Ukrajina bez americké pomoci vydrží půl roku. Jak ji Evropa zvládne nahradit?
Americký prezident Donald Trump po nedávné roztržce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským podle očekávání nařídil pozastavit americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Tvrdí, že ho Zelenskyj nejdřív bude muset přesvědčit o tom, že je ochotný jednat o míru, aby dodávky obnovil. Výpadek se neprojeví hned, nahradit jej však bude pro Evropu velmi těžké. Má nejspíše zhruba půl roku na to, aby našla řešení.
Trumpovo nařízení se podle Bloombergu vztahuje na veškerou americkou vojenskou techniku, která se v současné době nenachází na Ukrajině. A to včetně zbraní v přepravě v letadlech a na lodích nebo čekajících v tranzitních oblastech v Polsku. Není jasné, o jaké zbraně přesně jde, ale Trump „zdědil“ po bývalém prezidentovi Joeu Bidenovi pravomoc dodat na Ukrajinu 3,85 miliardy dolarů ve zbraních z amerických zásob.
Americká technika je těžko nahraditelná
USA dodávají Kyjevu rozličné zbraně od raketometů HIMARS přes střely ATACMS po protivzdušné systémy Patriot a obrněnou armádní techniku. „Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení,“ citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.
Než se mu to podaří, zbývá zásobování napadené země na Evropě, což bude nejspíš velký problém, jelikož americká pomoc je skutečně významná. Podle údajů Kielského institutu pro ekonomiku utratily USA od února 2022 do konce roku 2024 za vojenskou podporu Ukrajině 64 miliard eur, zatímco Evropa včetně Spojeného království a Norska přispěla téměř 62 miliardami eur.
„Dopad bude velký. Řekl bych ochromující,“ uvedl podle CNN Mark Cancian ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia. „Je nepravděpodobné, že by Ukrajina na bitevním poli obstála, pokud by ji Trumpova administrativa odřízla od nové pomoci,“ uvedl před časem ve své analýze François Heisbourg z britského Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS).
Další představitel institutu Ben Barry podle webu Politico míní, že Trumpovým krokem Ukrajina přichází nejen o velké množství zbraní, ale také o mnoho těch nejúčinnějších. Některé americké systémy, jako jsou tanky Abrams, lze vyměnit za evropské, například za Leopardy. Všechny stíhačky F-16 dodávají evropské země. A pro systémy protivzdušné obrany Patriot existují náhrady jako německý IRIS-T SLM nebo norský NASAMS.
I litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys však zmíněnému webu řekl, že existuje vybavení, u kterého Evropa suplovat USA nedokáže. „Zabere nám to čas a pracujeme na tom. Je to výzva, protože neexistují žádné přímé náhražky nebo rychlé zkratky, ale můžeme zakročit finančně, abychom pomohli vyrábět víc Ukrajině samotné,“ řekl.
Evropa není zaskočená a jedná o řešení
Bude tedy záležet na tom, jak rychle země na starém kontinentu dokážou přijít s náhradním plánem, pokud Trump pomoc rychle opět neuvolní. „Efekt výpadku by se neprojevil hned, nýbrž až po mnoha týdnech a měsících. Dokázala by do té doby Evropa najít dostatek zbraní? Bojím se, že spíše ne, a lze očekávat, že by se pak ruský postup mohl začít zrychlovat,“ řekl e15 už dříve expert na obranu z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň. Podotýká, že v současnosti nikdo v Evropě nemá stovky kusů techniky na rozdávání.
„Některé státy jako Nizozemsko, Dánsko a Francie mohou třeba poskytnout postupně vyřazované stíhačky F-16 či Mirage. Jenže zrovna stíhačky nejsou tím, co by Ukrajince extrémně pálilo,“ tvrdí expert. Kyjev by podle něj potřeboval především bojová vozidla pěchoty a tanky a těch v Evropě v dobrém stavu už moc není. Stejně tak podle Kofroně není reálné zajistit Ukrajině rychle zbraně odjinud, jak ukázalo i tempo takzvané české muniční iniciativy.
„Evropané mají maximálně šest měsíců na to, aby zrychlili,“ je přesvědčena ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová. I ona však podotkla, že prostě nemají k dispozici to, co Američané. Další představitelé země mají podobný odhad zbrojních zásob. A o měsících času hovoří i poradce litevského prezidenta Marius Česnulevičius. Zdůraznil, že krok americké administrativy rozhodně není překvapením. Evropa podle něj situaci už delší dobu řeší.
„Není pravda, jak si někteří mohou myslet, že Evropa spí a nic nedělá,“ podotkl. „Možná že rozhodnutí nepřijdou během jednoho dne, jak bychom si přáli, ale nejsme na začátku diskuzí,“ dodal poradce.
Zelenskyj nedávno také řekl, že ukrajinská domácí zbrojní výroba vykazuje silný růst a země nyní vyrábí zhruba třicet procent toho, co potřebuje – převážně drony, systémy elektronického boje a dělostřelecké vybavení. Zároveň ale připustil, že to nestačí. Přestože stále více evropských zemí spolupracuje s Kyjevem na zvýšení jeho domácí kapacity, tento proces bude trvat roky.
Cancian navíc varuje, že Trump může pozastavit nebo úplně zrušit i jiné formy pomoci včetně sdílení zpravodajských informací a výcviku ukrajinských sil. „Možná z toho existuje cesta ven, ale pro Zelenského to bude extrémně ponižující,“ konstatoval.
Ukrajinská média zároveň připomínají, že to není poprvé, co se země musí obejít bez americké pomoci. Odkazují tak na období, kdy se Bidenovi nedařilo protlačit Kongresem balíček pomoci v hodnotě šedesáti miliard dolarů. Kyjev citelně postrádal hlavně protivzdušnou obranu, Rusku se tehdy podařilo značně poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zároveň to podle Ukrajiny ale byl první budíček pro evropské země, aby zvýšily produkci zbraní, což učinil například německý Rheinmetall.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, tvrdí analytik Bříza ve FLOW (rozhovor vznikl před děním v Oválné pracovně)
