Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, ať si dělá, co chce. Informuje o tom server televize CNN, který to označuje za "ohromující" přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za "odporná a šílená".
Sedmasedmdesátiletý exprezident před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl za potlesku svých přívrženců s tím, že státy musí platit své účty za obranu.
Kdy se událost, na kterou Trump vzpomínal, stala, ani o jakou zemi šlo, neupřesnil. Eurokomisař Thierry Breton ale v lednu vzpomínal na to, že v roce 2020 Trump na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové řekl, že Evropa v případě vnějšího napadení nemůže počítat s pomocí Spojených států. „Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ citoval ho Breton.
Bílý dům aktuální slova Trumpa tvrdě odsoudil. „Povzbuzovat vražedné režimy k invazi do zemí našich nejbližších spojenců je odporné a šílené - a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši ekonomiku.“ Zdůraznil také, že prezident Joe Biden, který se nejspíš s Trumpem v listopadu znovu střetne ve volbách hlavy státu, bude nadále hájit americké bezpečnostní zájmy, místo aby „vyzýval k válkám a podporoval pomatený chaos“.
Trump už v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, fungování NATO kritizoval a hrozil, že USA alianci opustí. Tvrdě také tlačil na to, aby členské země splnily svůj závazek, že na obranu budou dávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Na tuto úroveň dlouhodobě nedosahovalo ani Česko, které patřilo ke slabším členům aliance, pokud jde o toto měřítko. Rozpočet na loňský rok počítal s výdaji na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, letos by podle plánůministerstva obrany měl poprvé po letech dosáhnout dvou procent HDP.
Kvůli reálné možnosti, že se Trump znovu stane prezidentem, panují podle agentury Reuters v Evropě obavy, že by tento miliardář a politik mohl ohrozit závazky Spojených států vůči alianci. Značně odlišný postoj než Biden dává Trump také najevo, pokud jde o válku Ruska proti Ukrajině, kde vyzývá k deeskalaci a opakovaně si stěžuje na to, kolik peněz už USA daly na podporu napadené východoevropské země.
Od té doby, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, dosáhla americká pomoc Kyjevu zhruba 75 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč), ostatní země NATO a další partnerské státy daly dohromady přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Mezi členskými státy NATO dávají USA na obranu v absolutních číslech zdaleka nejvíce a i v poměru k HDP patří k premiantům. Za rok 2022 jejich výdaje podle Světové banky činily 3,5 procenta HDP.
