Italský Vogue, Chanel či H&M v boji za udržitelnost | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Italský Vogue, Chanel či H&M v boji za udržitelnost

Barbora Doubravová

Módní časopis Vogue Italia vydal v lednu 2020 svoje první číslo bez jediné fotografie. Letošní předávání Oscarů zaplnily celebrity v róbách, které již oblékly v minulosti, a obchod H&M nabízí eco-friendly bundu vyrobenou z ananasových listů. Světové módní značky po letech konzumu možná začínají konat ve prospěch ochrany planety a udržitelnějšího životního stylu. Tyto kroky odpovídají na znepokojující zjištění, dle kterých móda spotřebovává více energie než letecký a lodní průmysl dohromady. Na výrobu jedněch džínů je potřeba kolem sedmi a půl tisíce litrů vody.

Podle OSN je módní průmysl zodpovědný za zhruba deset procent všech emisí skleníkových plynů a dvacet procent veškeré spotřeby vody. Velké množství oblečení je totiž ušito z bavlny, jejíž pěstování je vysoce náročné na vodu. Podle průzkumu iniciativy Make Fashion Circular (pod záštitou Ellen MacArthur Foundation) se každou sekundu odveze na skládku nebo se spálí množství odpovídající jednomu popelářskému vozu s textilem. Ročně se vyhodí odhadem 500 miliard dolarů kvůli tomu, že je oblečení málo nošeno a zřídkakdy recyklováno.

Pokud se nic nezmění, módní průmysl do roku 2050 spotřebuje čtvrtinu světového uhlíkového rozpočtu (uhlíkový rozpočet ukazuje, kolik uhlíku již lidstvo ze zemských sedimentů zoxidovalo a kolik ho ještě zoxidovat může, aby byla naděje, že globální oteplení nepřesáhne hranici 2 °C, pozn. red.). Praní prádla každoročně uvolňuje do oceánu půl milionu tun plastových mikrovláken, což odpovídá více než 50 miliardám plastových lahví. Módní průmysl je druhým nejvíce znečišťujícím odvětvím na světě.

Vogue bez fotografů

Italský Vogue vytiskl své lednové číslo pro rok 2020 pouze ilustrované, tedy bez jediné fotografie. Podařilo se tak vytvořit první udržitelnější a k životnímu prostředí šetrný časopis. Šéfredaktor Emanuele Farneti krok vysvětlil tím, že popsal, co vše je potřeba k sestavení jednoho klasického čísla Vogue s fotografiemi. „Zapojení sto padesáti lidí, asi dvacet letů a asi tucet cest vlakem. Čtyřicet aut v pohotovostním režimu. Šedesát mezinárodních dodávek. Světla zapnutá nejméně deset hodin v kuse a částečně poháněná benzínovými generátory, zbytky jídla z cateringu, plast k zabalení oděvů, elektřina pro dobíjení telefonů, fotoaparátů…,“ uvádí Farneti na svém instagramovém profilu při uvedení čísla. Místo toho tedy najal umělce, aby dokázal, že lze „oblečení předvést, aniž by bylo fotografováno“. Šéfredaktor dále připomíná, že je to poprvé, co má Vogue Italia ilustrovanou obálku, a obecně nikdy nevyšel žádný Vogue, ve kterém by fotografie nebyla primárním vizuálním médiem. 

Musí přijít razantní krok od státu, výrobu plastů je třeba omezit, říká Pavel Doležel

Ilustrovaný Vogue Italia vyšel se sedmi různými titulními stranami zpracovanými sedmi umělci. Italská multimediální tvůrkyně Vanessa Beecroft například představila shrbenou postavu, která jako by se pokoušela zkroutit své tělo tak, aby se vešlo na obálku časopisu. Cassi Namoda, mozambicko-americký malíř, ukázal na své obálce plakající modelku, která sedí na okraji červené židle. Blízko její hlavy je komár a z něho kape krev. Ten má dle časopisu symbolizovat globální oteplování. 

Není to poprvé, kdy se italský Vogue ve svém čísle vyjadřuje ke společenským záležitostem. V roce 2008 bývalá šéfka Franca Sozzani publikovala vydání pouze s modelkami černé pleti. Sozzani dále vytvořila například číslo s tématikou domácího násilí, které obsahovalo fotografie modelek od krve, nebo vydání inspirované únikem ropy energetické společnosti BP. 

Současný šéfredaktor Farneti chtěl dát dle svých slov především najevo, že je důležité v módním průmyslu pro změnu opravdu něco dělat, nikoliv jen vydávat prohlášení a sliby. Vogue Italia od příštího roku údajně začne balit své časopisy do 100% kompostovatelných plastových obalů. V prosinci 2019 navíc podepsalo všech 25 šéfredaktorů magazínů Vogue nový soubor zásad, mezi něž patří i závazek k udržitelnosti.

Pálení oblečení jako impulz

V létě 2018 čelil britský výrobce luxusního zboží Burberry velké vlně pohoršení, když přiznal, že za rok 2017 nechal spálit neprodané oblečení a parfémy v hodnotě 28,6 milionu liber (830 milionů korun). Po mediálním tlaku i apelu environmentálních organizací Burberry deklarovalo, že s takovou praxí okamžitě přestane. „Moderní luxus znamená, že musíme být společensky a ekologicky zodpovědní,“ uvedl v oznámení výkonný ředitel značky Marco Gobbetti. Tato praxe se ovšem ukázala jako běžná i u jiných exkluzivních značek, které si zničením nevyprodaného zboží slibují udržení prestiže a znemožnění prodeje svého oblečení ve slevách. Z pálení neprodaných výrobků byla obviněna také společnost Louis Vuitton nebo Nike. V roce 2017 obvinili H&M ze spalování 12 tun neprodaného, ale použitelného oblečení. 

Firma Burberry také uzavřela partnerství s projektem Make Fashion Circular, jehož cílem je v rámci takzvané cirkulární ekonomiky zabránit plýtvání v módním průmyslu. Ve svém reportu představuje vizi systému, „ve kterém jsou oděvy navrženy tak, aby vydržely déle a více se nosily. Nové obchodní modely umožní, aby se oblečení dalo pronajmout, znovu prodat nebo snadněji recyklovat. Při výrobě a používání oděvů se rovněž nebudou uvolňovat toxické ani znečišťující látky.“ 

Klíčovými partnery celého projektu se vedle Burberry stali Stella McCartney, Tommy Hilfiger, Calvin Klein, ale i H&M. Právě švédská společnost H&M založila v rámci udržitelnějšího přístupu koncem minulého roku ve Stockholmu novou iniciativu na pronájem oblečení. Zákazník si v půjčovně, která se vzhledově příliš neliší od jejich běžného obchodu, může oděv vypůjčit na 30 dní, následně jej musí vrátit nebo si ho pořídit.

„Po Klimakempu má strach konkrétní tvary,“ říká účastnice Dorota Vašíčková

Udržitelnost tohoto recyklačního systému se však zdá být sporná. Obrovské množství oblečení vyráběné řetězci spolu se vzrůstající poptávkou spotřebitelů znamenají, že by fast-fashion značky jako H&M potřebovaly dvanáct let na to, aby mohly zrecyklovat množství, které vyprodukovaly za pouhých čtyřiadvacet hodin. O čem tedy v tomto kontextu vypovídá jejich snaha? Je pak uvěřitelná? H&M povzbuzuje spotřebitele, aby recyklovali své staré oblečení, zatímco samo alarmujícím tempem pokračuje ve vytváření spotřebního problému. 

Kroky ke změně nekončí u snahy omezit plýtvání. V roce 2019 se na summitu G7 250 módních značek připojilo k ekologickému boji. Oděvní velikáni jako Chanel, Stella McCartney, Michael Kors nebo Nike podepsali „Fashion Pact“ iniciovaný francouzským prezidentem Macronem a Françoisem-Henrim Pinaultem, majitelem Gucci. Dohoda zahrnuje tři klíčové závazky: zastavit globální oteplování dosažením čistých nulových emisí do roku 2050, obnovit biodiverzitu a chránit oceány.

Materiál v centru pozornosti

V srpnu 2019 se celý svět soustředil na požáry v amazonském deštném pralese v Brazílii, které v té době dosáhly své největší intenzity vůbec. Každou minutu došlo ke spálení plochy pralesa s rozměry jednoho a půl fotbalového hřiště. Amazonský prales je jako největší deštný prales na světě životně důležitým úložištěm uhlíku a hraje tedy zásadní roli ve zpomalení globálního oteplování. Požáry v Brazílii probudily největší oděvní giganty. Zejména výroba kožených produktů a tkanin, jako jsou viskóza, hedvábí a modál, je totiž spojena s degradací deštných pralesů. Francouzský koncern LVMH (majitel značek jako Louis Vuitton nebo Dior) daroval 10 milionů eur ve snaze pomoci v boji proti požárům, zatímco H&M nebo firmy Timberland a Vans uvedly, že přestanou nakupovat kůži z Brazílie.

Neekologičnost některých tkanin vybízí k vývoji a používání nových. Výstava Fashioned from Nature začínající na jaře 2018 například předvedla některá inovativní řešení v této oblasti. Šlo o kůži vyrobenou ze slupek vyřazených hroznů nebo látky vypěstované z bakterií. Kolekce H&M Conscious Collection z jara 2019 představila třeba koženou bundu a kovbojskou obuv vyrobenou z materiálu Piñatex, přírodní alternativy kůže, která se získává z listů ananasu. Boty z ananasových listů jste si mohli pořídit za necelé tři a půl tisíce korun. H&M dále představilo třeba udržitelnou hedvábnou tkaninu vyrobenou z vedlejších produktů citrusové šťávy. Je však nutné dodat, že většina oděvů značky, ať už zabrousíte na jejich stránky, nebo do obchodu, na ekologické složení úplně nedbá a ve složení má nadále uvedenou klasikou bavlnu či polyester. Je třeba si uvědomit, že společnosti typu H&M cílí hlavně na zisk. Obchody praskající ve švech lákající na slevy a sociální sítě plné nejnovějších trendů jsou zkrátka s udržitelnou módou v rozporu.

Jeden z nejčastějších materiálů pro výrobu oděvů, klasická (tedy neorganická) bavlna, není příliš šetrná k životnímu prostředí. Přestože je to přírodní materiál a je biologicky rozložitelná, vyžaduje k pěstování hodně pesticidů, které obsahují chemikálie, a ty jsou škodlivé pro lidi i planetu. Její produkce se také pojí s velkou spotřebou vody, jak už bylo zmíněno. Strašákem pro ekologickou módu je polyester, který bývá sice cenově nejdostupnější, ale je vyráběný z toxických chemikálií škodlivých pro životní prostředí a z neobnovitelných zdrojů jako je ropa. Je navíc biologicky nerozložitelný. Organická bavlna je pak ekologičtější než bavlna klasická, protože se při její produkci spotřebovává méně pesticidů a chemikálií, avšak i tak k pěstování potřebuje velké množství vody. 

Komentář: Miliardy pro Notre Dame, ticho pro pralesy

Například řetězec Zara se také snaží nezaostávat a zavázal se, že do roku 2025 bude všechno oblečení vyrábět z udržitelných materiálů. Len, konopí nebo bambus jsou ještě mnohem udržitelnější a šetrnější varianta než organická bavlna. Inovativním a velmi ekologickým materiálem je také tencel neboli lyocell, což je lehká celulózová textilie, jejíž základní surovinou je dřevo. Lyocell je o 50 procent vstřebatelnější než bavlna a vyžaduje na výrobu méně energie i vody. Běžná konfekce H&M nabízí například džíny vyrobené převážně z lyocellu za cenu patnáct set korun, tričko ze 100% lyocellu pak vyjde na necelých sedm set.

Zelený koberec?     

Udržitelnost v módě začíná být čím dál výraznějším tématem také pro světově známé osobnosti. V rámci nedávného předávání Oscarů se na ikonickém červeném koberci předvedlo množství celebrit v róbách, které již na sobě měly v minulosti, a ukázaly tak souhlasný tón směrem k udržitelnosti a ochraně planety. Herečka Margot Robbie oblékla šaty značky Chanel, avšak z kolekce z roku 1994. Herec Joaquin Phoenix měl na sobě stejný oblek od Stelly McCartney, který nosí na všechna předávání cen a ceremonie po celou sezónu. Filmové ceny Britské akademie (BAFTA) letos projevily snahu být uhlíkově neutrální akcí a vyzvaly všechny účastníky, aby se snažily na slavnost obléct udržitelně, tedy zvolit něco vypůjčeného nebo oděv, který již vlastní.

To, že na Oscarech vidíme s odstupem času stejné šaty, je možná zanedbatelná změna, ale i takový krok třeba dovede sehrát svou roli a rozšířit povědomí o problému neekologické výroby a nakupování módy. Oděvní velikáni začali spojovat síly a hledat nová řešení k omezení plýtvání, neodmyslitelně si však s sebou nesou i šrámy v podobě ničení neprodaného sortimentu a produkování gigantického množství oděvů pouze kvůli trendům aktuální sezóny. My můžeme přispět třeba alespoň tím, že věnujeme v obchodě pár sekund pohledu na cedulku se složením a každý nákup si racionálně promyslíme. Ale stačí to?

Autor: Barbora Doubravová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!