Íránské rakety mohou zesílit údery na Ukrajinu. Izrael zřejmě zasáhl montovnu dronů
Zatímco Ukrajina dostává zbrojní pomoc ve válce s Ruskem především od Spojených států a řady evropských zemí, agresor má možnosti silně omezené. Za dvorního dodavatele Kremlu je nyní považovaný Írán. Ruské síly aktuálně používají hlavně drony Šáhid-136 a brzy patrně od Teheránu obdrží i rakety krátkého doletu. Existují však domněnky, že přímých či nepřímých pomocníků Moskvy je vícero. Spekuluje se o roli Pchjongjangu a je možné, že při udržování ruského zbrojního průmyslu v chodu asistuje i Čína.
Rusko používá perské drony proti cílům po celé Ukrajině, Kyjev je však podle britského ministerstva obrany stále úspěšnější v jejich likvidaci. Oficiální zdroje tvrdí, že až 85 procent bezpilotních strojů je zachyceno. „Ukrajinci většinu z nich zastavují, ale smyslem těchto dronů je to, že létají ve velké mase,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE-RL) Samuel Bendett z amerického Centra pro námořní analýzy. „Ne vždy je protivzdušná obrana všechny zachytí. Stačí, aby jich prošlo několik, nebo dokonce jeden,“ podotkl.
Íránské rakety se dají využít i k útokům na západní Ukrajinu
Londýn přitom naznačil, že Rusku patrně docházejí vlastní přesné zbraně ke vzdušným útokům. Teherán oficiálně dodávky zbraní popírá. Média však s odkazem na zpravodajské kruhy tvrdí, že útočící země patrně brzy z Íránu získá další pomoc v podobě raket krátkého doletu Zolfaghar a Fateh-110, což by podle odborníků umožnilo Kremlu pokračovat v ostřelování ukrajinských měst a kritické infrastruktury.
Kdo má jaderné zbraně a kde jsou rozmístěné?
„Rusové požádali o více dronů a těch íránských balistických střel se zlepšenou přesností, zejména o rodinu raket Fateh a Zolfaghar,“ citovala agentura Reuters minulý týden nejmenovaný íránský zdroj. Tyto střely jsou schopny zasáhnout cíle na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Ruské síly by jimi tak mohly především z Běloruska ostřelovat i západ Ukrajiny.
Rakety Zolfaghar se přitom už osvědčily v boji proti Islámskému státu ve východní Sýrii, kde se rovněž potvrdil dolet této střely, řekl RFE-RL specialista na obranu a Blízký východ Jeremy Binnie z bezpečnostní společnosti Janes. Není přitom jasné, jak bude Rusko íránské rakety odpalovat. Podle experta je však možné, že využije svá starší zařízení, jelikož íránské systémy vycházejí z těch sovětských. „Rusové by mohli rychle adaptovat nějaké staré vybavení, které mají uložené, na odpalovací systémy,“ poznamenal Binnie.
Izrael má vážné obavy z rusko-íránské vojenské spolupráce
Zprávy o nasazení íránských dronů na Ukrajině znepokojily Izrael, který považuje Teherán a jeho zbrojní program za bezprostřední hrozbu pro svou existenci. A spekuluje se o tom, že židovský stát už v tomto směru zakročil. Páteční letecký úder nedaleko Damašku zničil s Íránem spojovaný závod na výrobu a skladování zbraní, informoval v neděli list Haarec. Zřejmě šlo právě o místo, kde se montují íránské drony.
Izrael je přitom v postoji k válce na Ukrajině opatrný. Opakuje, že bude Ukrajině nadále poskytovat humanitární a zdravotnickou pomoc, ale nebude ji vyzbrojovat. „Chci říci jasně, že Ukrajině neprodáváme zbraně,“ řekl před pár dny ministr obrany Benny Ganc. Země může Ukrajině pomoci s vybudováním poplašného systému, který upozorní civilisty na nálet či jinou hrozbu, dodal. Haarec v této souvislosti uvedl, že Moskva Izrael před vyzbrojováním Kyjeva varovala.
V tuto chvíli není jasná role Severní Koreje při vyzbrojování Ruska. Americká rozvědka začátkem září oznámila, že se Kreml snaží koupit od KLDR rakety a dělostřelecké granáty. Pchjongjang to později důrazně popřel. „Nikdy jsme nevyvezli zbraně nebo munici do Ruska a nezamýšlíme je vyvážet,“ citovala agentura KCNA zástupce severokorejského ministerstva obrany.
Pokud Čína Moskvě pomáhá, pak velmi opatrně
Severokorejský režim obvinil Washington z šíření lží za účelem dosáhnout svých cílů. Zvěsti o dodávkách z KLDR oproti původním americkým prohlášením mírnil i bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Uvedl, že nákupy ještě nebyly dokončeny a neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že zbraně budou použity ve válce na Ukrajině.
Po celou dobu války na Ukrajině se také hojně spekuluje o čínské podpoře Moskvy. Rusko požádalo Peking o vojenskou pomoc krátce po začátku války. Americký prezident Joe Biden v září uvedl, že dosud neexistují žádné známky toho, že by Čína svému spojenci vyhověla.
Biden zdůraznil, že už po olympiádě v Pekingu před tímto krokem prezidenta Si Ťin-pchinga ostře varoval. „Řekl jsem: pokud si myslíte, že Američané a další budou nadále investovat v Číně, pokud budete porušovat sankce uvalené na Rusko, myslím, že děláte obrovskou chybu. Ale to rozhodnutí je na vás,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Je však možné, že Čína podporuje Kreml nepřímo a těžko postižitelným způsobem. Deník The Wall Street Journal v létě naznačil, že export z asijské velmoci do Ruska pomáhá udržovat v chodu tamní zbrojní průmysl. Poukázal především na růst vývozu čipů, dalších elektronických součástek a surovin.
Dodávky polovodičů se v prvních měsících roku zdvojnásobily a dramaticky vzrostl obchod s oxidem hlinitým, důležitým pro zbrojní a letecký průmysl. Čína v tomto směru patrně nahradila australský výpadek; Canberra v březnu vývoz suroviny do Ruska zakázala právě s ohledem na její možné využití pro vojenské účely.
