Perpetuum: Jak standardizované testy ničí vzdělávání | E15.cz

Perpetuum: Jak standardizované testy ničí vzdělávání

Markéta Popelářová

V souvislosti s nadávnými debatami okolo státní maturity publikujeme text, který původně vyšel v magazínu Perpetuum a který zprostředkovává americkou zkušenost s celoplošným testováním očima stanfordské profesorky. Co vás napadne, když se řekne slovo „testování“? Znamenají testy pro americké studenty jen nadbytečnou zátěž, nebo jsou potřebným nástrojem k hodnocení získaných vědomostí?

Linda Darling-Hammond, profesorka kalifornské Stanfordské univerzity, hovořila při příležitosti konference TEDxStanford o testování a jeho přínosu do našeho života.

Dle ní jsou multiple-choice kroužkovací testy v mnoha vzdělávacích systémech oblíbenou formou testování vědomostí. Dlouho se učíme, jak nad takovými testy vyzrát, ale přinese nám tato dovednost něco užitečného do našeho dospělého života?

Úspěšnost v těchto testech v žádné míře nepředpovídá naši úspěšnost v reálném životě. Stalo se vám snad už někdy, že byste se v práci zhostili nového úkolu a k dispozici byste měli pět předpřipravených možných řešení?

V Googlu se za nepovedené vysvědčení stydět nemusíte

I v celosvětově známé společnosti Google již dávno nehledí na školní výsledky. Zjistili totiž, že výsledky ze školy nemají žádnou souvislost s tím, jak se jejich novým zaměstnancům bude v zaměstnání dařit. Dnes se při přijímacím pohovoru zaměřují na něco zcela jiného, a to na schopnost učit se novým věcem. Podobný trend je možné sledovat na celém pracovním trhu – zvyšuje se poptávka po schopnosti řešit komplexní problémy, úpadek je naopak znatelný třeba v poptávce po manuální zdatnosti, která byla přebrána novými technologiemi. Testy s více možnými odpovědmi jsou ovšem zaměřeny na namemorovaná fakta a rozhodně nepodporují kreativní myšlení.

Situace ve světě se mění v souvislosti s neustále rychleji rostoucím množství informací a znalostí. Jen mezi lety 1999 a 2003 bylo lidstvo obohaceno o více poznatků než během celé své historie. A co to znamená pro našeho vzdělávací systémy? Že není možné toto množství nových poznatků naporcovat a vměstnat do školních osnov, donutit žáky mechanicky si zapamatovat tato fakta a poté je zase vrátit na papír během testu. Děti, které budou žít v budoucnu na naší planetě, budou potřebovat daleko lepší schopnosti, než jen vybrat z pěti nabídnutých odpovědí tu jednu správnou.

Ústní vs. písemné: Jak zkoušet na vysoké škole

Jak se ovšem zdá, tento poznatek neberou na vědomí lidé, kteří stojí ve vedení vzdělávacích systémů. Například v USA se od roku 2002 míra použití standardizovaných testů zvedla o 300 % (v poměru s rokem 2015, započteny jsou jen testy ustanovené vládou). Daleko více standardizovaných testů bylo napsáno z rozhodnutí pocházejících z nižších úrovních, například z rozhodnutí školy. Celkem 45 % amerických učitelů také přiznalo, že kvůli standardizovaným testům zvažovalo podání výpovědi ve svém zaměstnání. A někteří z nich tak i učinili.

Vzdělávání bez zbytečného testování?

Jak tedy opustit zaběhnuté koleje a do školy přinést výuku, která by pro studenty byla přínosnější? Jedním ze způsobů, který byl na některých školách ve Spojených státech aplikován, jsou tzv. „Graduation Portfolio Systems“, tedy vzdělávací rámce, díky kterým studenti na konci svého studia nejsou testováni klasickým způsobem, ale zaměřují se na následující: pokládání si důležitých otázek, analýzu a řešení problémů a spolupráci. V rámci svého studia si průběžně zaznamenávají dosažený pokrok a výsledky, kterých dosáhli. Nedílnou součástí je také plánování jejich budoucího učení.

Celou přednášku Lindy Darling-Hammond můžete zhlédnout pod tímto odkazem.

Původní text naleznete zde.

Autor: Markéta Popelářová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!