Dejte lajk k fotce polonahé středoškolačky a vyberte tu, která získá stáž v naší jaderné elektrárně. Temelínská soutěž krásy, v níž měla vítězka kromě čtrnáctidenní stáže získat také titul Maturantka energie, obletěla doslova celý svět. Ne díky záměru zviditelnit technické obory, ale kvůli čirému sexismu. Opravdu máme zapotřebí propagovat technické obory takhle prodejně?
Odsuzujících reakcí se soutěž dočkala hned u příspěvku na Facebooku. Zarazila totiž nejen ženy, ale i muže, kteří se distancovali od lajkování komentáři typu: „A takhle se budu tvářit, až to tu pošlu do povětří.“ nebo „A neměla by to jednoduše vyhrát ta, co předvede nejlepší odbornou práci než ta s nejlepší postavou?“. Podobně negativními a ironickými komentáři nešetřily ani zahraniční zpravodajské weby, včetně americké CNN: „Zdá se, že se česká jaderná elektrárna více zaměřila na vzhled než kvalifikaci, když vyhlásila soutěž v plavkách – ano, v plavkách – k výběru stážistek,“ divila se na webu redaktorka CNN Nancy Colemanová.
Chceš být modelka? Ozvi se jaderné elektrárně
I kdybychom přimhouřili obě oči a měli před sebou fotky z laboratoře, kde by středoškolačky opravdu na něčem pracovaly, není možné upřednostňovat studentky na základě těchto kritérií. Fotky středoškolaček pózujících v plavkách a přilbách u poeticky zrezivělého zábradlí na vrcholu chladící věže však nejsou vyšším levelem nevkusu a porušení etiky jen proto, že by se spíše hodily do portfolia modelek, které jejich vizáž a tělo živí. Organizátoři soutěže a samotná temelínská elektrárna totiž tímto způsobem vyslali zprávu o tom, že když se takhle dají vybírat i stážistky na odbornou stáž, není něco v pořádku. Alespoň v jejich představách o ženách ve vědě ne.
I po masovém odsouzení soutěže si ale organizátoři soutěže a Temelín dál hráli na ty, kterým neprávem někdo ubližuje: „Nechtěli jsme se soutěží nikoho dotknout. Smyslem zapojení do soutěže byla podpora technického vzdělávání. Pokud však původní vize vyvolala pochybnosti či znepokojení, velmi nás to mrzí a omlouváme se.“ Taková omluva není uvědoměním si chyby o překročení několika hranic najednou. Vážně chtěli technické obory propagovat tím, že se sice nehodlají vzdát genderových stereotypů, ale jsou ochotní dát si na promo fotky polonahé středoškolačky? Tím možná nalákají některé středoškoláky ovládané hormony, ale těžko takové PR zapůsobí na slečny, které by jim naopak mohly nabídnout své znalosti.
Oficiální prohlášení o záměru navíc úplně nekoresponduje s popisky u soutěžních fotek. U fotky Radky Erbanové, „modrooké blondýnky z Dolní Kalné“, mimo jiné stálo: „V soutěži chce nasbírat nové zkušenosti a doufá, že jí otevře dveře dál do světa modelingu. Má ráda adrenalin a ráda by vyzkoušela tandemový seskok. Podaří se jí ve finále zvítězit a získat vysněnou modelingovou smlouvu?“ Vítejte v roce 2017, v roce, kdy modelingové smlouvy zprostředkovávají jaderné elektrárny.
Když chceš něco dokázat, musíš být dokonalá
Proč vlastně společnost touží po dokonalosti vždy a při každé příležitosti a klade tak na dívky a jejich psychiku zbytečné nároky? Podobné soutěže navíc nejsou výjimkou – soutěž krásy pod názvem Miss UK byla dlouhá léta součástí dění na Univerzitě Karlově, ta se však od ní distancovala jakožto od podpory společenských stereotypů už před třemi lety.
Je docela zarážející, že soutěže typu Maturantka roku jsou pořád určitou skupinou lidí oblíbené. Přitom jen přikládají pod vatru genderových stereotypů a tlaku na středoškolačky. Pod pojmem Maturantka roku bychom si měli představit slečnu, která získala už ve třetím ročníku na střední škole stipendium na prestižní zahraniční univerzitu, přispěla na poli vědy svým maturitním projektem, rozjela projekt podporující místní lidi bez domova nebo zajistila, aby se ve školní jídelně přestaly jíst polotovary. Jenže titul Maturantky roku nebo Miss většinou nosí sebevědomé slečny s vrstvou líčidel na obličeji a v plavkách, protože si to mohou dovolit díky své bezchybné postavě, a ke všemu mají tendence ukazovat se takhle co nejvíce lidem. Opravdu si taková slečna zaslouží být Maturantkou roku víc než ta, co se roky učila ve snaze dosáhnout svých cílů, ale bohužel má nějaká kila navíc?
Je dobře, že se společnost čím dál více začíná zajímat o rovnoprávnost, pokud nejde jen o rovnoprávnost „na oko“. Ať Temelín propaguje technické obory a nabízí stáže, ale když už chce pobídnout k technickému vzdělávání dívky, tak ať mají mít šanci všechny, ne jen ty, které si chtějí nechat olajkovat postavu. To totiž celou rovnoprávnost podkopává výzvou „svlékni se a dostaneš stáž“. Proč by se měly dívky kvůli stáži účastnit soutěží krásy, když kluci taková „privilegia“ nemají a pro získání práce se nemusí promenádovat polonazí v plavkách? Žena nejspíš nemá právo na to být jen chytrá. Musí být podle názorů druhých rovnou dokonalá (= krásná), abychom ji uznávali.
Všudypřítomný kult krásy
Měli bychom si dávat pozor, co mladým lidem nutíme za ideály. Není fér brát těm „méně hezkým“ sebevědomí. Nevědomky na ně totiž křičíme: „Nejsi hezká podle měřítek, nemáš nárok na stáž. No a co, že máš mozek, ten máme všichni, navíc mužské mozky oceníme víc, od tebe chceme reprezentativní tvář a tělo. Nejsi pěkná, nemáš ve vědě co dělat, nikdo není zvědavý na nevzhledné vědkyně.“ Zároveň vede toto upevňování genderových stereotypů a důraz na vzhled nebezpečně k tomu, že učíme této „výhody“ využívat v podstatě už od „dětských“ let. Ukazujeme jim, že fráze „jsi hezká, zaplatí ti panáka“ nefunguje jen u baru. Jsi hezká, budeš to mít vždy a všude jednodušší. Jsi hezká, ukaž víc než tvoje kolegyně, která schovává své silnější ruce a postavu, a povýší tě dřív. Tak se usměj, svlékni se a budeš mít ve světě mužů všechno, co chceš.
