Komentář: Studenti by ze školy měli odcházet mediálně gramotní

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Thomas8047

ilustrační foto
ilustrační foto
ilustrační foto
ilustrační foto
ilustrační foto
6
Fotogalerie

K tomu, abychom se dozvěděli o současném dění, jsou nám k dispozici média různé kvality. Je jich nepočítaně. Některá nám poskytují ověřená fakta, jiná se spokojí s polopravdami nebo se nás snaží cíleně dezinformovat. Ve schopnosti je mezi sebou rozlišovat se často přeceňujeme a škola se nám jen zřídka snaží naši mediální gramotnost zlepšovat.

Přitom by to měla být právě škola, kdo pokládá základy pro orientaci v současném světě. Rozpoznat média, která šíří propagandu či svévolně nakládá s fakty, vyučuje na školách jen velmi málo pedagogů. A když, tak většinou z vlastního uvědomění si závažnosti této problematiky. Na místě je přitom systémová změna k větší mediální gramotnosti.

Touto systémovou změnou by se mělo stát zavedení mediální výchovy na školách. Na některých už se sporadicky vyučuje, velkého důrazu a prostoru se jí však nedostává. A mnohdy jde spíše o osvojení si práce s kamerou, nikoliv o kritický přístup k novinám, zpravodajským serverům a jiným zdrojům informací.

„S výukou mediální gramotnosti by se mělo začínat ve věku, kdy se k novým médiím děti dostanou. Nemělo by jít pouze o výuku v rámci školy, ale také v rámci rodiny,“ tvrdí Roman Máca z think-tanku Evropské hodnoty a uvádí příklad: „Pokud rodiče dítěti dají kolo, nejdříve si prověří, jestli dítě zná dopravní předpisy a až potom ho vpustí na silnici. Podobně by to mělo fungovat, když děti dostanou třeba tablet.“

Předmět mediální výchovy by měl poskytovat vhled do toho, za jakým účelem nám jednotlivá média předávají svůj obsah: Chtějí nás informovat a zaujmout nás jejich seriózností? Chtějí od nás co nejvíce kliků na webu, aby měla největší zisky z reklamy? Chtějí nám podsouvat názory, když se chceme pouze dočíst, co se právě stalo? Chtějí nám poskytovat falešná fakta, abychom nedůvěřovali už vůbec ničemu? Takové otázky by si předmět měl nejen klást, ale především se na ně snažit i odpovídat.

Cílem předmětu by mělo být, aby studenti jen slepě nevěřili všemu, na co na internetu narazí, nebo naopak nebyli nadměrně skeptičtí ke všemu, o čem čtou. „Mladí lidé často zpravodajství, politiku atd. významně nesledují. Chytají pouhé střípky a v mnoha případech čerpají informace pouze z prostředí sociálních sítí, kde se, jak známo, šíří mnoho různých hloupostí, hoaxů a explicitního obsahu, který s reálným stavem věci mívá pramálo společného,“ popisuje Máca. Předmět by jim měl pomoci se v těchto mediálních obsazích zorientovat a vyhodnocovat je.

Existují samozřejmě média s odlišným náhledem na svět, důležitá je však jejich preciznost v práci s informacemi. Dodnes by měl platit slavný citát editora britského Guardianu C. P. Scotta: Comment is free, but facts are sacred, volně přeložený jako „fakta jsou daná, názor je na každém“.

Studenti by si po absolvování předmětu měli být ale také vědomi toho, že do českého mediálního prostoru silně zasahuje vliv Ruska. „Tyto v Česku působící ruské servery pracují povětšinou tak, že se snaží zlikvidovat pravdu a ukázat, že pravda jednoduše neexistuje. Že existuje pouze více pohledů na danou věc,“ uvádí Máca. Nejde už jen o jiný náhled na svět, když se tyto servery, jako například ruským státem řízený Sputnik, snaží zabít pravdu a zpochybnit jasně daná fakta. Následkem působení těchto serverů je podle Mácy to, že „jedinec se v záplavě informací ztrácí, upadá jeho zájem a je také snáze manipulovatelný.“

Doplňkem předmětu může být učení se rozpoznávat argumentační fauly, nastínění rozdílu mezi veřejnoprávními a komerčními médii a mezi blogovým příspěvkem a novinovým článkem. A pokud by předmět dostal dostatek prostoru, dojít by mohlo i na zmiňované natáčení videí.

Díky mediální výchově by budoucí generace měly předpoklad být mediálně gramotné a zároveň by se tyto generace měly stát dostatečně zorientované v rozšiřujícím se online prostoru. Ale proměna českého školství zahrnující mediální výchovu, která bude fungovat, tu zatím tristně chybí.