Cateura je oblast na okraji města Asuncion v Paraguayi, které dominuje obrovská skládka. Většina místních se živí prodejem plastových lahví nebo čehokoli jiného recyklovatelného. Všude jsou odpadky. Chudoba a nedostatek vzdělání je špatná kombinace pro budoucnost místních obyvatel. Děti a mladí lidé tu měli často sklony ke kriminalitě a braní drog. V posledních šesti letech začala tento smutný vzorec zachraňovat hudba.
Jmenují se Recycled Orchestra (Recyklovaný orchestr). Jméno dostali díky nástrojům, které si sami vyrobili z věcí nalezených v odpadcích. Staré vodovodní trubky jim slouží jako saxofony. Vidličky, nože a lžíce zase jako klávesy. Plechovky a plechy na pečení využívají jako housle. Bicí vyrábějí z dřevěných palet nebo dalších plechů.
Všechno to začalo nápadem ekologicky zaměřeného učitele hudby Favio Cháveze, který se chtěl o děti ze skládky postarat. Bývalý sbormistr představuje svůj projekt jako vyloženě sociální a hudbu jako jeho katalyzátor. Skrze hudbu začal intenzivně pracovat s místními rodinami a dětmi a nabízet jim životní změnu. K ruce mu byl sběrač odpadků Nicolás Gómez, hledal vhodné materiály a záhy je proměňoval v plně funkční instrumenty.
Odpad není odpad. Pokud máš nápad, můžeš s ním udělat naprosto cokoliv
Ještě před několika lety nikdo o Cateure neslyšel. Vše se změnilo trailerem k dokumentárnímu filmu „Landfill Harmonic.“ Dokument slavil velký úspěch a Recycled Orchestra najednou zvali na koncerty po celém světě. Favio Chávez a jeho děti přednášeli na slavných konferencích TED a inspirovali tak tisíce lidí. Za své zásluhy orchestr převzal dokonce i ocenění od holandské královny i španělského krále.
Orchestr má motto, kterým se řídí od samého začátku: Mít nic neznamená dělat nic. A přesně to dokázali. Andrés Riveros, 20 letý mladík je členem orchestru od svých sedmnácti. Během koncertování se podíval se do více než dvacítky zemí, ale jeho snem je zůstat v Careure po zbytek života. Chce změnit toto místo tak, aby se stalo příkladem i pro další chudé paraguyaské oblasti. Díky tvrdé práci a koncertům si mohly děti dovolit v Cetaure postavit konzervatoř, největší budovu v celé oblasti. S dvaceti učebnami a dvěma stovkami ubytovaných dětí je konzervatoř společenským centrem s výukou zdarma pro všechny místní.
Paraguyaského vzoru následují už i ve Španělsku, kde od roku 2014 funguje podobný orchestr s padesáti dětmi z nuzných poměrů. Stal se tak prvním z několika dalších projektů, které se nechaly recyklovaným orchestrem inspirovat.
