Pozdější začátek školy jako řešení spánkové deprivace studentů?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

škola
ilustrační foto
Ilustrační foto.
Soukromá dvojjazyčná škola Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy otevřela pro své studenty novou, moderní budovu bilingvního gymnázia
Studenti Digisemestru
19
Fotogalerie

Vyučování začíná pro většinu českých žáků i studentů v 8 hodin ráno. Někdy dokonce dřív. Zatímco malé děti na prvním stupni základních škol přijímají brzké vstávání vcelku bez problému (dokonce i o víkendu se malé děti budí přirozeně brzo), dospívající studenti se s ranním buzením potýkají mnohem hůř.

Nedostatek spánku jsme zažili všichni. Na úkor odpočinku raději sledujeme seriály, čteme, hrajeme hry, doháníme resty, klížíme oči nad učením nebo prostě donekonečna projíždíme sociální sítě. Mnohdy spánek odkládáme jednoduše proto, že se nemůžeme od obrazovek odtrhnout. Internet nás udržuje neustále v pozornosti. Podvědomě stále nad něčím přemýšlíme a nekonečný proud podnětů nás drží vzhůru.

Spánek je přitom pro člověka velmi důležitý. Dochází při něm k regeneraci těla i mysli, ale při jeho nedostatku to nejvíc odnese právě naše pozornost a uvažování. A to má přímý vliv na výkony ve škole nebo práci. Dospívající student by měl ideálně spát v průměru 8 až 9 hodin. Řekněme, že bude do školy vstávat okolo 7 hodin ráno, i když mnozí vstávají ještě dřív. Studenti by tedy měli chodit spát okolo desáté hodiny večerní, ale ruku na srdce, kdo se už po deváté chystá na kutě? Proto by stálo za zvážení odložit začátek vyučování na pozdější čas.

Posunout začátek školního dne doporučují také někteří vědci a odborníci. Existuje řada studií zabývajících se spánkovým režimem dospívajících, poznatky vědci propojují se začátky vyučování a nemalá část odborníků se staví proti takto brzkému startu školy. Například Americká akademie pediatrů výrazně podporuje pozdější začátek vyučování, který by umožnil studentům dostatek spánku. Spolu s ní také Americká zdravotnická asociace i Centrum pro kontrolu chorob a prevence vydaly prohlášení, že podporují začátek vyučování nejdříve o půl deváté.

Díky pozdějšímu vstávání se žáci zlepšili v testech

Dalo by se snadno argumentovat, že je především na rodičích, aby zajistili, že se děti dostanou včas do postele. Ovšem nemusí to být tak jednoduché. Během dospívání se mění spánkový rytmus. Pro mladé je obtížné večer brzy usnout, protože melatonin, která slouží jako signál pro tělo, že je čas jít spát, se vyplavuje později. Kyla Wahlstrom, která se zabývá dopadem pozdějšího začátku školy na studenty, v článku argumentuje: „Během dospívání začíná vylučování spánkového hormonu melatoninu okolo tři čtvrtě na jedenáct večer a pokračuje zhruba do osmi hodin ráno. To znamená, že dospívající nemohou usnout, dokud nezačne vylučování melatoninu a dokud tato sekrece nepřestane, nemohou se probudit.“

Studie z roku 2014 sledovala 9 000 teenagerů a jejich spánkový režim. Zjistilo se, že s pozdějším začátkem školy se žáci zlepšili v důležitých předmětech i srovnávacích testech a dokonce se zmenšil počet pozdních příchodů. Zajímavá je i studie od Americké ekonomické asociace, která přináší poznatky o vlivu začátku školy na akademické výsledky studentů. Na důležitost spánku a jeho vliv na dospívající ve svém článku upozorňuje profesor a vědec Ruseell Foster.

Vstávání po půl deváté nebo později má zkrátka prokazatelně pozitivní vliv na dospívající v mnoha oblastech. Nedostatek spánku vedl naopak k většímu riziku deprese a častějšímu užívání kofeinu. Proč tedy nedochází k větším snahám o přizpůsobení školních hodin přirozeným potřebám studentů?

Jedeme podle jízdního řádu

Změnit tak dlouho zavedený a zdánlivě fungující systém brzkého vstávání je ale složité. Rodiče jsou načasovaní na vypravování dětí do škol a odpovídá tomu leckdy i jejich pracovní doba, jízdní řády hromadné dopravy korelují se začátkem a koncem školy, a to zejména meziměstská dopravu, kterou využívají dojíždějící studenti. Volnočasové aktivity taktéž běží podle zajetého časového režimu konce vyučování. Naše společnost funguje podle určitého jízdního řádu a posunutí jeho začátku by mohlo mnohým úřadům a rodinám způsobit nemalý chaos.

Ale nestálo by to přeci jenom za to? Navíc by rána byla jistě méně stresující část dne, bylo by více času na pořádnou snídani a budit ráno do školy nevyspalého a mrzutého teenagera rozhodně není procházka růžovým sadem. Pro rodiče i děti by se ráno mohlo stát mnohem příjemnější. Stejně tak by se učitelům s dětmi lépe pracovalo, ostatně pozitivní vliv na školní výsledky jsem již zmiňovala. Podnětů pro diskuzi a případnou změnu je dost.