Poslední reaktor odpojen aneb ruská okupace Záporožské jaderné elektrárny

Záporožská jaderná elektrárna

Záporožská jaderná elektrárna Zdroj: Profimedia.cz

Největší jaderná elektrárna na Ukrajině a v Evropě je od začátku války v ohrožení. „Svět něco takového v průběhu vojenských operací ještě nezažil. Rusko používá jaderné zařízení jako štít,“ varoval ředitel nevládní organizace Nuclear Threat Initiative Nicholas Roth. Připomeňme, jak se situace kolem Záporožské JE vyvíjela.  

Aktuální situace v ostře sledované jaderné elektrárně vypadá takto: Většina týmu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který v zařízení dosud obsazeném ruskými okupanty prováděl inspekci, odjela. Na místě zůstali dva členové mise.

Drábová: Putin je šílený, ale k jaderné válce nesáhne

Video placeholde
• Pavlína Horáková

Sdělil to podle ruské agentury RIA Novosti člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov a informaci potvrdila podle agentury Reuters ukrajinská energetická společnost Energoatom. Po ruském ostřelování byl 5. září od sítě odpojen poslední fungující reaktor elektrárny, informovala o pár hodin později společnost. Dosavadní vývoj byl tento:

Únor. Od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu se elektrárna musela přizpůsobit novým okolnostem – státní podnik Energoatom vypnul 24. února dva ze šesti reaktorů, čímž snížil riziko případné nehody. Kolem elektrárny zuřily boje.

Březen. Elektrárna nezůstala v rukou Ukrajinců dlouho, ruské jednotky už začátkem března okupovaly padesátitisícové záporožské město Enerhodar a elektrárny se zmocnily. Okolí JE bylo dlouhodobě ostřelováno – v jedné z administrativních budov vypukl požár, který vyvolal ve světě zděšení. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zdůraznila, že se svět těsně vyhnul jaderné katastrofě.

Červenec. V polovině měsíce opět začala v okolí elektrárny střelba. Města Nikopol, Marhanec a okolní vesnice se často ocitaly pod palbou. Ruští okupanti 21. července umístili vojenskou techniku, výbušniny a zbraně do strojovny energetického bloku elektrárny.

Srpen. Obě strany konfliktu se vzájemně obviňovaly z ostřelování elektrárny. Rusové se 19. srpna chystali odpojit reaktory od veřejné sítě a omezili počty personálu na pracovišti. Dovnitř směli jen zaměstnanci, kteří zajišťovali provoz jaderných bloků. Týden poté byla Záporožská JE na celý den – poprvé  v historii – odpojena od sítě kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení. Ke konci srpna okupanti zvýšili v elektrárně množství techniky a počty vojáků. 

Státní regulační komise pro jadernou energii Energoatom upozornila, že v případě havárie v JE za tehdy panujících povětrnostních podmínek by se případný radioaktivní oblak pohyboval po větru na jihovýchod směrem k Rusku. Úřad obyvatelům potenciálně ohrožených oblastí doporučil preventivní ochranu jodovými tabletami, pobyt na otevřených prostranstvích jen v případě nezbytnosti, a to za použití ochrany dýchacích orgánů.

„Je velmi obtížné sehnat jodid draselný (jodové tablety se užívají v případě rizika, že se v ovzduší objeví významně zvýšená koncentrace radioaktivního jodu – pozn. red.), protože jde rychle na odbyt. Situace je napjatá, neustále přicházejí zprávy o ostřelování v Enerhodaru,“ sdělila redakci deníku E15 učitelka angličtiny ze Záporoží. Evropská unie v rámci pomoci pošle Ukrajině pět milionů jodových tablet.

Září. Začátkem měsíce byla elektrárna opět odpojena od posledního hlavního přenosového vedení. Nadále však dodává elektřinu do sítě prostřednictvím záložního vedení, uvedla Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Vedení JE navíc misi MAAE informovalo, že jeden ze dvou provozovaných energetických bloků byl odpoledne odpojen kvůli omezením sítě. „Jeden reaktor stále funguje a vyrábí elektřinu pro chlazení a další důležité bezpečnostní funkce přímo na místě stejně jako pro domácnosti, továrny a další zařízení,“ dodala agentura ve svém prohlášení.

Mise MAAE

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi 3. srpna reagoval na nestabilní situaci: „Byly porušeny všechny zásady bezpečného provozu jaderné elektrárny. Rizika jsou velmi vážná, situace extrémně nebezpečná. Jako mezinárodní sociální pracovník a šéf mezinárodní organizace prosím obě strany, aby nám povolily návštěvu.“
Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem souhlasil s příjezdem mise MAAE do Záporožské jaderné elektrárny přes území Ukrajiny, oznámila francouzská média.

Delegace MAAE přicestovala 30. srpna do Kyjeva a o den později se vydala do elektrárny. Neměla to snadné, při jejím průjezdu Enerhodarem ruské jednotky ostřelovaly město. Po několikahodinovém zdržení inspekční tým MAAE dorazil 1. září do Záporožské JE.

Grossi zhodnotil situaci a oznámil, že tam trvale zůstanou dva zaměstnanci MAAE. „Mám a budu mít o elektrárnu obavy, dokud nebude situace stabilnější a předvídatelnější. Je zřejmé, že elektrárna a její fyzická integrita byly několikrát narušeny, a to náhodou i úmyslně,“ sdělil Grossi po návštěvě zařízení.

Šéf MAAE pak na tiskové konferenci ve Vídni uvedl, že inspekční tým byl svědkem vojenské aktivity v okolí elektrárny, která se také podepsala přímo na budovách. Bezpečnostní systémy elektrárny podle něj nejsou plně funkční, což se ale netýká kritické červené zóny. Logisticky v areálu nejsou velké problémy.

Příležitostně však byly přerušovány dodávky proudu z elektrárny. Grossi také upozornil, že vojenských operací v regionu přibývá a pravděpodobnost dalšího fyzického poškození elektrárny je proto vysoká. Situaci popsal jako „nanejvýš složitou a náročnou“. Proto zařízení podle něho potřebuje trvalou podporu MAAE.

Zaměstnanci jaderné elektrárny řekli The Telegraph, že ruské speciální služby mučí pracovníky okupované elektrárny, aby je přinutily neříkat inspektorům MAAE pravdu o bezpečnostních rizicích plynoucích z okupace. Podle zaměstnanců okupanti zatýkají ukrajinský personál a posílají jej „do suterénu“.

Poté se lidé po „konverzacích“ v suterénu vrátí a neřeknou ani slovo, prozradili zaměstnanci. Lidé, kteří v elektrárně pracují nebo se jim během okupace podařilo uprchnout, novinářům řekli, že tam „panuje atmosféra strachu“.

Záporožská JE v datech

  • Je nejvýkonnější v Evropě a pátá nejvýkonnější na světě.
  • Má šest reaktorů typu VVER o výkonu po 950 MW, obdobných jako v jaderné elektrárně Temelín.
  • Elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny u města Enerhodar v Záporožské oblasti provozuje státní společnost Energoatom obdobně jako ostatní tři ukrajinské jaderné elektrárny.
  • Plánovaná životnost dosahuje šedesáti let.
  • Reaktorové bloky č. 1 až 5 byly uvedeny do provozu v letech 1985 až 1989, šestý blok v roce 1996.
  • Zdrojem chladicí vody je Kachovská přehrada.
  • V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku a v roce 2021 byla dokončena modernizace pátého bloku. Životnost těchto bloků tak lze prodloužit o deset let.
  • Roční výroba v roce 2016 dosáhla 29 299 GWh při koeficientu využití 58,7 procenta.