Rumunsko je unijní plynovou nadějí. Potřebuje však ochránit Neptuna v hloubi Černého moře před Rusy
- Projekt Neptun Deep má zajistit, že se země stane exportérem zemního plynu do střední a východní Evropy.
- Rumunsko se bojí, že naleziště mimo teritoriální vody není pod ochranou NATO.
- Bukurešť předpokládá, že černomořská infrastruktura by se mohla stát terčem útoků jako ta v Baltu.
Evropa v současnosti shání po celém světě zdroje zemního plynu, aby závislost na ruské potrubní surovině nenahradila přílišnou připoutaností k dodávkám amerického LNG. Brzy by však mohla mít nového významného plynového hráče i doma.
Rumunsko má v příštím roce zahájit těžbu z černomořského naleziště Neptun Deep, se kterým má velké ambice. Země ale musí v době války na Ukrajině a sabotážích na infrastruktuře v Baltském moři vyřešit ochranu svého projektu.
Rumunsko už v roce 2024 překonalo v produkci plynu Nizozemsko a stalo se tak nejvýznamnějším unijním těžařem této komodity. Loni si tuto pozici udrželo a zajistilo zhruba třicet procent veškeré těžby zemního plynu v sedmadvacítce. Bukurešť věří, že až v následujícím roce spustí komerční využívání Neptunu, domácí produkce se zdvojnásobí.
Pomoc s odchodem od ruského plynu
Těžba v zemi sice zdaleka nedosáhne objemů, jaké do sedmadvacítky posílá Norsko či USA v podobě LNG, ale mohla by se stát čistým vývozcem suroviny. Předpokládá se proto, že Rumunsko může pomoci s diverzifikací dodávek plynu v regionu střední a východní Evropy v době, kdy sedmadvacítka definitivně odchází od ruského zdroje. V tuto chvíli ale není jasné, kolik komodity bude pro export k dispozici, protože její domácí spotřeba nejspíše v příštích letech vzroste a zásoby na pevnině ubývají.
Energetická analytička Eugenia Gusilovová z Romania Energy Center se každopádně domnívá, že místní trh nemůže absorbovat veškerý očekávaný nový plyn. Budoucí export odhaduje na čtyři až pět miliard metrů krychlových. „Nejedná se o velké objemy, ale každá miliarda krychlových metrů plynu je důležitá pro snahy o diverzifikaci dodávek v této části Evropy,“ konstatovala už dříve. Pro srovnání, zničeným plynovodem Nord Stream do Německa teklo 55 miliard krychlových metrů ruského plynu ročně.
Jenže Bukurešť nyní stojí před zásadním problémem. Její armáda varuje, že naleziště v Černém moři nemusí být kryto bezpečnostními zárukami, které zemi plynou z členství v NATO. Projekt se skládá z deseti vrtů umístěných 160 kilometrů od pobřeží, mimo rumunské teritoriální vody. Nachází se těsně pod pomyslnou spojnicí rumunského přístavu Constanța se Sevastopolem na anektovaném Krymu.
Nutnost investic do obrany Černého moře
„Na výlučnou ekonomickou zónu se nevztahuje článek pět Severoatlantické smlouvy,“ prohlásil v lednu náčelník rumunského generálního štábu Gheorghiță Vlad během diskuse s novináři. Rumunsko tak podle něj musí vybudovat nezbytné kapacity k ochraně důležité infrastruktury. „Nemluvíme jen o Neptun Deep, ale také o podmořských energetických nebo komunikačních kabelech,“ poznamenal Vlad.
„Jisté je, že Rumunsko musí investovat do pokročilých detekčních kapacit,“ řekl agentuře Reuters i Radu Burnete, ekonomický poradce prezidenta Nicušora Dana. To podle něj zahrnuje radary, drony a senzory. Část tohoto vybavení bude financována prostřednictvím unijního programu SAFE, v rámci kterého má mít Rumunsko v letech 2026 až 2030 přístup k 16,6 miliardám eur.
Odborníci se bojí, že by se Černé moře mohlo stát dalším prostorem pro ruské testování evropské odolnosti. „V Evropě probíhá tolik podvratných a sabotážních akcí, prováděných loděmi, které plují přímo pod vlajkou Ruska nebo spojenců Moskvy,“ zdůraznil podle rumunských médií vojenský analytik Sandu Valentin Mateiu. „Kreml může ve výlučné ekonomické zóně zinscenovat provokaci, dokonce i takovou, která by vedla k testování článku pět NATO,“ dodal.
Rumunsko by chtělo obdobu Baltic Sentry
Bezpečnostní expertka Oana Popescuová-Zamfirová z rumunského think-tanku GlobalFocus Center se domnívá, že blížící se zprovoznění Neptun Deep zvyšuje riziko ruských akcí. Bukurešť by proto podle ní měla být připravena na jakýkoliv druh sabotáže.
Rumunsko je proto přesvědčeno, že by Severoatlantická aliance měla do Černého moře soustředit více pozornosti a v rámci snahy o odstrašení Ruska tam posílit svou přítomnost. „Černé moře je oblastí, o kterou mají Rusové obrovský zájem,“ řekl během nedávné Mnichovské bezpečnostní konference rumunský ministr obrany Radu-Dinel Miruță. Pakt by podle něj měl spustit podobný program jako Baltic Sentry na ochranu objektů v Baltském moři.
„V Baltském moři jsou soustředěny určité zdroje, ale jsou potřeba i v Černém moři. Takže rozdělme spravedlivě zdroje mezi tyto dva body,“ vyzval ministr alianci podle webu Politico.
V NATO však podle zdrojů tohoto média zatím nepanuje nadšení pro operaci, na kterou by bylo třeba vyčlenit další síly, jež by navíc operovaly nedaleko válečné oblasti.
