Komentář Daniela Hendrycha: Věk není garancí politické autority | E15.cz

Komentář Daniela Hendrycha: Věk není garancí politické autority

Daniel Hendrych

Jaroslav Faltýnek se v Otázkách Václava Moravce (1. 7.) během debaty o nominačním zákoně zeptal předsedy Poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na to, kolik je mu roků a svou tirádu zakončil oduševnělým tvrzením, že není možné, aby „takový chlapec tady říkal tyto věci jako“. Proč je dnešní politika natolik určována generačním střetem?

Jako první se logicky nabízí spojení s (ne)slavným výrokem komunisty Miroslava Štěpána, že „neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident“. Přehlíživým postojem vůči mladým lidem politik obvykle zakrývá vlastní bezradnost. Faltýnek ve své omezenosti a zahnán do kouta nedokázal přijít s ničím jiným než s primitivním útokem na oponentův věk.

Stojí za povšimnutí, že zatímco Faltýnek svou kariéru založil na podlézání miliardářovi, Michálek působil například v USA na University of Michigan. Tolik asi ke kompetenci dotyčných. Když se někdo snaží vypadat jako autorita pouze skrze svůj věk, nelze o něm smýšlet jako o oprávněné autoritě. Problematické zde však není pouze to, že se Faltýnek projevil jako kovaný normalizační bolševik.

Pokud se na věc podíváme z více globálního měřítka, dobírání si mladých lidí není nic neobvyklého. Především v USA je generace „mileniálů“ pravidelně obviňována z lenosti či rozmazlenosti. Nejhlasitější kritici jsou přitom z generace poválečných „baby boomerů“, která vyrůstala v době mimořádného hospodářského růstu a jejich životní náklady včetně školného byly výrazně nižší.

Mladí lidé veřejná témata vytěsňují, protože nechápou jejich význam, říká předsedkyně spolku Stužák

Jsou to bohužel politici ze starší generace (s výraznou podporou podobně starých voličů), kteří způsobili současnou situaci. Obvinit je tak ze současných globálních problémů, primárně klimatické změny a masivní socioekonomické nerovnosti, tudíž není přehnané, nýbrž velice přesné.

Pokud se zaměříme na situaci v ČR, můžeme vidět, že mezi elektoráty hnutí ANO a Pirátů existuje diametrální rozdíl. Podle volebního modelu Medianu pro ČT v posledních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo ANO s 41 procenty voličů u lidí nad 60 let a pouze u lidí ve věku od 18 do 34 skončili až na třetím místě se 14 procenty, přičemž v této demografické skupině zvítězili Piráti s 22 procenty. Kromě vzdělání či ekonomických faktorů se tak věk ukazuje jako velice důležitý indikátor politických preferencí.

Tato dělící linie se naplno projevila i na Západě – během referenda o setrvání v EU a především u amerických prezidentských voleb v roce 2016. Americké mileniály tehdy pobláznil senátor Bernie Sanders, který se sám označoval za demokratického socialistu, jenž hledá inspiraci ve skandinávském modelu sociálního státu a slibuje spravedlivější Ameriku pro všechny bez ohledu na pohlaví, původ, náboženské přesvědčení, sexuální orientaci atd. Naproti tomu většina Američanů nad 50 let zvolila bigotního Trumpa, který během kampaně volal po absolutním zákazu vstupu muslimů na území Spojených států.

Také v ČR mladí lidé upřednostnili liberální stranu, která nesází na strach, před ufňukaným oligarchou s autokratickými sklony. Nakonec největší chybou nás mladých je to, že se k volbám nedostavujeme v natolik hojném počtu jako ti, kteří převážně volí pro Brexit, Trumpa a Babiše.

Komentář Jaroslava Denemarka: Prvenství Babišovy vlády nás budou stát hodně

Lidé jako Faltýnek nás chtějí umlčet, protože ví, že stojíme proti nim. To, že se mladí lidé postaví na odpor, je největší noční můrou podobně uvažujících politiků.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!