Peníze u Sberbank má přes sto obcí. Někde nemají na výplaty, jinde vypínají osvětlení

Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.

Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček. Zdroj: ČTK

Před pobočkou Sberbank v ulici Na Příkopě stály v pátek dlouhé fronty lidí.
Před pobočkou Sberbank v ulici Na Příkopě stály v pátek dlouhé fronty lidí.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
6
Fotogalerie

Do finančních potíží se kvůli konci ruské Sberbank dostaly stovky obcí a pětice krajů. Zatímco pozornost je zaměřena zejména na Kraj Vysočina, který se nedostane k více než dvěma miliardám korun, těžkou hlavu mají starostové mnoha menších obcí. Často mají zmrazené veškeré úspory i peníze na provoz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plošnou pomoc nechystá, se samosprávami chce jednat individuálně.

Účet u Sberbank mělo 123 obcí s více než třemi tisíci obyvateli, u menších obcí nemá ministerstvo financí data. Peníze tam má také pět krajů, kromě Vysočiny je to třeba Praha nebo Moravskoslezský kraj. K penězům ve Sberbank se podle současných informací dostane pět obcí, které nemají příjmy vyšší než 500 tisíc eur, a proto jsou jejich peníze pojištěné. Drtivá většina obcí i krajů má ale smůlu.

„Byly právě jarní prázdniny, já byl lyžovat, najednou mi volá paní účetní, že je zablokované internetové bankovnictví,“ vypráví starosta obce Senice na Hané Michal Tichý (STAN). „V ten moment mi to docvaklo, vrátil jsem se a okamžitě jsem šel do Sberbank na pobočku. Veškeré peníze jsem přikázal převést pryč, máme i potvrzené příkazy k úhradě. Bohužel v pondělí jsme se podívali na náš účet u Komerční banky a bylo tam 55 tisíc korun. Ve Sberbank toho času 45 milionů,“ zoufá si starosta dvoutisícové obce na Olomoucku. O týden později dorazily peníze z daní a starosta má tak podle svých slov alespoň na únorové mzdy.

„Teď přišlo asi osm set tisíc, příště má přijít trochu méně, tak nevím, jak budu platit další mzdy,“ říká Tichý, který už pozastavil placení obecních záloh na energie, faktur dodavatelům a zastavil veškeré investice. „Už jednám se správcem veřejného osvětlení, abychom to na noc vypnuli. Šetřit musíme všude, krvácíme,“ řekl Tichý, který s úsměvem dodává, že si teď úředníci bez jeho svolení nesmějí na náklady obce koupit ani tužku. Nejvíce ho trápí úvěry v hodnotě desítek milionů, jež má obec na kanalizaci, kterou musí letos zaplatit. Jinak by přišla o dotaci.

V podobně veliké obci Žulová zase musejí oželet nové byty, které měly vzniknout sanací místního hotelu. „Máme tam třináct milionů. Na ty byty jsme spořili sedm let. Budeme muset doufat, že z té banky nějaké peníze dokážeme po likvidaci dostat,“ říká starosta Radek Trsťan.

S Tichým se shoduje, že Sberbank byla hodnocena vždy jako zdravá a výnosná banka a vláda ani Česká národní banka nikdy ve spojitosti s ní neupozornily na žádné geopolitické riziko. Oba účty zdědili po politických předchůdcích. Sdružení místních samospráv upozornilo, že jsou obce, které nemají na výplaty a běžný provoz.

Stanjura při interpelacích minulý týden potvrdil, že o problému jedná. „Musím mluvit zcela upřímně. Nijak nezpochybňuji hospodářské výsledky této banky, ale minimálně od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, bylo z mého pohledu jasné, že banka, kterou vlastní ruská centrální banka, je krajně riziková, minimálně z politického hlediska,“ řekl Stanjura ve sněmovně.

Obce a kraje by se podle něj měly připravit na to, že vymoci z banky peníze může trvat i měsíce až roky. „Sberbank má poměrně cenná aktiva, takže se samosprávy k těm penězům dostanou. Nikdo není dneska schopen říct, v jakém procentu. Nemyslím si, že je realistické očekávat stoprocentní výnos po likvidaci,“ dodal.

Řada obcí ale má problémy s cash flow a peníze potřebuje hned. Poslankyně Eliška Olšáková (STAN) vidí cestu například v zárukách za úvěry. „Lze vytvořit fond na pomoc zasaženým samosprávám, jejichž chod bude významně paralyzován. Stát může alespoň část pohledávek odkoupit či poskytnout záruky pro překlenovací úvěry,“ domnívá se. Podle Stanjury se bude situace řešit spíše individuálně, neboť státní rozpočet má své limity.