„Každý mladý člověk, kterého motivujeme přijít k volbám, bude pro nás úspěch,“ říká jedna ze zakladatelek vzdělávacího projektu Stužák

Vzdělávací projekt Stužák

Vzdělávací projekt Stužák Zdroj: Stužák

Vzdělávací projekt Stužák
Vzdělávací projekt Stužák
Vzdělávací projekt Stužák
Vzdělávací projekt Stužák
Vzdělávací projekt Stužák
11
Fotogalerie

Na debatě o neformálním vzdělávání se jí dostalo užitečné rady: „Pokud chceš změnit vzdělávací systém, vytvoř projekt, který bude tak kvalitní, že za tebou ministerstvo přijde samo. Naopak to nikdy nefunguje.“ To si vzala studentka politologie Barbora Urbanová k srdci a spolu s Janou Soukupovou, autorkou myšlenky, spoluzaložila Stužák, neformální vzdělávací projekt, který chce otřást základy zavedené výuky v Česku.

Ačkoliv sama není o mnoho starší, o středoškolských studentech mluví jako o dětech. Když je na svůj nešvar upozorněna, pobaveně se rozesměje. „Uvědomuji si, že to nejsou děti, beru je jako rovnocenné partnery, přesto se mi ale to oslovení líbí,“ říká Barbora Urbanová, zakladatelka vzdělávacího projektu Stužák.

Pracovní název projektu byl Platforma občanského vzdělávání. „Dlouho jsme nemohli vymyslet nic chytlavějšího. Od začátku jsme ale pracovali s ideou, že studenti vysokých škol půjdou učit žáky středních škol. Takže ten Stužák z toho vyplynul docela přirozeně, jen to trvalo chvíli vymyslet,“ směje se studentka politologie.

 

Projekt stojí na principech neformálního vzdělávání. V průběhu posledních čtyř měsíců vytvořila Urbanová a její kolegové tým 29 studentů, kteří ve větších či menších skupinách připravují přednášky z oborů, které sami studují. „Máme velkou podporu z naší katedry politologie na VŠE. Podílí se na něm i učitelé, ti si nás vzali pod svá křídla a pomohli nám lekce sestavit,“ vysvětluje Urbanová s tím, že zachování vysoké úrovně výuky, ač neformální, je jednou z jejích hlavních priorit.

Cílem Stužáku je zvýšit zájem mladých lidí o politické dění. „Podle mě těmhle dětem chybí znalost toho, co to vlastně znamená být občanem. Nejeví zájem o politiku, nechodí k volbám. A to mě samozřejmě jako politologa štve,“ říká Urbanová, která tento nezájem přisuzuje hlavně nedostatečné veřejné debatě o politických otázkách. Středním školám chce proto nabízet přednášky týkající se práva, politologie, marketingu, politického PR, bezpečnostních otázek, kritického myšlení a mediální či finanční gramotnosti. „Je pravda, že náš záběr je dost široký, ale já mám pocit, že to spolu všechno ve veřejném prostoru více či méně souvisí,“ domnívá se Urbanová.

 

„Daná témata jsou na školách vyučována nedostatečně. Nemyslím si, že učitelé je dostatečně neznají. Myslím si jenom, že je neumí učit dostatečně hravě,“ vysvětluje mladá politoložka s tím, že se svým projektem chce vytvářet prostředí, kde se „děti“ nebudou bát o daných oblastech diskutovat a přemýšlet. „Podle mě často vypuknutí diskuse brání přítomnost učitele. V naší přítomnosti jsou studenti daleko otevřenější,“ říká.

Marihuanu nelegalizujeme

S občanským vzděláváním má členka Klubu mladých politologů při Vysoké škole ekonomické už předchozí zkušenosti. S minulým projektem stihli za pět měsíců objet patnáct škol a oslovit více než tři sta studentů. „Hodně dbáme na zpětnou vazbu, takže na každý workshop s sebou vozíme dotazníky, které po skončení rozdáváme studentům. Musím říct, že 90 % feedbacků, co dostáváme, je pozitivních,“ říká spokojeně Urbanová. „Navzdory tomu se spousta učitelů politických témat stále bojí. Mají strach, aby je někdo neobvinil z šíření nějaké propagandy,“ vysvětluje Urbanová nesouhlasně.

 

Podle jejích představ by měly devadesátiminutové workshopy probíhat jako součást výuky a být tedy pro studenty zvolených tříd povinné. Výuka bude doplněna o simulační hry. „Vytvoří si vlastní strany, budou mít levici, pravici, střední proud. Dostanou určitá zadání, jak mají postupovat při přijímání určitého zákona, tedy jaké k němu mají stanovisko. Bude na nich, aby vedli vlastní diskuse, třeba v kuloárech, a přemlouvali nerozhodné poslance, aby se přiklonili na jejich stranu,“ popisuje Urbanová s tím, že hra žákům osvětlí fungování legislativního procesu i podstatu politického spektra.

Stužák by se od jejího minulého projektu co do obsahu příliš lišit neměl. „Chceme, aby to byla skutečně škola hrou,“ říká Urbanová s tím, že s kolegy vedli dlouhou debatu o tom, jestli by žáci měli schvalovat skutečné zákony nebo ne. „Chtěli jsme nechat děti rozhodovat třeba o legalizaci marihuany, ale nakonec jsme to zamítli, a vymysleli zcela smyšlené scénáře, aby to mělo nějakou úroveň,“ směje se.

„Politologické workshopy už máme promyšlené z minulého programu, z ostatních oblastí vznikají touhle dobou,“ říká Urbanová s tím, že všichni účastníci pracují na projektu zcela dobrovolně a bez jakékoliv peněžní odměny.

Ministerstvo nás neodradí

„Mým nejvyšším cílem by bylo promluvit si o našich metodách se zástupci Ministerstva školství,“ říká Urbanová. „Ze svých zkušeností už vím, že přístup ministerstva ke vzdělávání nezměním. O to už se pokoušeli daleko schopnější a zkušenější lidé než jsem já,“ směje se Urbanová s tím, že by chtěla debatu na dané téma alespoň otevřít. „Přála bych si, aby ti lidé z ministerstva Stužák viděli a řekli si: ‚To je super‘ – nebo ‚To je hrozný‘. To je ve finále jedno, ale hlavně aby o tom s námi diskutovali.  Přála bych si, aby neformální vzdělávání dostalo místo a stalo se rovnocenným partnerem toho formálního,“ dodává Urbanová.

Nad otázkou, co by musel projekt splnit, aby ho považovala za skutečně úspěšný, se na chvíli zamyslí. „Průzkumy OECD ukazují, že 57 procent mladých lidí do 29 let vůbec nejeví zájem o politiku. Kdyby se do příštího měření tato čísla, třeba i díky našemu projektu, dostala pod 50 procent, to bych považovala za skutečný úspěch,“ uzavírá s úsměvem.