Dronová válka na Ukrajině ukázala Česku, že se útoku bezpilotních strojů neubrání

Zdroj: Veronika Kolářová, E15

Česká armáda se chystá nakoupit dvě stovky menších dronů, a to od malých kvadrokoptér po dvacetikilogramové prostředky s dlouhým doletem. Válka na Ukrajině však ukázala, že klíčová je i obrana proti bezpilotním strojům, a v té Česko aktuálně zaostává. Zatím rozhodně nemá potřebnou výbavu k tomu, aby ostatní jednotky, popřípadě strategické objekty ochránila před nálety dronů.

Je to zhruba rok, co české ministerstvo obrany sdělilo veřejnosti poměrně ambiciózní a dost možná i velmi odvážný plán. Ten počítá s tím, že podzvukové bitevní a cvičné letouny L-159 Alca, vyráběné od 90. let minulého století a určené především k podpoře pozemních sil, by měly být v dlouhodobém horizontu nahrazeny bezpilotními prostředky.

Jestli taková informace někoho potěšila, jistě to byl tehdy dosluhující prezident Miloš Zeman. Co se týče české obranyschopnosti, byly totiž bezpilotní prostředky jednoznačným mottem jeho prezidentování. Při armádních akcích, kam čas od času se svými spolupracovníky zavítal, nevynechal jedinou příležitost a velmi usilovně lobboval za pořízení velkých (izraelských) taktických dronů.

Na jedné straně tu tedy máme českou, značně hyperbolickou debatu o bezpilotních prostředcích vedenou víceméně na kancelářské úrovni, na druhé pak realitu jejich masivního nasazení během současné ruské agrese proti Ukrajině. Právě toto bojiště už více než rok dennodenně odhaluje reálné možnosti dronů při vedení velkého teritoriálního konfliktu. A ta zjištění jsou poměrně překvapivá.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!