Co přineslo 1000 dní války na Ukrajině. Statisíce mrtvých, miliony uprchlíků i zapojení KLDR
Ukrajina si v úterý připomíná 1000 dní od zahájení ruské invaze. Válka, kterou rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, si dosud vyžádala statisíce obětí, miliony uprchlíků i zničená města. V současné době se bojuje hlavně na jihu a východě Ukrajiny. Letošní rok byl spíše ve znamení postupu ruské armády na východní frontě. Ukrajinské armádě se v srpnu podařilo překvapivě proniknout do ruské Kurské oblasti, kde nyní ovládá několik stovek kilometrů čtverečních. V příhraniční oblasti se čeká rozsáhlá ruská protiofenzíva, do které se zapojí i Severokorejci. USA v reakci na to Kyjevu povolily použít americké rakety ATACMS k útoku v Rusku.
Ruská agrese začala 24. února v brzkých ranních hodinách, když Putin oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly poté zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok z Ruska, Běloruska i Krymu, který Putin anektoval v roce 2014.
Ruské ztráty dosahují 600 tisíc
Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) od té doby přišlo o život téměř 12 tisíc civilistů a více než 24 tisíc jich bylo zraněno. Moskva ani Kyjev počty obětí ani zraněných nezveřejňují. Generální tajemník NATO Mark Rutte ale nedávno uvedl, že v bojích padlo nebo utrpělo zranění až 600 tisíc ruských vojáků. Ukrajina přišla podle listu The The Wall Street Journal (WSJ) o 80 tisíc vojáků, přičemž 400 tisíc dalších bylo zraněno.
Přes 6,7 milionu lidí z Ukrajiny od začátku konfliktu uprchlo a téměř čtyři miliony vnitřně vysídlených jsou uvnitř Ukrajiny, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Nejvíc lidí přišlo do Německa (1,2 milionu lidí) a Polska (téměř milion lidí). V Česku podle zprávy ministerstva vnitra pobývá téměř 580 tisíc Ukrajinců, z nichž trvalý pobyt mělo více než 106 tisíc. Dočasnou ochranu využívalo přes 470 tisíc uprchlíků. V přepočtu na velikost populace přijalo nejvíc uprchlíků z celé Evropské unie právě Česko.
Do invaze v únoru 2022 Rusko obsadilo podle amerického Institutu pro studium války (ISW) 42 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Toto číslo zahrnovalo anexi Krymu a části Doněcké a Luhanské oblasti. Po zahájení invaze Rusko dočasně obsadilo dalších 119 tisíc kilometrů čtverečních, celkem tedy 161 tisíc kilometrů čtverečních. To bylo 27 procent ukrajinského území.
Čeká se rozsáhlá protiofenzíva
Ukrajinci vtržení nepřátelských vojsk do země zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Nyní Rusko kontroluje asi 109 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je asi 18 procent z rozlohy Ukrajiny a zahrnuje asi 23 procent obyvatel Ukrajiny, tedy 9,5 milionu lidí.
Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě postupují. Ukrajinská armáda ale v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti ovládá tam několik stovek kilometrů čtverečních. Rusové chtějí oblast znovu dobýt a očekává se, že se při tom spolehnou na podporu Severokorejců, kterých je v Rusku kolem 10 tisíc. Podle ukrajinských médií se právě zde v nejbližších dnech čeká rozsáhlá protiofenzíva. Americký prezident Joe Biden údajně v reakci na zapojení KLDR do konfliktu Ukrajině povolil použít americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska. Ukrajinská armáda v úterý střely poprvé použila.
Nejvíc pomáhají USA, Trump to může změnit
Největším podporovatelem Ukrajiny ve vojenské oblasti jsou Spojené státy, které Ukrajině poskytly nebo slíbily poskytnout od února 2022, kdy začala ruská invaze, vojenskou pomoc v hodnotě 55,7 miliardy dolarů (1,26 bilionu korun). Při započtení hospodářské a humanitární pomoci částka činí podle amerického kontrolního úřadu 174 miliardy dolarů. Panují obavy, že se americká pomoc zmenší, až se do Bílého domu v lednu vrátí Donald Trump. Republikán avizoval, že chce konflikt rychle ukončit, ale neupřesnil jak. V připravované administrativě má několik zastánců ukončení podpory Kyjevu, včetně viceprezidenta JD Vance.
Prezidenti a premiéři Evropské unie letos v únoru v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).
Válka napáchala v zemi obrovské škody a některá města byla zcela zničena. Světová banka ve svém zatím posledním hodnocení škod na Ukrajině odhaduje, že náklady na rekonstrukci a obnovu země v příštích deseti letech dosáhnou 486 miliard dolarů (11,5 bilionu korun).
