Takzvaná referenda ve čtyřech z velké míry okupovaných oblastech na jihovýchodě Ukrajiny nepřekvapivě skončila drtivým vyjádřením podpory připojení k Rusku. Odborníci předpokládají, že Kreml si falešným hlasováním vytvořil cestu k rychlé anexi Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Spekuluje se o tom, že by prezident Vladimir Putin mohl zábor vyhlásit v pátek. Západ znovu dává najevo, že výsledky a další postup Moskvy neuzná, a Kyjev volá po tvrdých hospodářských sankcích. Rostou také obavy z možného nasazení jaderných zbraní.
Ruská média uvádějí, že pro připojení k federaci se během pěti dní vyslovila většina hlasujících, v jednotlivých oblastech 87 až 99 procent příchozích. Navíc tvrdí, že navzdory bojovým podmínkám se hlasování zúčastnilo obrovské množství lidí, v Doněcké oblasti měla účast dosáhnout dokonce 98 procent.
K anexi může dojít ještě tento týden
Anexe těchto území je tak podle odborníků nejspíše otázkou dní, ne-li hodin. Pokud k ní dojde, bude Rusko zabírat i s Krymem už pětinu ukrajinského území. Putin má v pátek promluvit k parlamentu a podle některých názorů by to mohla být vhodná příležitost k vyhlášení připojení nového teritoria.
Další komentátoři však tvrdí, že Moskva může ještě pár dní čekat na ukrajinské a zahraniční reakce a podle toho se rozhodnout. Zákonodárci by pak mohli schválit pohlcení části Ukrajiny 4. října.
„Očekávám, že budeme svědky velmi rychlých kroků v této věci,“ domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček i s odkazem na svižný sled událostí po takzvaném referendu na Krymu v roce 2014. „Ruská federace je v současnosti pod tlakem ukrajinských ozbrojených sil,“ podotýká s tím, že čekat týdny či měsíce by mohlo znamenat propásnout vhodný okamžik.
Je přitom zřejmé, že by nová anexe posunula válku do další fáze. „Rusko tam pravděpodobně vytvoří nárazníkovou zónu,“ řekl listu The Moscow Times k osudu čtyř oblastí ruský politolog Ivan Preobraženskij. „Zaprvé bude možné nasadit do těchto regionů ruské brance. Zadruhé Moskva bude znovu hrozit jadernými zbraněmi,“ vysvětlil.
Západ je totiž přesvědčen o tom, že Kreml bude po předpokládané anexi vinit Kyjev z toho, že při osvobozování vlastního území útočí na ruské teritorium. „Celá Ruská federace, jak je uvedeno v ruské ústavě, je absolutně pod plnou ochranou státu. Ruské zákony, koncepce, doktríny a strategie pokrývají celé ruské území,“ varoval ostatně se zjevnou narážkou na anexi a jadernou doktrínu šéf diplomacie v Moskvě Sergej Lavrov.
Navzdory ostré ruské rétorice stále není nasazení jaderných zbraní pravděpodobné, věří Havlíček. „Pokud by mělo Rusko tak vážný záměr, proč by mobilizovalo stovky tisíc vojáků?“ táže se.
„Je však důležité, že přišla reakce ze Spojených států. Daly jasně najevo, že pokud dojde i třeba k úderu menší jadernou taktickou hlavicí na bojišti, budou následovat kroky z jejich strany,“ zdůraznil odborník. Za vhodné k odvrácení jaderné hrozby totiž považuje studenoválečné vědomí, že akce jedné strany vyvolá okamžitou reakci té druhé.
Putin podle něj každopádně svými současnými kroky situaci stále více eskaluje a přenáší konflikt na ruské území. Může to být snaha vybudit obyvatele k obraně vlasti v době mobilizace, zároveň jde ale o riskantní počínání, které by mohlo ohrozit režim, uzavírá Havlíček.
Výzvy k tvrdým ekonomickým sankcím
Západní státy už dopředu uváděly, že takzvaná referenda nemají žádnou oporu v mezinárodním právu a nevěří v jejich férovost. Nyní svůj postoj potvrdily. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell ve středu označil „referenda“ za ilegální a výsledky za zfalšované. „Jde o další porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti uprostřed systematického porušování lidských práv,“ napsal na Twitteru.
Washington navrhne Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která odsoudí ruské falešné hlasování, přislíbila americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Kyjev už požádal EU, NATO a skupinu G7, aby výrazně zvýšily tlak na Rusko prostřednictvím nových sankcí a rozšířily vojenskou pomoc Ukrajině.
„Potřebujeme extrémně vážnou a efektivní reakci s konkrétními věcmi, které zasáhnou ruskou ekonomiku. Čím měkčí reakce na takzvaná referenda přijde, tím větší bude motivace Ruska eskalovat situaci a anektovat další území,“ řekl ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba.
Británie začátkem týdne v souvislosti s pseudoreferendy oznámila rozšíření svého sankčního seznamu vůči Rusku a nové postihy aktuálně přislíbila i Kanada. Americký prezident Joe Biden už dříve řekl, že zahájí s partnery jednání o zavedení dalších přísných ekonomických trestů v případě anexe ukrajinského území.
Napětí vyhrocuje poškození plynovodů
Napětí mezi Moskvou a Západem navíc vyhrocuje poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, ze kterých v Baltském moři u Bornholmu uniká plyn. Severské země na místě zaznamenaly exploze a unijní představitelé hovoří o sabotáži. I když na základě dosavadních informací neukazují na konkrétního viníka, někteří politici naznačují, že za útokem stojí Rusko.
„Sabotážní činy na Nord Streamu se zdají být pokusem o další destabilizaci dodávek energie do EU,“ sdělil na Twitteru šéf Evropské rady Charles Michel. „Rusko je v Baltském moři silně vojensky přítomno a my očekáváme, že bude dál chřestit zbraněmi,“ uvedl dánský ministr obrany Morten Bodskov. V rámci Severoatlantické aliance už jednal o lepší ochraně kritické infrastruktury členských zemí.
