Opětovná sázka demokratů na Joea Bidena v prezidentských volbách v roce 2024 řadů Američanů nenadchla. Jeho práci podle průzkumů oceňuje pouze zhruba třetina tázaných a roste počet lidí, kteří si myslí, že je neúspěšný šéf Bílého domu. K tomu se přidávají obavy o jeho kondici. Biden zřejmě v kampani vsadí především na jedno: přesvědčování voličů, že jeho předpokládaný rival Donald Trump by byl pro Ameriku větší pohromou než on.
Prezident tak zřejmě bude poukazovat na to, jak se Trump zachoval po minulém hlasování v USA a jak tím ohrozil demokracii v zemi. Bude Američanům připomínat, že odmítl uznat volební výsledek i útok jeho příznivců na Kapitol v lednu 2021. Patrně také bude tvrdit, že konzervativci se snaží omezovat práva jednotlivců, například žen na potraty. Biden zároveň doufá, že mu do listopadového klání dopomůže lepšící se ekonomická situace.
Jaké šance přisuzují Joeu Bidenovi volební průzkumy? Jaké má demokratický kandidát názory a volební program?
Průzkumy pro prezidentské volby v USA 2024: Joe Biden vs. Donald Trump
Prezident Joe Biden to nebude mít s obhajobou prezidentského křesla snadné. Řada Američanů je přesvědčena o tom, že už je ve věku 81 let na další funkční období příliš starý a některé jeho výstupy vzbuzují pochyby o jeho duševní bystrosti a celkové energii.
V Demokratické straně mu ale nevyrostl žádný silný protikandidát, což je dáno především tím, že se proti prezidentovi obecně kandiduje velmi těžko. Biden tak zatím úspěšně prochází stranickými primárkami. V průzkumech ale momentálně zaostává za svým rivalem, exprezidentem Donaldem Trumpem.
Více: Volby v USA 2024: Termín, průzkumy, kandidáti >>>
Zahraniční politika Joea Bidena
Postoj k NATO a EU
Pro evropské spojence z NATO je oproti Trumpovi výhodou, že Biden nijak nezpochybňuje alianční závazky ani členství USA ve vojenském paktu. Přesto je zřejmé, že se americká pozornost nehledě na to, kdo sedí v Bílém domě, upírá stále více k Číně a oblasti Tichomoří. Evropa tak musí počítat s tím, že bude i v případě setrvání Bidena ve funkci nutné pomýšlet na převzetí větší zodpovědnosti za svou bezpečnost.
Přestože se od Bidena očekávalo zklidnění vztahů s Evropou, nejsou poměry mezi břehy Atlantiku úplně růžové. Spojené státy se sice výrazně podílejí na zajištění energetické bezpečnosti starého kontinentu poté, co musel hledat náhradní zdroje za ruské, čelily ale i nařčení, že využívají situace.
Zejména Francie opakovaně tvrdí, že by Evropa měla být více autonomní a neměla by se nechat vtahovat do sporů USA s Čínou. Napětí v EU loni vzbudil i Bidenův zákon zákon o snižování inflace (IRA) se štědrými dotacemi. Sedmadvacítka vyjadřovala obavy, že povede k odlivu investic z Evropy.
Válka na Ukrajině a Rusko
Biden sice vojensky vydatně podporuje Ukrajinu, ale často je i terčem kritiky, podle které není pomoc dostatečná a přichází pozdě. Objevují se tak názory, že jeho cílem a zájmem není porážka Ruska, ale pouze zamezení porážky Ukrajiny. Prezidentovi se navíc už měsíce nedaří prosadit v Kongresu další desítky miliard dolarů pro napadenou zemi.
Republikáni totiž záležitost spojili s otázkou migrace a je stále více zřejmé, že záležitost využívají k předvolební kampani. I pokud by byl Biden znovu zvolen, závisela by další americká pomoc zřejmě na budoucím rozložení sil v Kongresu.
KLDR
Severokorejská otázka v poslední době není příliš horkou záležitostí, jelikož se pozornost upírá k řadě jiných oblastí světa. Biden nicméně loni v létě ohlásil, že je připraven setkat se s Kim Čong-unem, aniž by si dopředu kladl podmínky. Chce s ním jednat především o denuklearizaci Korejského poloostrova.
Írán
Současný prezident přišel do Bílého domu s vidinou snížení napětí ve vzájemných vztazích, jednání o jaderném programu Teheránu však uvízlo na mrtvém bodě. Situace se obzvlášť zkomplikovala po teroristickým útocích Hamásu na Izrael a jemenskými údery na obchodní lodě v Rudém moři.
Málokdo pochybuje o tom, že za nitky v pozadí tahá Írán. Biden je terčem kritiky republikánů za to, že je vůči Teheránu příliš slabý a jeho odvetné kroky k ochraně amerických vojáků v oblasti by měly být tvrdší.
Čína
Tvrdý postoj vůči Číně je spojován především s Trumpovou érou, ovšem ani Biden s ní vztahy nerozvíjí zrovna v přátelském duchu. „Politické klima ve Spojených státech, pokud jde o Čínu, bude velmi podobné tomu, jaké bylo posledních osm nebo devět let, bez ohledu na to, zda vyhraje Biden nebo Trump. Když Biden přišel, v podstatě Trumpovu politiku nejen přijal, ale i do značné míry prohloubil,“ řekl agentuře Bloomberg nedávno David Firestein z Nadace George H. W. Bushe pro americko-čínské vztahy.
Zatímco Trump vedl s Čínou především obchodní válku, Biden soupeření přenesl do technologické roviny a usiluje o to, aby Čína neměla přístup ke špičkovým čipům, které by mohly sloužit k jejímu vojenskému rozvoji.
Tchaj-wan
Biden je rozhodně považovaný za větší pojistku bezpečnosti ostrova, než jeho republikánský rival. Opakovaně prohlásil, že by americké síly pomohly k jeho obraně v případě čínské invaze. Loni Tchaj-wanu schválil program vojenské pomoci, běžně určený pro suverénní země. Za jeho éry na území, jež si nárokuje Peking, přicestovala někdejší šéfka Sněmovny reprezentantů a Bidenova stranická kolegyně Nancy Pelosiová, což bylo považováno za zvlášť silnou politickou zprávu.
Izrael a Hamás
Válka v Pásmu Gazy je pro Bidena obrovskou zatěžkávací zkouškou v době, kdy se USA na region Blízkého východu tolik soustředit nechtěly. Biden musí vyvažovat spoustou zájmů spojenců a souvisejících aspektů. Zcela jistě nechce popudit Saúdskou Arábii a další země v regionu a snaží se zabránit tomu, aby v něm propukl širší konflikt. K tomu je doma tlačen k demonstraci tvrdosti vůči Íránu.
V neposlední řadě pak musí v době primárek přistupovat opatrně k vnitrostranické kritice, jelikož levicové křídlo demokratů je propalestinské a vytýká prezidentovi přílišnou vstřícnost vůči Izraeli. Biden se proto od počátku snaží situaci v kritické oblasti řešit intenzivní diplomacií. Přestože vyjádřil podporu Izraeli, snaží se na něj zároveň vyvíjet tlak ohledně humanitární situace v Gaze či osadnické politiky na Západním břehu Jordánu. Prezident zároveň stále věří v možnost vzniku samostatného palestinského státu.
Joe Biden a migrace
Otázka přistěhovalectví je pro Bidena nyní obzvláště ošemetná, protože ji nyní musí řešit v Kongresu, aby přiměl republikány k pomoci Ukrajině. Ovšem dosáhnout kompromisu se nedaří. Demokraté v mnoha věcech ustoupili a zástupci obou stran nedávno představili návrh, který obsahuje i poměrně razantní protimigrační opatření. Vládě by dal pravomoc neprodleně odmítat většinu žadatelů o azyl v případech, kdy počty nelegálních příchodů na americkou půdu přesáhnou jistou hranici. Plán by také zpřísnil podmínky azylového procesu.
Jenže mnohým republikánům to stále nestačí a množí se tak podezření, že o žádnou dohodu ani nestojí, protože by přišli o střelivo do kampaně. „Vše nasvědčuje tomu, že se tento návrh zákona ani neposune na půdu Senátu. Proč? Jednoduchý důvod: Donald Trump. Protože Donald Trump si myslí, že je to pro něj politicky špatné,“ prohlásil prezident krátce předtím, než úprava v Senátu narazila. Biden přitom ví, že ho mnoho Američanů nepovažuje za příliš schopného ochránit hranice země a schválením této legislativy by mohl nahnat politické body.
Domácí politika Joea Bidena
Stejně tak prezident vnímá, že ho voliči podle průzkumů považují za méně schopného i v ekonomických otázkách. Paradoxní přitom je, že se americké ekonomice nyní vede poměrně dobře, což by pro prezidenta usilujícího o znovuzvolení měla být velká výhra. Trh práce vypadá solidně, oživila se spotřebitelská poptávka, inflace poklesla na tříleté minimum. Problémem je, že nálada ve společnosti stále zůstává pochmurná a mnoho Trumpovi oddaných Američanů už možná oficiálním ukazatelům ani nevěří.
Přesto existují náznaky, že karta se obrací a podle médií je i pro Trumpovi poradce stále těžší předstírat, že je země v hluboké hospodářské krizi. Bidenův tým si tak dělá naděje, že by se do listopadu mohlo vnímání ekonomické situace v USA zvrátit v jeho prospěch. Prezident chce v kampani také hodně sázet na ochranu americké demokracie, omezení nákladů na vzdělávání a péči o děti. V případě setrvání v Bílem domě by zřejmě pokračoval ve snaze o zelenou transformaci energetiky. Mezi jeho témata patří též potírání zbraňového násilí a přístup žen k interrupcím.
Kariéra: Joe Biden před rokem 2024
Současný prezident se se narodil v roce 1942 ve Scrantonu v Pensylvánii. Vystudoval na University of Delaware historii a politické vědy a práva na Syracuse University. Poté začal pracovat jako stážista v právnické firmě vedené prominentním místním republikánem, ovšem do této strany nevstoupil kvůli nesympatiím vůči prezidentovi Richardu Nixonovi. Později si založil vlastní právnickou kancelář.
V té době už byl politicky aktivní v Demokratické straně, v roce 1972 se stal ve věku necelých 30 let senátorem za Delaware, jedním z nejmladších v americké historii. Politický úspěch ale poznamenala rodinná tragédie, jen pár týdnů poté zahynula při autonehodě jeho první žena Neilia a s ní jejich roční dcera Naomi. Starší děti, synové Beau a Hunter havárii přežili. Beau však v roce 2015 zemřel na rakovinu mozku. Biden se znovu oženil v roce 1977 s učitelkou Jill Jacobsovou a má s ní dceru Ashley, která je sociální pracovnicí a aktivistkou.
Biden se stal senátní stálicí, byl zvolen celkem šestkrát a působil v Kongresu do roku 2009. Už v osmdesátých letech pokukoval po prezidentské funkci, ale nakonec se kandidatury vzdal. Znovu se pokusil proniknout do Bílého domu v roce 2008, měl však nízkou podporu. Tehdy se mu odstoupení vyplatilo, jelikož z něj nakonec vítězný spolustraník Barack Obama učinil viceprezidenta. Hovořilo se o tom, že by mohl kandidovat i v roce 2016, ale nakonec jeho hvězdný okamžik přišel až v roce 2020, kdy se mu podařilo porazit tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa.
Joe Biden
Jméno: Joseph Robinette Biden Jr.
Datum narození: 20. listopadu 1942, Scranton, Pennsylvania, USA
Věk: 81 let
Strana: Demokratická strana
Manželka: Jill Biden (od roku 1977)
Děti: Hunter Biden, Ashley Biden, Naomi Christina Biden (1971–1972), Beau Biden (1969–2015)
