozvojem informačních technologií. Skutečnost, že děti a mladiství umějí využívat internet a sociální sítě lépe než minulé generace, nemusí nutně znamenat, že se zde umí orientovat a kriticky hodnotit informace. Přitom se dnes jedná o naprosto zásadní dovednost pro orientaci ve veřejném životě.
Navíc děti a mladiství podobně jako děti se proti trollingu a dalším formám nátlaku na internetu včetně různých forem a projevů šikany nedokáží účinně bránit. S pomocí zaměřenou na citlivé skupiny pak stále častěji přicházejí i velké technologické firmy. Jedním z nich je například projekt V bezpečí.
