Spotřeba drží tempo, průmysl se zvedá. Česko by letos mohl čekat solidní růst
- Prognózy letos Česku předvídají pokračování ekonomického růstu, po loňských 2,6 procentech by HDP mohlo růst ještě o desetinu procentního bodu rychleji.
- Spotřebitelská nálada po zimě mírně slábne, ale zůstává nad průměrem a domácnosti mají i letos výrazně přispívat k hospodářskému výkonu.
- Oživit by se měl i průmysl, pomoci může postupné zlepšení v Německu, přesto tamní exportéry dál brzdí cla a konkurence z Číny.
První letošní indikátory naznačují, že solidní růst české ekonomiky, který jsme zaznamenávali v loňském roce, by se měl udržet i v letošním roce, jak koneckonců předpokládá prognóza Komerční banky z konce ledna. Po loňských 2,6 procentech by si letos měl tuzemský reálný hrubý domácí produkt připsat v reálném vyjádření dalších 2,7 procenta.
Významnou měrou se na současném růstu podílí spotřeba domácností, která se tak zřejmě ke konci loňského roku konečně dostala na svou předpandemickou úroveň, a to ruku v ruce s růstem reálných mezd. Optimismus přinesl zejména listopadový konjunkturální průzkum, který ukázal výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu, a to na nejvyšší hodnotu od konce roku 2019, tedy těsně před začátkem pandemie.
Zřejmě zde sehrál roli i výsledek parlamentních voleb a vysoká očekávání od nové vlády, pokud jde o zlepšení situace domácností. Od té doby se nálada domácností snižuje, únorový konjunkturální průzkum poukazuje na významný pokles podílu domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. I tak ale zůstává nad svým historickým průměrem a potvrzuje, že domácnosti budou letos významně přispívat k hospodářskému růstu.
Z produkční strany předpokládáme, že se letos významnějším způsobem na výkonnosti české ekonomiky podepíše i průmysl. Ten v letech energetické krize 2022 a 2023 klesal, v loňském roce jeho produkce reálně přidala 1,5 procenta. Pro letošek očekáváme, že by to mohlo být již kolem 2,5 procenta.
V posledních letech se bohužel nedařilo našemu klíčovému odběrateli – německým průmyslníkům, na které energetická krize, geopolitické turbulence i obchodní války měly mnohem výraznější dopad. Na rozdíl od české průmyslové produkce německá výrazně klesla, a to na nejnižší úroveň za poslední více než dekádu.
Německé předstihové indikátory v podobě indexů PMI, ZEW či Ifo naznačují opatrný optimismus, když přinášejí první známky oživení tamního průmyslu, jak to okomentoval šéf Ifo institutu Clemens Fuest. Silná je tamní domácí poptávka díky tomu, že již začíná působit fiskální stimul. Vývozci se ale nadále potýkají s potížemi kvůli clům a konkurenci čínských výrobců. Hodně nyní bude záležet na efektivitě vládních investic do infrastruktury a obrany.
I když se český průmysl od pandemie od toho německého do určité míry odpoutal, je jasné, že tamní oživení bude tuzemskými producenty kvitováno. Únorová důvěra v tuzemském podnikatelském sektoru se zvýšila, a to právě v průmyslu, a nepřekvapivě také v s ním souvisejícím sektoru stavebnictví. Sami průmyslníci očekávají vyšší tempo růstu výrobní činnosti.
Je jasné, že jedna vlaštovka jaro nedělá, nicméně to se nezadržitelně blíží.
