Povinná maturita z matematiky skončila v propadlišti dějin. A je to dobře

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Noční můra mnoha studentů středních škol je, zdá se, definitivně mrtvá. Poslanci zrušili povinnou maturitu z matematiky. Nepříliš matematicky založení středoškoláci jásají, odborníci přes přírodní vědy a učitelé technických oborů protestují. Proč je při shrnutí faktů a argumentů dobře, že povinná maturita z matematiky zřejmě nebude? A co to znamená pro budoucnost českého školství?

Stalo se to, na co mnozí studenti středních škol čekali: začátkem května byla poslanci v Poslanecké sněmovně odhlasována novela školského zákona, která mimo jiné ruší povinnosti maturovat z matematiky i z cizího jazyka zároveň a zachovává současný stav, kdy si studenti mezi těmito předměty volí. Novelu zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident Zeman, to už je však, i vzhledem k rozložení sil v Senátu spíše formalitou. Většinu tu totiž mají strany, které již ve sněmovně novelu jako celek podpořily a řada zdejších senátorů, jako například bývalý ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička či bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš (oba nestraníci v klubu STAN) patří mezi nejhlasitější odpůrce povinné maturity z matematiky.

Sněmovna se kvůli koronavirové pandemii sešla v polovičním počtu a návrh zákona prošel, dá se říci, drtivou většinou přítomných poslanců: proti hlasovali nebo se zdrželi jenom jedinci, jako celek zákon nepodpořili očekávaně komunisté, pro hlasovali Piráti, TOP 09, KDU-ČSL a překvapivě i krajně pravicová SPD, nutno podotknout, že trochu populisticky, podle vyjádření jejich poslankyně Terezy Hyťhové „se rozhodli po dlouhých debatách zákon podpořit i na základě různých zpráv, e-mailů, žádostí od studentů, kteří nás prosili o zrušení tohoto zákona.” Pozměňovací návrh poslanců ANO Karla Raise, Iva Vondráka a bývalé ministryně školství a poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové, který by start povinné maturity jen o dva roky odložil, neprošel. 

Sociální inženýři a retardovaní studenti

Povinná maturita z matematiky je výplodem sociálních inženýrů, kteří studenty vidí pouze jako masu, kterou si lze libovolně vytvarovat k obrazu svému. Míru pohrdání mladými studujícími lidmi zajímavě ilustroval výrok, jež bohužel s nepřílišným zájmem médií proletěl mainstreamem poslance ANO a bývalého rektora Vysokého učení technického Brno Karla Raise, jenž prohlásil, že je hloupost rušit povinnou maturitu z matematiky jenom proto, že je část studentů „retardovaná.” Popravdě mě děsí, že člověk, jenž nemá nejmenší pochopení ke schopnostem druhých a ty, kdo neholdují jeho oboru, označuje za „retardované,” promlouvá do české debaty o vzdělávání mladých lidí. 

Podle představy Raise a jemu podobných se se zavedením povinné maturity z matematiky automaticky zvýší počet absolventů technických oborů, kterých je prý málo. Je sice hezké, že rektoři technických univerzit a členové Svazu průmyslu a dopravy by chtěli více absolventů technických oborů, ale jaksi nepochopili, že tím, že budou humanitně zaměřeným lidem vnucovat povinnou maturitu z matematiky, se nic nezmění. Humanitně zaměření budou dál humanitně zaměření, jenom se mnohým z nich uzavře cesta k dalšímu vzdělání, přičemž by z nich mohli být dobří učitelé, historici, politologové, sociologové, psychologové, právníci, překladatelé, spisovatelé či novináři. Česko by na tom do budoucna silně tratilo, protože by přišlo o mnoho vzdělaných lidí, jimž by cestu zbytečně uzavřela zkouška testující znalosti, jež v životě nikdy nevyužijí.

Vážně bychom se chtěli účastnit destrukce snů a idejí tisíců mladých lidí jenom proto, že technické univerzity mají málo absolventů? Mimochodem, nejde jenom o humanitně zaměřené studenty. Jde i o absolventy středních odborných škol, pro něž by se maturita z matematiky vzhledem ke snížené dotaci hodin (na rozdíl třeba od gymnázií) stala nepřekonatelným problémem. 

Liché jsou i argumenty, že matematika je potřeba, protože člověk k životu potřebuje logické myšlení, orientovat se v informačních technologiích a financích. K tomu mám dvě připomínky. Ta první: nevšiml jsem si, že by maturita z matematiky tyto oblasti testovala. Současná středoškolská matematika je o počítání rovnic na milion způsobů a jak mechanicky naučený postup počítání rozvíjí logické myšlení je otázkou. Pokud by ale maturita z matematiky doopravdy testovala myšlení skrze logické úlohy a zároveň znalosti ohledně finanční matematiky, byl bych pro její zavedení všemi deseti. Tak tomu ale bohužel není. 

Mým druhým argumentem je, že mantra „matematika je důležitá pro budoucí život,” by se dala zanést úplně na cokoliv. Proč vlastně nezavedeme povinnou maturitu ze základů společenských věd a dějepisu? Vždyť všichni na sobě jednou budeme mít odpovědnost volby politických zástupců a k tomu, aby se člověk orientoval v politice, musí přece rozumět společnosti a světu, a aby člověk pochopil současnost, musí znát minulost. Proč nezavedeme povinnou maturitu z biologie a zdravovědy, dát někomu na ulici první pomoc může zachránit život. Proč nezavedeme povinnou maturitu z chemie, abychom věděli, co dělat v případě chemické havárie? 

Česko s povinnou matematikou nerovná se Švýcarsko

Častou se mluví dost jednostranně o tom, že když nezavedeme povinnou maturitu z matematiky, staneme se levnou a nekonkurenceschopnou montovnou. To jistě, pokud chceme vnímat maturitu jako negativní motivaci. Historie i obecné vědomí však ukazují, že daleko lepší motivací je ta pozitivní. Povinná maturita z matematiky a podpora technických a informačních oborů se přece nevylučují. I když samozřejmě, je jednodušší odhlasovat ve sněmovně jednu povinnou zkoušku než se komplexně zamyslet nad tím, jak technické vzdělání pro studenty zatraktivnit. Pokud chceme žít ve svobodné zemi, více než to se ale dělat nedá, nechceme-li jít cestou sociálního inženýrství. Tou se vydalo například Japonsko, kde se ruší na univerzitách humanitní obory, protože je „hodně právníků a málo stavařů.“ S demokratickým principem svobody vzdělání to nemá nic společného.

Maturita jakožto zkouška ukončující střední vzdělání se v různých obměnách vyskytuje v balkánských zemích, ve střední Evropě, v Itálii a na Ukrajině. Ve většině těchto zemí je nějakým způsobem povinná maturita z matematiky, velmi často ale jenom na gymnáziích, jako v Německu, Rakousku, Chorvatsku, Itálii nebo Slovinsku, výjimečně pro všechny typy středních škol jako v Maďarsku nebo Srbsku, vyloženě nepovinná na všech typech škol je matematika pouze v České republice, na Slovensku, v Bulharsku a v Severní Makedonii. Velmi často za příklad dávané Švýcarsko má pak velice komplexní systém víceúrovňových maturit včetně povinné matematiky lišící se s typem školy, úrovní dané zkoušky a mezi jednotlivými kantony. Právě Švýcarsko jako lídr v konkurenceschopnosti studentů je českými fanoušky povinné maturity z matematiky často dáváno za příklad. 

Problémem však je to, že Švýcarsko tento typ zkoušek kombinuje se špičkovým vzdělávacím systémem a vysokou úrovní výuky matematiky na gymnáziích, kde se zkouška skládá. Navíc, ve Švýcarsku je maturita úplně jiný typ zkoušky a na řadě vysokých škol jí ani není podmíněno studium. Než budeme slepě zavádět povinnou maturitu z matematiky, která ještě zakonzervuje současný stav, pojďme se zamyslet nad tím, jak celé školství a výuku změnit od základů a společně s ní změnit i maturitní zkoušku. Pak třeba dojde i na povinnou maturitu z matematiky, jež bude v úplně jiné formě, než jakou ji známe, a kterou nyní odmítáme. Můžeme při tom vycházet ze vzdělávacích systémů třeba právě Švýcarska, nebo i dalších zemí s opravdu kvalitním školstvím. Dokud bude ale u nás maturita z matematiky o zapamatování si padesáti typů rovnic, využijí ji tak maximálně inženýři, stavaři nebo učitelé matematiky. Proto je v pořádku, že na vysokých školách zabývajících se technickými obory je přihláška podmíněna maturitou z matematiky. Pro nás ostatní by byla ale jenom překážkou ve vzdělání a hořkou pachutí přebíjející naši chuť se vzdělávat. 

Povinná maturita z matematiky v současné formě brzy zjevně skončí v propadlišti dějin. Velkou škodu ale trochu paradoxně nadělala, aniž by kdy vešla v praxi: debata o maturitě, o změně a inovaci se na spoustu let zasekla pouze na sporu o to, zda jedna zkouška má, nebo nemá býti povinná.